Kolony i ve vilových čtvrtích. Doprava ze středních Čech dusí pražské Dejvice

Hluk motorů, troubení a zápach výfukových plynů. Je sedm hodin ráno a v Praze 6 začíná běžný pracovní den. Ulice v okolí Vítězného náměstí - kterému místní s odkazem na obří kruhový objezd jen stěží řeknou jinak než Kulaťák - se plní auty.

Evropská, Jugoslávských partyzánů, Svatovítská či Patočkova ulice jsou plné vozidel. Auta, která z velké části míří do tunelového komplexu Blanka, se posouvají jen krokem. „Takto to tady vypadá každé ráno, zhruba od sedmi do desíti,“ popisuje místní obyvatel David, který i přesto, že auto vlastní, do práce raději cestuje městskou hromadnou dopravou.

Zatímco na hustý provoz v okolí rušného náměstí jsou zdejší lidé zvyklí, v přilehlých ulicích nastává nový problém. Kolony se v posledních letech začaly tvořit i v dosud klidných vilových čtvrtích.

„Krátí si to, takže se úplně vyhnou Evropské. A když se na Evropské něco stane, tak je to tedy průšvih, úplně ucpané,“ popisuje situaci v ulici Starodejvická jedna z obyvatelek. „Zhoršuje se to, před pěti lety si tady mohly hrát malé děti. Nebáli jsme se je pustit ven. Nikdy tady auta nejezdila. Až teď?“ doplňuje ji sousedka.

Doprava bude zásadním tématem komunálních voleb a málokterá čtvrť tento problém ztělesňuje tak výrazně jako Praha 6. I proto se Seznam Zprávy na tuto městskou část s téměř 110 tisíci obyvateli zaměřily v dalším díle předvolebního seriálu Tady žijeme.

Současný starosta Prahy 6 Jakub Stárek, který je zároveň stínovým ministrem dopravy za ODS, varuje před dalším nárůstem automobilové dopravy. „Stále narůstá počet aut. A víme, že se situace bude zhoršovat. Více lidí dosahuje schopnosti pořídit si auto a čím dál více má také propojení s Prahou, která nabízí možnosti práce nebo trávení volného času,“ vysvětluje.

Data Technické správy komunikací potvrzují tento trend. Zatímco v roce 1982 vnějším kordonem Prahy projelo za pracovní den méně než sto tisíc aut, v roce 2024 to bylo již 716 tisíc. Počet vozidel setrvale roste (s výjimkou let pandemie covidu), přičemž v meziročním srovnání s rokem 2023 přibylo dalších 25 tisíc automobilů. Naproti tomu v centru města jejich počet výrazně klesl.

„Statisíce lidí denně do Prahy dojíždí za prací, za nákupy do školy, k lékaři a tak dále,“ uvádí dopravní expert Roman Budský. A zatímco silnice zůstávají de facto stejné, počet aut plynoucích ze stále hustěji obydlených předměstí narůstá. „Je tady trend, že se lidé z velkých měst, jako je Praha, stěhují do satelitů, kde už to nefunguje tak, že vyrazí na tramvaj a frčí. Bydlí několik kilometrů od Prahy v nějakém bungalovu. Takže sednou do auta, jedou do Prahy a tam musí auto někde odložit. Tito lidé navíc patří k těm bohatším, takže mají v rodině i dvě auta,“ vysvětluje Budský.

Problémům Prahy 6 dominuje vytíženost klíčových tepen, jako jsou ulice Evropská, Jugoslávských partyzánů, Svatovítská či Patočkova. „A Praha 6 je kolonami vyhlášená,“ dodává Budský. Právě přes tuto městskou část projíždí nejen lidé z měst, jako jsou Kladno, Kralupy, Roztoky nebo Slaný, ale také ze satelitních obcí, kterým v posledních letech výrazně přibylo obyvatel, jako jsou Statenice, Holubice, Hřebeč a desítky dalších.

Řidiči mířící do tunelu Blanka vytvářejí v ranní a odpolední špičce kritický „špunt“ u Vítězného náměstí. „Do Prahy 6 během ranní špičky přijíždí více aut, než kolik z ní zvládá odjet. Na Patočkově nebo na Prašném mostě tunely nestíhají odbavovat auta, a proto vznikají ty kolony,“ doplňuje starosta Stárek.

Podle indexu dopravy TomTom, na který se Praha odkazuje na svých webových stránkách, byla Praha v loňském roce 22. nejucpanějším městem z 254 zkoumaných sídel v Evropě, co se týče procenta času stráveného v kolonách. Řidič, který se v pracovní dny ráno a odpoledne pohybuje po Praze, za rok 2025 ztratil v kolonách celkem 106 hodin času.

Zácpy navíc přetékají do klidných rezidenčních oblastí, jako jsou ulice Pod Novým lesem, Sestupná či Na Ořechovce, ale i Starodejvická nebo U Dejvického rybníčku. Zde se řidiči snaží vyhnout kolonám na hlavních tazích, přičemž často nerespektují rychlostní limity 30 kilometrů za hodinu a na některých místech mají chodci problém přejít přechod.

