Článek
Rusko vybavilo civilní loď plující po Baltském moři těžkým kulometem, jak odhalila estonská pohraniční stráž. Hlídkové letadlo ji vyfotografovalo v polovině května ve Finském zálivu.
Loď FSRU Marshal Vasilevskiy podle listu Helsingin Sanomat (HS) převáží zkapalněný zemní plyn (LNG) do Kaliningradu a provozuje ji ruská státní energetická společnost Gazprom.
Ze snímků je vidět, že na velitelském můstku je umístěn těžký kulomet. Po obou stranách můstku jsou navíc střelecké pozice chráněné pytli s pískem. Podle HS jde o první fotografický důkaz ruské civilní lodi v evropských vodách s těžkou výzbrojí. Fotografie získala estonská redakce Delfi.
„Jelikož se jedná o plavidlo přepravující plyn, je třeba dávat pozor na to, kam se střílí. Pokud střela pronikne nákladem, dojde k výbuchu. Pro speciální jednotky by bylo obtížné tuto základnu zneškodnit. Ostřelovači by sice mohli střelce eliminovat, ale je to nebezpečné. Proto se jedná čistě o odstrašující prostředek,“ zhodnotil dánský analytik v oblasti obrany Jens Wenzel Kristoffersen.
Podle odhadu odborníků, které list HS oslovil, se jedná o ruský kulomet Kord ráže 12,7 mm. Zbraň, která byla vyvinuta v Rusku na konci 90. let, je nadále široce používána v ruských ozbrojených silách.
Bývalý plukovník americké námořní pěchoty Mark Cancian z washingtonského institutu Center for Strategic and International Studies upozorňuje, že umístění zbraně omezuje její využití. „Nemá příliš dobrý palebný prostor. Podle mě jde hlavně o zastrašování, protože možnosti jeho využití jsou poměrně omezené,“ řekl.
Plavidlo pluje od října 2024 po stejné trase, a to z terminálu LNG Portovaja, který se nachází poblíž finské hranice, do Kaliningradu. Kaliningradská oblast, ležící mezi Polskem a Litvou, je závislá na zemním plynu, který je jejím hlavním zdrojem energie. Plynovod z Běloruska do Kaliningradu vede přes Litvu.
Centrum investigativní žurnalistiky Dossier Center od loňského srpna prověřuje seznamy cestujících na ruských lodích. V seznamech je 49 jmen, většinou jsou ruská. Analýza ukazuje, že zhruba polovina těchto cestujících sloužila nebo slouží v ruské armádě, v tajné službě FSB nebo v Národní gardě.
Pět lidí, které zachytila estonská pohraniční stráž, se prokázalo vojenským průkazem.
Analytik obrany Patrick Bolder z Haagského centra pro strategická studia mluví o mocenském soupeření v Baltském moři. Vstup Finska a Švédska do NATO podle něj proměnil Baltské moře téměř ve vnitřní moře NATO. A Rusko na tuto situaci reaguje vlastním poselstvím.
„Je to způsob, jak ukázat, že mají pod kontrolou své námořní trasy a plavidla i tehdy, když se prakticky pohybují na moři ovládaném NATO,“ uvedl.
Zatoulané ukrajinské drony
Rusko v posledních měsících zesílilo elektronické rušení navigačních systémů ukrajinských dronů, což způsobilo, že některé drony mířící na přístav Petrohrad změnily směr a dopadly na území NATO, hlavně v oblasti Baltského moře. Drony spadly do Estonska, Litvy a Finska. Minulý týden byl na estonském poli nalezen nevybuchlý ukrajinský dron nesoucí pětikilogramovou bojovou hlavici.
Podle estonského ministra zahraničí tyto nehody jsou cenou, kterou stojí zaplatit za útoky na ruské rafinerie a vojenské cíle.
„Samozřejmě (z těchto incidentů) nemáme radost,“ řekl Margus Tsahkna deníku Financial Times. „Ale neříkáme Ukrajině, aby s tím přestala.“
Ruská obvinění, že pobaltské státy se na těchto úderech přímo podílely a že Ukrajině umožnily využít svůj vzdušný prostor, jsou podle Tsahkny směšná a výsledkem zoufalství Kremlu.
„Víme, že se tón kolem Putina za poslední dva a půl měsíce změnil… Už není tak optimistický. Hlavním důvodem jsou ekonomické faktory – právě kvůli těmto hloubkovým úderům,“ dodal. Tedy útoky, které míří hluboko na území protivníka.
