Článek
Turecko se jednoho dne dočká osvobození Jeruzaléma, prohlásil začátkem června na regionálním mítinku vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) turecký ministr vnitra Mustafa Ciftci.
Pro většinu světa nenápadná poznámka, pro Izraelce nepřátelská provokace.
Po třech týdnech dorazila do Ankary odpověď: Izraelská vláda oficiálně uznala vraždění Arménů v Osmanské říši v letech 1915 a 1916 za genocidu.
Mnoho let přitom Izraelci tuto deklaraci odmítali, aby si zachovali dobré vztahy s Tureckem. Ankara totiž uznání arménské genocidy považuje za nepřátelský akt.
V době, kdy v Ankaře vrcholí přípravy na summit Severoatlantické aliance, to mezi Tureckem a Izraelem vře.
Izraelské letectvo loni bombardovalo letiště v Sýrii, o nichž vědělo, že je turecká armáda zvažuje coby své možné základny.
Turci označují izraelské útoky v Pásmu Gazy za genocidu a prezident Recep Tayyip Erdogan mluví o židovském státu jako o bezpečnostní hrozbě pro celý svět.
„Turecko je pro Izrael novou strategickou hrozbou. Sofistikovanou a nebezpečnou,“ nechal se pro změnu slyšet jeden z lídrů izraelské opozice Naftali Bennett.
Zlomový rok 2010
Není bez zajímavosti, že obě země se přetahují o přízeň amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten nedávno naznačil, že i přes izraelské protesty zřejmě podepíše dodávky nejmodernějších stíhacích bombardérů F-35 Turecku.
„Vztahy byly ještě delší dobu po Erdoganově příchodu k moci vcelku dobré, ale velkou změnu představoval incident s lodí Mavi Marmara ve Středozemním moři v roce 2010,“ říká pro Seznam Zprávy turkolog a bývalý český velvyslanec v Ankaře Tomáš Laně.
„Turecké plavidlo vezlo do Gazy humanitární pomoc a když ho izraelští vojáci zastavili, při konfliktu zahynulo devět tureckých členů posádky. Tehdejší premiér Erdogan následně na Izrael tvrdě slovně zaútočil a ti mrtví měli v Istanbulu okázalý pohřeb. To byl začátek konce dobrých vztahů,“ vysvětluje.
Případná otevřená válka by pro NATO byla nepříjemná. Turecko je na rozdíl od Izraele členem Aliance, některé státy by ale Turky sotva podpořily. Mezi nimi zřejmě i Česko, které se na mezinárodním fóru Izraele obvykle zastává.
Tomáš Laně si ale nemyslí, že by mezi oběma zeměmi hrozil přímý vojenský střet. „To je asi mimo realitu. Politici obou zemí na sebe slovně útočí, odvolávali velvyslance nebo zavírali konzuláty, vyzývali k bojkotu. Ale nečekám nic podstatně dramatičtějšího,“ uvádí.
Recep Tayyip Erdogan a Donald Trump.
Nebezpečná rivalita
Připomeňme, že Turecko bylo první muslimskou zemí, která už v roce 1949 uznala židovský stát.
Rozvědky obou zemí – izraelský Mosad a turecká MIT - v minulosti úzce spolupracovaly. Izraelská armáda dokonce využívala turecký vzdušný prostor a letiště k výcviku svých pilotů. Dnes je něco takového nemyslitelné.
„Erdogan se pasoval do role jakéhosi zastánce muslimů a Palestinců. Navíc jeho vlády a jeho Strana spravedlnosti a rozvoje občas pořádají a podněcují různé demonstrace proti Izraeli, na ochranu Palestinců nebo jiných muslimů ve světě. Protiizraelské antipatie jsou v Turecku patrné hlavně u příznivců Erdogana a jeho strany,“ poznamenává turkolog Laně.
Institut tureckých studií na Stockholmské univerzitě (SUITS) před měsícem publikoval zevrubnou analýzu turecko-izraelské rivality a označil vývoj za nebezpečný.
„Ani Turecko, ani Izrael nyní nemají zájem na přímém konfliktu, oba však vidí v tom druhém sílící hrozbu. To zvyšuje nebezpečí chybného úsudku a nepředvídatelných kroků a reakcí,“ píše se v dokumentu.
