Článek
Může používání umělé inteligence ohrozit důvěryhodnost médií? Tato otázka v posledních týdnech zaznívá v sousedním Německu.
Debata se rozproudila poté, co deníky Tagesspiegel a Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) stáhly články, které nepřiznaně vznikly s pomocí AI.
„Umělá inteligence je pro náš redakční tým nástrojem, který nám pomáhá zjednodušovat a vylepšovat určité redakční procesy. Rozhodně se však nejedná o nástroj, který by měl nahradit jádro naší práce,“ stojí v prohlášení, které Tagesspiegel zveřejnil v polovině června.
Redakční rada tak reagovala na zjištění, že vydavatel a šéfredaktor Stephan-Andreas Casdorff používal k tvorbě komentářů AI. „Umělá inteligence nemůže převzít psaní celých textů,“ uvedl deník s tím, že jde o jasné porušení redakčních principů. „Tento případ neumožňuje jiný postup než do odvolání ukončit publikační činnost Stephana-Andrease Casdorffa.“
Sám novinář se kál, že udělal obrovskou chybu a „poškodil tím vydavatelství i sám sebe“. „Za to se z celého srdce omlouvám,“ napsal.
Digitální pomocník
Že u Casdorffa nemuselo jít o výjimku, ukázala kontrola týdeníku Jüdische Allgemeine, kam novinář rovněž přispíval. Speciální program na rozpoznání míry využití umělé inteligence v textu měl zjistit, že dva ze čtyř komentářů nenapsal muž sám.
Konkrétně se jednalo o texty s názvem „Proč se o chybách Izraele mluví nahlas, zatímco vražedná nenávist jeho nepřátel vůči Židům se až příliš často zmiňuje jen velmi tiše?“ a „Merz a Wadephul ohrožují důvěryhodnost Německa“.
FAZ jen o pár dní dříve odstranil loňský komentář durynského premiéra Maria Voigta s názvem Chytré telefony od 14, sociální média od 16, v němž se politik zapojil do debaty o zákazu sociálních sítí pro děti a náctileté.
Nezávislý portál FragDenStaat totiž list a politika na základě vlastní analýzy nařkl z vygenerování komentáře umělou inteligencí.
FAZ se nejprve v prohlášení ohradil, že analytický program není neomylný, zároveň ale připustil, že výsledky vyvolávají pochybnosti o původu textu. Z Voigtovy kanceláře se posléze redakce dozvěděla, že AI využívá jako podpůrný nástroj při tvorbě textů a projevů a v tomto případě tedy nepovažuje její použití za náhradu lidské práce.
Deník v reakci na to komentář z webu odstranil. Také uvedl, že u hostujících článků automaticky předpokládá, že je psal člověk, a proto jejich zdroj nekontroluje.
Důvěra v žurnalistiku
Server Deutsche Welle v té souvislosti napsal, že podle Německé tiskové rady nesou veškerou odpovědnost za zveřejněný obsah samotné redakce. A platí to i v případech, kdy se jedná o obsah vytvořený s pomocí umělé inteligence.
Mediální výzkumnice Vera Katzenbergerová z Lipské univerzity soudí, že „případ Casdorff“ je obzvláště závažný, protože otřásl důvěrou v žurnalistiku. „Nejde o podporu brainstormingu nebo výzkumu, jde o jádro novinářské práce,“ řekla k tomuto konkrétnímu využití AI.
Upozornila, že čtenáři si noviny kupují či předplácejí kvůli odbornosti nebo názorům určitých autorů. „Pokud umělá inteligence generuje názorové články, aniž by bylo přiznáno její použití, veřejnost by to mohla vnímat jako podvod.“
Použití AI u komentářů považuje Katzenbergerová za nebezpečné. „(Komentáře) nám nabízejí orientaci ve stále složitějším světě a pomáhají nám formovat si vlastní názory. Pokud názorové články generuje umělá inteligence, přímo to zasahuje do toho, jak se formuje veřejné mínění,“ uvedla s tím, že velké jazykové modely nemají žádné hodnoty, politické stanovisko ani smysl pro odpovědnost.
Případ zkopírované recenze
Podobný skandál si na své konto již dříve připsal literární publicista Alex Preston, který využil umělou inteligenci při psaní knižní recenze pro The New York Times (NYT).
Později jeden ze čtenářů redakci upozornil, že text je podobný tomu, který o pár měsíců dříve publikoval britský deník The Guardian.
Preston v omluvě uvedl, že byl v časovém presu, text si nechal zeditovat chatbotem, který do něj následně vsunul inkriminovanou pasáž, a šlo tak o nešťastný omyl. Deník NYT s ním rozvázal spolupráci.
