Článek
Na belgickou federální laboratoř Sciensano se v posledních měsících obracely rodiny z celé Evropy i samotní výrobci kojenecké výživy. Chtěli zjistit, kolik toxinu cereulid obsahovalo nejen samotné sušené mléko, ale i kyselina arachidonová (ARA) - složka, která je dnes považována za nejpravděpodobnější zdroj globální kontaminace, jež dosud zasáhla na stovku států.
Právě vědci ze Sciensana před patnácti lety vyvinuli metodu pro stanovení cereulidu v potravinách. Měsíc po vypuknutí aféry s kojeneckým mlékem přišli s převratným zjištěním, které zcela změnilo způsob vyšetřování kontaminace mléka.
Když sušenou kojeneckou výživu před analýzou připravili podle návodu, tedy rozmíchali ve vodě do podoby, v jaké ji pijí kojenci, naměřili vyšší koncentrace cereulidu než při testování samotného prášku.
Vědci o svém zjištění okamžitě informovali belgické úřady, které kontaktovaly následně i Evropskou komisi. Ta ihned doporučila členským státům, aby při hodnocení kontaminace kojenecké výživy používaly analýzu takzvaně rekonstituovaného, čili naředěného mléka.
V rozhovoru pro Seznam Zprávy to potvrdil vědec Julien Masquelier, vedoucí pro analýzu toxinů v belgické federální laboratoři Sciensano.
Právě zde nechala redakce Seznam Zpráv otestovat čtyři vzorky kojenecké výživy pro nemocné děti, které výrobce sice stáhl z prodeje, nicméně na trhu byly několik měsíců. Tři z nich obsahovaly koncentrace cereulidu, které podle Státního zdravotního ústavu devítinásobně překračují současná bezpečnostní doporučení a patří v Evropě k nejvyšším zveřejněným hodnotám toxinu v kojeneckém mléce.
Vaše laboratoř naměřila ve vzorcích mléka z Česka hodnoty cereulidu až 4,77 μg/kg (mikrogramů na kilogram) v kojenecké výživě. Setkali jste se už s podobnými nálezy? Jsou tyto hodnoty neobvyklé?
Dosud nebyly zveřejněny žádné souhrnné údaje o koncentracích zjištěných v kojenecké výživě a ani nyní je nemůžeme zveřejnit. Je však důležité upozornit, že v současnosti neexistuje dostatek dat o vztahu mezi koncentrací cereulidu v kojenecké výživě a toxickými účinky cereulidu u dětí. Proto je obtížné vyvozovat závěry o toxicitě konkrétních koncentrací.
Ve své studii s odkazem na předchozí výzkumy uvádíte, že koncentrace cereulidu v potravinách v rozmezí 5–10 μg/kg byly spojovány už s případy onemocnění. Tato data se však týkají dospělých, nikoli dětí. Chápu to správně?
Ano. V naší studii byla koncentrace 6 μg/kg spojena s onemocněním u dospělého člověka.
Obracely se na vás rodiny z evropských zemí s žádostí o podobné testování?
Ano, obrátily se na nás rodiny nebo jejich zástupci z jiných evropských zemí. Pokud to bylo možné, souhlasili jsme s provedením testu.
Kolik testů na cereulid jste vůbec provedli? A kolik z nich bylo z biologických vzorků?
Sciensano otestovalo celkově přibližně 900 vzorků na přítomnost cereulidu. Podrobnější rozdělení tohoto počtu nezveřejňujeme. Naše zjištění budeme teprve publikovat ve vědeckém článku.
Můžete uvést alespoň základní souhrnná data, například kolik jste zachytili pozitivních výsledků? Poměr pozitivních a negativních výsledků se v průběhu této krize měnil. Na vrcholu aféry jsme zaznamenávali přibližně poměr 50 procent pozitivních a 50 procent negativních vzorků. Dnes je většina vzorků, které testujeme, negativní. Tento poměr je však ovlivněn řadou faktorů, včetně různých testovacích strategií, a proto není příliš reprezentativní.
