Češi se bojí oprav bytů. I kvůli řemeslníkům

V České republice je celkem 4,5 milionu bytů - dva miliony z toho představují rodinné domy, zbytek jsou bytové jednotky v rámci bytových domů. Řada z nich je v předrekonstrukčním stavu. Podle studie KPMG nemají dva miliony bytů zateplené stěny, další milion nemá izolační okna, zhruba 700 tisíc bytů nemá vůbec žádný způsob zateplení.

Češi přitom renovují pomalu, a to společně se zbytkem Evropy. Více než polovina lidí v Česku žije v domech postavených před rokem 1980, které navíc nikdy neprošly rekonstrukcí. Nejlépe jsou na tom podle průzkumu byty na Karlovarsku a v Jihomoravském kraji. Největší potenciál pro renovace je pak na Liberecku a Královéhradecku.

Proč se tedy Češi do rekonstrukcí nepouštějí? Průzkum Stavební spořitelny České spořitelny ukazuje, že ačkoli si dvě třetiny lidí myslí, že je jejich dům ve skvělém stavu, devět z 10 lidí si zároveň myslí, že by si rekonstrukci zasloužil. Tři čtvrtiny majitelů pak plánují nebo zvažují renovaci zaměřenou na úspornější provoz.

Jako potřebné opravy lidé nejčastěji zmiňují úpravu okolí nebo menší vnitřní úpravy, jako je malování, případně rekonstrukce koupelny nebo kuchyně. Až na čtvrtém místě je první typ rekonstrukce související s úsporou energií – zateplení.

Bariér je v očích majitelů hned několik. Nejčastěji se lidé obávají, že na rekonstrukci nemají dostatek peněz a nechtějí se zadlužit - to je hlavní překážkou pro polovinu respondentů. Třetina se pak obává, že konečné náklady výrazně převýší jejich stanovený rozpočet a velkým strašákem je také organizace celé rekonstrukce nebo komplikace v průběhu. Při větších přestavbách totiž přichází také problém s tím, kde dočasně složit hlavu.

Obavy přitom nejsou úplně neopodstatněné, většina z nich se totiž opírá o každodenní realitu. Polovina respondentů průzkumu uvedla, že se jejich rekonstrukce protáhla, a 45 procent respondentů se nakonec muselo smířit také s navýšením rozpočtu.

Podle manažera úvěrů Stavební spořitelny České spořitelny Milana Pospíšila jsou komplexní rekonstrukce nákladné a bez pomoci státu by si je lidé často nemohli dovolit. Jako příklad uvádí program Oprav dům po babičce.

„Státní podpora ve výši dotace byla nějakých 40 až 50 procent. Každý klient si vedle toho de facto bral úvěr. Za loňský rok stavební spořitelny poskytly sedm miliard korun v rámci těchto úvěrů,“ vysvětluje.

„To dokládá, že lidé, kteří chtěli dělat rekonstrukci, se svými vlastními prostředky nevystačili. Průměrná výše úvěru byla 1,5 milionu korun, když se k tomu přidá dotace, tak se bavíme o rekonstrukcích za dva a více milionů,“ dodává. Češi se podle něj navíc často nevyznají v tom, na jaké podpory mají nárok a jak je lze kombinovat.

Problém podle něj představuje také fakt, že lidé nemají přehled o svých financích a polovina lidí netuší, kolik platí ročně za energie. Správně provedená rekonstrukce má přitom vysoký potenciál energie šetřit. „Správně navržená rekonstrukce dokáže snížit celkovou spotřebu energie na vytápění v průměru až o dvě třetiny, u velmi starých a neefektivních domů může jít o úsporu dokonce až 90 procent,“ říká Pospíšil. Energeticky úsporné nebo izolované budovy mají často také výrazně vyšší hodnotu.

Čtvrtina lidí podle průzkumu vnímá jako překážku, která jim brání v rekonstrukci, také strach z nespolehlivosti řemeslníků. Lidé, kteří už si rekonstrukcí prošli, by zase řemeslníky při dalších opravách lépe prověřili a také kvalitněji zavázali smlouvami. Dlouhodobý nedostatek řemeslníků a dalších kvalifikovaných odborníků vnímá jako problém, který domácnostem překáží v rekonstrukcích, také Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví.

„Nedostatek řemeslníků je součástí dlouhodobého nedostatku pracovní síly ve stavebnictví a může se promítat do delších čekacích lhůt, prodlužování samotných rekonstrukcí, případně i do celkové vyšší ceny projektů,“ vysvětluje.

Dodává, že dostupnost kvalifikované pracovní síly je potřeba řešit. „Nedotýká se jen rekonstrukcí či menších stavebních projektů českých domácností, ale i velkých projektů včetně veřejných investic,“ upozorňuje.

Na trhu práce aktuálně chybí asi sto tisíc lidí napříč řemeslnými obory. Česku schází například zedníci, klempíři, pokrývači, instalatéři, topenáři, elektrikáři, zámečníci nebo kominíci. Rekonstrukce bytu od zadání až po dokončení podle portálu NejŘemeslníci.cz dnes trvá v průměru 112 dní.

Nedostatek pracovníků a firem vnímají také stavební spořitelny. Podle Evy Bartové, produktové manažerky Raiffeisen stavební spořitelny, aktuálně jejich klienty omezují především dlouhé čekací lhůty.

„Z našich zkušeností se zvýhodněnými úvěry na renovace aktuálně registrujeme nedostatek firem, dlouhé čekací doby, složitost procesu. Z pohledu úvěrů klienti obavy většinou nemají, úvěr od nás mají připravený - a pak čekají na dodavatele. Často se stává, že musíme prodlužovat dobu na čerpání, protože do dvou let nestihnou klienti prostředky vyčerpat kvůli nečinnosti dodavatelů,“ popisuje.

Průzkum se ptal také na to, v jakých oblastech lidé tápou a kde by ocenili pomoc a radu. Více než tři čtvrtiny respondentů by přivítaly, kdyby jim někdo pomohl ještě před zahájením prací vyčíslit co nejpřesněji náklady nebo pomohl vyřídit státní dotaci.

Dále by jim pomohlo také doporučení spolehlivých řemeslníků či rovnou pomoc s plánováním celého procesu rekonstrukce. Administrativní potíže či nejistotu ohledně průběhu celé rekonstrukce označil za problém také Nouza ze Svazu podnikatelů ve stavebnictví. „Z naší zkušenosti je velmi důležité hned na začátku ověřit, co je u daného typu rekonstrukce skutečně potřeba. Ne každá úprava automaticky znamená složitý proces stavebního povolování; existují i typy rekonstrukcí a menších stavebních zásahů, které žádné povolovací řízení nevyžadují,“ vysvětluje.