Článek
Po měsících dohadů mezi vládou a Hradem je jasno. Na velký výroční summit NATO do Ankary, který dnes začíná, míří jak premiér Andrej Babiš (ANO), tak prezident Petr Pavel. Ministerstvo zahraničí hlavu státu dodatečně akreditovalo až předminulý týden, kdy do situace zasáhl předběžným opatřením Ústavní soud.
Byť jsou oba státníci součástí jedné národní delegace, do tureckého hlavního města letí každý z nich v doprovodu svých spolupracovníků zvlášť. V úterý ráno tak z pražské letecké základny Kbely odstartovaly krátce po sobě dva armádní speciály a oba se vydaly na stejnou cestu směr jihovýchod.
Pavlovu výzvu ke společné cestě jedním strojem odmítl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s odkazem na údajné bezpečnostní pravidlo, které prý zakazuje, aby prezident a premiér seděli ve stejném letadle.
Neustálé změny ohledně složení české delegace zaměstnávaly v uplynulých dnech také české diplomaty při NATO v Bruselu i na ambasádě v Ankaře. Na starost měli akreditace, ubytování i další logistické detaily obou polovin české výpravy.
Drobné komplikace mohou nastat ještě na místě: Přestože je podle aliančního protokolu prezident výše než předseda vlády, šéfem české výpravy zůstává premiér Andrej Babiš.
„Alianční protokol z toho může mít trochu zamotanou hlavu, ale nemyslím si, že by do toho zasahoval. Když Česko schválilo, že je šéfem delegace premiér, tak je pro NATO on šéfem delegace,“ okomentoval pro Seznam Zprávy bývalý velvyslanec při NATO Jiří Šedivý.
Společně s Babišem na summit míří také šéf české diplomacie Macinka, ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) a vládní zmocněnec pro plnění závazků vůči NATO Jakub Landovský.
Vysvětlování Trumpovi
Summit NATO se letos odehrává v přísně střeženém areálu paláce tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a má dvě hlavní části: Neformální večeři státníků v úterý večer a oficiální jednání Severoatlantické rady, které startuje kolem středečního poledne.
Přestože se o večeři v předvečer zasedání mluví jako o „neformální“, je to pravděpodobně nejdůležitější bod celého summitu, kde mají politici možnost vést otevřené debaty.
„Tady dochází k interakci mezi špičkami zemí NATO, je tam prostor pro debatu a setkání mezi čtyřma očima,“ potvrzuje jeden z českých diplomatů. Podle oficiálních informací na webu NATO by se měli zúčastnit i další hosté, například ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Právě během této společenské události by mohl Babiš, kterého na akci doprovodí manželka Monika, mít příležitost promluvit s Donaldem Trumpem. Premiér už dříve uvedl, že americkému prezidentovi plánuje vysvětlit, proč Česko neplní své závazky vůči NATO, a pomoci mu v tom prý mají i osobní vztahy.
„Jsem trumpista. Setkal jsem se s ním pětkrát a ostatní mě kritizovali, ale měli bychom mít výhodu,“ prohlásil Babiš v nedávném rozhovoru pro britský deník Financial Times.
Osobní pozvání na večeři dostal od tureckého prezidenta taky Petr Pavel. Šanci promluvit s Trumpem a dalšími státníky tak bude mít i on. Na tiskové konferenci před odletem řekl, že tyto neformální jednání jsou důležitá, protože se na nich nepořizují žádné záznamy. Lze se tak lépe seznámit s postoji jednotlivých státníků. Pavel prohlásil, že se bojí, že kdyby se večeře nezúčastnil, jejich argumenty by se k němu nedostaly.
Na středečním jednání Severoatlantické rady pak bude u stolu s americkým prezidentem Trumpem nebo francouzskou hlavou státu Emmanuelem Macronem sedět jakožto vedoucí české výpravy Babiš.
Macinka, Zůna, Pavel a český velvyslanec při NATO David Konecký budou podle zdrojů redakce jako doprovod usazení za jeho zády.
Peníze, průmysl a Ukrajina
Spory ohledně složení delegace zastínily v českém veřejném prostoru témata letošního summitu. Debaty v Ankaře se budou točit kolem tří oblastí: výdajů na obranu, podpory obranného průmyslu a pomoci Ukrajině.
Jak říká bývalý diplomat Jiří Šedivý, letošní setkání lídrů NATO jde vnímat jako „kontrolní“.
„Spojenci budou jednak vykazovat pokrok, který udělali od předchozího summitu v Haagu ohledně vojenských výdajů. A zároveň tam budou prezentovat, jak hodlají postupně navyšovat výdaje na obranu až do roku 2035,“ nastiňuje Šedivý, který ještě donedávna působil jako vrchní ředitel jedné ze sekcí ministerstva obrany.
Loňský summit v Haagu byl podle něj naopak „směrodatný“: Prezidenti a premiéři zemí NATO na něm totiž odsouhlasili, že nejpozději do roku 2035 budou všichni spojenci dávat na obranu pět procent HDP, respektive 3,5 procenta má jít přímo na ozbrojené síly a zbývajících 1,5 procenta na výdaje související s obranou, jako je například kybernetická bezpečnost.
Rozhodnutí tehdy padlo pod tlakem amerického prezidenta Trumpa, který požaduje, aby Evropané převzali větší část odpovědnosti za obranu svého kontinentu.
Trump od svého druhého nástupu do funkce opakovaně kritizuje spojence, kteří nevydávají na obranu dostatečné finance nebo ho nepodpořili ve válce s Íránem, a svou pozornost by tak mohl v Ankaře zaměřit právě na Česko.
Jak v polovině června oznámil generální tajemník NATO Mark Rutte, v roce 2025 byly jen tři země ze 32, které nedosáhly na minimální domluvenou laťku dvou procent HDP na obranu: Albánie, Slovinsko a Česko.
Že kritika od spojenců zazní, odhaduje i sám premiér: „Údajně dostaneme sodu, kartáč za to, že neplníme,“ řekl Babiš v nedělním videu na svých sociálních sítích.
A nepochybuje o tom ani bývalý diplomat Jiří Šedivý, který připomíná, že ostrá slova nemusí padnout jen od Američanů: „Myslím, že generální tajemník NATO by mohl zaujmout méně diplomatický přístup směrem k zemím, které nedosáhly dvou procent HDP na obranu. Dříve nebylo zvykem hříšníky jmenovat. Česko je ale na samém chvostu, takže nemohu vyloučit, že se vyjádří explicitně i vůči České republice.“
Stejný názor sdílí také Vojtěch Bahenský z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Otázkou podle něj je akorát to, zda kritika zůstane za zavřenými dveřmi, nebo bude veřejná. „Může se hypoteticky stát, že Trump zopakuje, že ty spojence, kteří nedávají dvě procenta HDP, nebude bránit, i to by byl velmi špatný výsledek,“ míní Bahenský.