Francouzská média upozornila, že stejný výrobek může vykazovat odlišné hodnoty cereulidu v sušené podobě a po přípravě podle návodu. Které měření nejlépe vypovídá o skutečném množství cereulidu, které dítě skutečně přijme?
Z hlediska testování je nejdůležitější metoda, která poskytuje nejpřesnější výsledky. Proto je testování rekonstituovaného (naředěného) mléka nezbytné; testování samotného prášku nemá smysl a vede k jasnému podhodnocení výsledků. V Belgii je to již mnoho měsíců standardní postup. Tento jev jsme poprvé zaznamenali v laboratoři Sciensano v lednu 2026. Týká se určitých typů kojenecké výživy, které obsahují kontaminovanou kyselinu arachidonovou uzavřenou v mikrokapslích.
Můžete přesně vysvětlit, na co jste přišli?
Pokud jde o rozdíl mezi práškovou a rekonstituovanou výživou, naše hypotéza je následující: glukózový sirup a maltodextrin použité při výrobě mikrokapslí se nerozpouštějí v rozpouštědle používaném při laboratorním testu, a proto do určité míry chrání cereulid uvnitř kapslí před detekcí. Voda, která se přidává při přípravě mléka, však glukózovou mikrokapsli rozpouští a zpřístupňuje cereulid pro detekci. Podle této hypotézy je původní koncentrace cereulidu v prášku i v rekonstituovaném mléce ve skutečnosti stejná, ale po přidání vody dokáže test zachytit jeho větší množství díky jeho vyšší dostupnosti.
Změnila tato zjištění způsob testování v laboratořích v Evropě?
Můžeme hovořit pouze o změnách v Belgii. Tady byly oficiální protokoly pro detekci cereulidu v kojenecké výživě upraveny během jednoho týdne. Sciensano problém odhalilo v pondělí 19. ledna a již v pátek 23. ledna vydala Federální agentura pro bezpečnost potravinového řetězce (FASFC) oficiální oznámení, kterým informovala všechny akreditované laboratoře v Belgii, že musí upravit své postupy testování cereulidu.
Znamená to tedy, že jste znovu testovali zaslané vzorky?
Ano, vzorky jsme znovu analyzovali a vydali revidované laboratorní protokoly založené na analýze rekonstituované kojenecké výživy.
Vědec Julien Masquelier z belgické federální laboratoře Sciensano.
Evropská komise připustila jako alternativní možnost testování rozpustit sušený prášek s trochou vody a rozpouštědlem. (Tímto způsobem analyzuje vzorky i Státní zemědělská a potravinářská inspekce, pozn. red.) Jsou obě metody stejně spolehlivé?
Alternativní metodu jsme netestovali, a proto nemůžeme výsledky porovnávat.
Někteří výrobci tvrdí, že úroveň kontaminace vypočítávali na základě množství toxinu v ARA oleji v kojeneckých výživách. Je podle vás tento přístup spolehlivý?
Sciensano nikdy nepracovalo s odhady výrobců a nikdy jejich odhady neporovnávalo s výsledky laboratorních analýz.
Je možné, že kontaminace měla i jiný zdroj? Například z DHA (omega-3 mastná kyselina), která se také vyrábí fermentací a přidává se do kojeneckého mléka?
Sciensano nikdy neprovádělo výzkum zaměřený na určení zdroje kontaminace cereulidem. Někteří výrobci nás však požádali o analýzu čisté kyseliny arachidonové (ARA). V některých případech jsme v této kyselině cereulid skutečně detekovali. Zdá se proto rozumné dospět k závěru, že zdrojem kontaminace byla právě kyselina arachidonová, ačkoli to nevylučuje teoretickou možnost existence i jiných zdrojů kontaminace.