Expert Budský vidí klíč v budování parkovacích domů na okrajích Prahy, aby dojíždějící mohli přestoupit na MHD. „Auta přijedou do Prahy a ouha, není kde zaparkovat. Dojíždějícím je třeba nabídnout místo, kde mohou na okraji města auto kvalitně a kulturně odstavit. Čili záchytná parkoviště nebo ještě lépe parkovací domy, aby se plocha využila do výšky.“

Záchytné parkoviště má podle starosty Stárka v příštích letech vyrůst společně s novým vlakovým spojením na místě zvaném Dlouhá míle u obchodního centra Šestka. Další se pak chystají v sousedních částech. Podle něj ale nejde o spásné řešení.

„Aut, kterých sem přijíždí v ranní špičce, je v pondělí kolem 250 tisíc. A teď mi řekněte, kde vybudujeme velkokapacitní parkoviště, které nějakou část ukrojí? To byste museli na okraji Prahy udělat parkoviště o kapacitě 25 tisíc aut. A teď ukažte, kde na Praze 6 jde postavit parkoviště jako polovina Suchdola,“ namítá a apeluje na Středočeský kraj, aby rozvíjel parkovací kapacity u tamních nádraží a autobusových stanic.

„Potřebujeme, aby byly silnice kapacitnější. Ale ve chvíli, kdy je nemůžete naskládat na sebe, jako je to třeba v Malajsii, tak v takovém případě ji musíte zkapacitnit jinak. To znamená posílit hromadnou dopravu,“ tvrdí starosta.

Vedení Prahy 6 chce situaci řešit například zřizováním nových prioritních pruhů pro autobusy. Takové jsou na Evropské třídě, další má vzniknout v Patočkově ulici, kde dochází k častému a kritickému zpoždění spojů: každý desátý se zpozdí dokonce o více než 27 minut.

Stárek dnes vede na radnici koalici ODS+lidovci, Prahy Sobě a STAN, nejsilnějším opozičním klubem je TOP 09. Jeho členka, bývalá místostarostka a radní pro územní a strategický rozvoj Eva Smutná míní, že by se současné vedení městské části mělo k problému dopravy postavit stejně radikálně, jako před časem ke spádové turistice ve školství.

A to tlakem na magistrát s požadavky na dokončení vnitřního a vnějšího okruhu, na urychlení výstavby záchytných parkovišť a nebo zavedením světelných závor, které by auta v krizových časech do městské části jednoduše vůbec nepustily. „Nejsou populární, budou problematické, ale chceme to. Chceme ukázat městu a státu, co zažíváme na naší městské části,“ míní Smutná.

To ale starosta Stárek odmítá. Represivní opatření chce podle svých slov zavádět jen v místech, kde auta vjíždějí do ryze rezidenčních čtvrtí, aby si zkrátily cestu přes ucpané hlavní tahy. „Pracujeme na systému jednosměrek, díky kterým budou tyto ulice hůře průjezdné,“ říká starosta. Na některých místech, jako je ulice Na Krutci, navíc nově platí v době špičky zákaz vjezdu.

Lepší propojení Středočeského kraje a Prahy městskou hromadnou dopravou je v poslední době živým tématem.

Zásadním projektem je výstavba nového vlakového spojení mezi Prahou, Letištěm Václava Havla a Kladnem. Nejdelší část z Ruzyně do Kladna by měla být otevřená už za tři roky. „Kladno a Praha mají mezi sebou nejvíce dopravních výkonů z českých měst vůbec. Je potřeba, aby tam byl spoj, že nasednete na vlak a za pár minut budete v centru města. To povede k tomu, že o deset, dvacet procent klesne počet aut,“ věří Stárek.

Jenže zatímco na některých úsecích už se pracuje, jinde projekt vázne. Nejvýrazněji paradoxně právě na Praze 6. Místní, kterých se dotázal reportér Seznam Zpráv, by byli povětšinou nejraději, kdyby projekt vznikl co nejrychleji, nesouhlasí s ním ale Spolek pro rozvoj Liboce. Jeho představitelé tvrdí, že nejsou proti výstavbě dráhy, vadí jim ale navrhovaná podoba, podle které má vést železnice po povrchu a od obytné zóny ji oddělí protihlukové zdi.

„Ty toto území rozdělí, zhorší pěší prostupnost, krajinný ráz i kvalitu každodenního života,“ řekl dříve Seznam Zprávám předseda spolku Michal Papež. Požaduje tak zahloubení dráhy pod zem.

Tento úsek má sice od roku 2009 kladné stanovisko EIA, spolek ale požaduje vypracování nového povolení. To Správa železnic odmítá. Spor by měl rozhodnout Dopravní a energetický úřad. „Bylo by hezké, kdyby to bylo všude zahloubeno, ale to by pak nemohlo být realizováno,“ dodává k tomu starosta Stárek.