Článek
Vláda sice doplnila prezidenta Petra Pavla a jeho delegaci na seznam účastníků červencového summitu NATO v Ankaře, zároveň ale doufá, že hlava státu nakonec nikam nepojede.
„Nejlepší by bylo, kdyby pan prezident netrval na svojí účasti. Doufejme, že si to ještě pan prezident rozmyslí a celkově se ta situace zklidní,“ uvedl po pondělním jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO).
Kabinet zároveň potvrdil, že hlavou delegace zůstává premiér a zúčastní se obou hlavních akcí summitu – neformální večeře i formálního jednání. Není tedy jasné, jakou roli by měl hrát prezident.
Prezident chce kompromis
Babiš je přesvědčený, že vláda zcela vyhověla požadavkům Ústavního soudu, prezident je přesvědčen o opaku. „Ústavní soud uložil vládě – kromě zřízení potřebné akreditace –, aby se zdržela jednání, kterým by účast prezidenta a jeho doprovodu bránila nebo ji ztěžovala,“ uvedl prezident.
Premiéra vyzval k dialogu. „V zájmu zachování důstojné reprezentace naší země vyzývám předsedu vlády k dialogu o uspořádání účasti české delegace na nadcházejícím summitu v Ankaře,“ uvedl Pavel.
Prezident znovu nabízí kompromisní variantu. „Předseda vlády si vybere jedno ze dvou vrcholných jednání státníků na summitu a druhé absolvuje prezident,“ píše se v prohlášení Hradu.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) na tiskové konferenci pouze uvedl, že není informován o tom, jaký si prezident na summitu domlouvá program. „Summit NATO s sebou nese řadu doprovodných akcí a konferencí. Nevím, kolik pan prezident plánuje bilaterálních jednání,“ naznačil ministr Macinka, kde se bude moci hlava státu pohybovat.
Vláda by podle premiéra byla ochotná již teď slíbit, že příští rok může Česko v NATO opět reprezentovat prezident. Podle Babiše je v zájmu Česka, aby „nesmyslný spor“ o delegaci do Ankary nepokračoval.
Prezident má na stole jen špatné varianty
Na Pražském hradě už před samotným pondělním rozhodnutím vlády řešili, jestli se má prezident Pavel summitu NATO vlastně vůbec zúčastnit. Poradcům hlavy státu bylo čím dál víc jasné, že je čeká výběr mezi dvěma špatnými rozhodnutími.
První varianta: Jet na summit, ale v nedůstojné roli a s bariérami, kterými Babišův kabinet naschvál omezí prezidentovu roli. A to tak, že nebude na dvou hlavních akcích summitu, nebo nebude sedět u hlavního stolu.
Druhá možnost: Raději se summitu v druhořadé roli neúčastnit, ale tím zase riskovat kritiku a otázky, proč se jí pak prezident domáhal až u Ústavního soudu.
K jaké variantě se nakonec hlava státu přikloní, zatím jasné není.
Mluvčí prezidentské kanceláře Vít Kolář zároveň prozradil, že Petr Pavel kontaktoval o víkendu premiéra a snažil se o dohodu ohledně rozdělení rolí v Ankaře. Andrej Babiš to ale po pondělním jednání vlády odmítl. „Ta komunikace je mezi ministerstvem zahraničí a Hradem,“ řekl na tiskové konferenci.
Chtěl být šéfem delegace
Prezident minulý týden uvedl, že podle diplomatického protokolu je hlava státu jako nejvyšší ústavní činitel automaticky vedoucím delegace. Vláda podle něj nemá určovat, čeho se má prezident účastnit, či ne.
Kabinet naopak nechtěl prezidenta vzít na summit vůbec. Pavel kvůli tomu vyvolal kompetenční spor u Ústavního soudu, přičemž věc zatím čeká na posouzení. Soud ale vydal předběžné opatření, ve kterém říká, že se mají dodržovat zvyklosti - a že tedy vláda nemá prezidentovi v účasti bránit.
Spor o NATO a Turka
Prezident se několikrát snažil s premiérem na účasti domluvit, nabízel například smírčí řešení, že by jeli na summit spolu a role si rozdělili. Poslal v této věci Babišovi dva dopisy, Úřad vlády oba ignoroval.
Vláda Andreje Babiše tvrdí, že je to právě kabinet, kdo rozhoduje o složení delegací. A že ačkoli na summity NATO dosud jezdili vždy prezidenti, tento je specifický. Vláda si chce sama obhájit to, že neplní závazky vůči spojencům.
Ve skutečnosti ale spor vypukl poté, co Petr Pavel odmítl jmenovat motoristu Filipa Turka ministrem. Ministr zahraničí Petr Macinka zákaz účasti prezidenta na zahraničních cestách pojal jako formu pomsty. Tvrdí také, že je prezident představitelem opozice a jako takový nemá republiku prezentovat v zahraničí.
AKTUALIZACE: Doplnili jsme vyjádření prezidenta Petra Pavla.
