ČNB připravuje banky na horší časy. Chce po nich větší polštář

Tuzemské banky jsou podle ČNB ve velmi dobré kondici. Vyplývá to z jarní Zprávy o finanční stabilitě, kterou centrální banka zveřejnila v pondělí. Banky mají dostatek kapitálu, vysokou likviditu, tedy dostatek pohotově dostupných prostředků, a zatím jen minimum problémových úvěrů.

ČNB ale zároveň upozorňuje, že v ekonomice znovu rychleji přibývají půjčky a roste zadlužení domácností i firem. Podle centrální banky se tím hromadí rizika, která se mohou naplno projevit při budoucím hospodářském zpomalení.

Podle člena bankovní rady ČNB Jakuba Seidlera se domácí ekonomika dosud dokázala podmínkám ve světě poměrně dobře přizpůsobovat, současně se však posunula dál do růstové fáze finančního cyklu. To je období, kdy se úvěrování rozšiřuje, zadlužení roste a v bankovních bilancích se postupně hromadí rizika.

ČNB na tento vývoj reagovala zvýšením takzvané proticyklické kapitálové rezervy z 1,25 na 1,5 procenta. Jde o dodatečný kapitálový polštář, který banky vytvářejí v příznivých časech, kdy úvěry rostou a lidé i podniky své závazky většinou bez potíží splácejí. Pokud později přijde recese a přibude nesplácených půjček, mohou banky rezervu využít ke krytí ztrát, aniž by musely prudce omezit poskytování nových úvěrů.

Vyšší hladinu budou banky a družstevní záložny používat od 1. července 2027. ČNB zvýšení rezervy popisuje jako preventivní krok, nikoli jako reakci na současné problémy finančního sektoru. Banky si mají vytvořit větší polštář pro případ, že by se nynější růst úvěrů později promítl do vyšších ztrát.

„Domácí finanční sektor je na rizika spojená s případným nepříznivým vývojem ve světě velmi dobře připraven,“ uvedl v úvodním slově zprávy člen bankovní rady ČNB Jakub Seidler.

Kapitálový poměr bank, který zjednodušeně ukazuje jejich schopnost pokrýt případné ztráty, dosahoval na konci loňského roku 22,9 procenta. Nad povinnými požadavky tak bankám zbýval kapitál přesahující 200 miliard korun. Sektor navíc v roce 2025 vydělal téměř 129 miliard korun a má dostatek stabilních zdrojů financování, protože klientské vklady výrazně převyšují objem poskytnutých úvěrů.

Odolnost bank potvrdil také takzvaný zátěžový test. ČNB v něm modelovala silně nepříznivý vývoj, při němž by se problémy ve světě rychle přenesly do Česka, domácí ekonomika by se během tří let nevrátila k růstu a nezaměstnanost by vzrostla až k 11 procentům.

V takovém scénáři by bankám výrazně přibylo nesplácených úvěrů, hlavně u firem, a část rezerv by musely použít na pokrytí ztrát. I tak by ale podle ČNB zůstaly dostatečně silné a dál by mohly půjčovat domácnostem i podnikům.

Za hlavní zdroj rizik označuje centrální banka vývoj v zahraničí. Obavy z výrazného hospodářského zpomalení, které loni souvisely zejména s celními opatřeními americké administrativy, podle Seidlera vystřídalo nové zvýšení politické a ekonomické nejistoty kvůli konfliktu v Íránu.

„Bezprostřední riziko událostí s potenciálně výraznými negativními hospodářskými i finančními dopady se tak opět zvýšilo,“ napsal.

Konflikt může udržovat ceny ropy a dalších energií na vyšších úrovních, narušovat dodavatelské řetězce a zároveň brzdit hospodářský růst. ČNB zároveň upozorňuje, že možnosti vlád reagovat na nepříznivý vývoj v řadě zemí omezují napjaté veřejné finance.

ČNB upozorňuje, že Česko je vůči zahraničním otřesům citlivé kvůli silné závislosti na vývozu a soustředění výroby i zaměstnanosti do několika odvětví. Podle zprávy by slabší zahraniční poptávka nebo další zdražení energií mohly snížit tržby a ziskovost podniků. To by se následně mohlo projevit omezením investic a zaměstnanosti, zhoršením finanční situace domácností a růstem nesplácených úvěrů.

Zatím je však kvalita úvěrů velmi dobrá. Míra selhání se drží poblíž historických minim a banky vytvářejí méně opravných položek, tedy účetních rezerv na očekávané ztráty. ČNB však upozorňuje, že právě v takovém období se mohou budoucí rizika hromadit. Úvěry přibývají, zadlužení roste a dlouhodobě příznivé výsledky mohou vést k podcenění možných potíží.

Centrální banka současně ponechala základní limit pro hypotéky na 80 procentech hodnoty zastavené nemovitosti. Žadatel tak zpravidla musí nejméně pětinu ceny pokrýt z vlastních zdrojů. U lidí mladších 36 let, kteří si pořizují vlastní bydlení, zůstává limit na 90 procentech.

ČNB zároveň připomíná, že ceny nemovitostí zůstávají vysoko nad odhadovanými rovnovážnými úrovněmi. „Vývoj na trhu obytných nemovitostí a hypotečních úvěrů je nadále dynamický,“ uvedl Seidler. Centrální banka však podle něj nezjistila, že by ho doprovázel plošný růst rizik schopných ohrozit celý finanční systém.

Jeden z možných zdrojů rizik by podle Seidlera měla podstatně omezit přísnější pravidla doporučená od letošního dubna pro investiční hypotéky. Jde o úvěry na nemovitosti pořizované zejména k pronájmu nebo jako investice, nikoli o běžné hypotéky na vlastní bydlení.