Hlavní obsah

Cash Only: Největší dilema Aleše Michla? Inflace a hora dluhů

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

V zájmu udržení finanční stability bude muset i Česká národní banka možná brzy nakupovat dluhopisy, aby trh nezkolaboval.

Pozice guvernéra Aleše Michla i jeho nástupců bude postupně slábnout. Bojovat s inflací budou moci jen na úkor státu.

Článek

Čtete ukázku z newsletteru Cash Only, ve kterém redaktoři SZ Byznys každý pátek komentují dění v českém byznysu. Pokud vás Cash Only zaujal, přihlaste se k odběru newsletteru.

Slavná éra centrálních bank je u konce. Nyní přichází období, kdy se centrální bankéři budou muset čím dál častěji potýkat s útoky vlády, jak jsme to viděli nedávno od premiéra Andreje Babiše.

V posledních 30 letech jsme procházeli „zlatou érou“, která nyní postupně hořkne a mění se v demografickou krizi. Od 80. let se do světové ekonomiky zapojovala levná Čína a po pádu Berlínské zdi začaly na vyspělé trhy dodávat levně i ekonomiky střední a východní Evropy včetně Česka.

Tento „pozitivní nabídkový šok“ měl podstatný vliv na míru inflace, která se od 90. let držela až do pandemie velmi nízko. Centrální bankéři si naopak lámali hlavu, jak inflaci dostat ke svému „cíli“, protože se báli japonského strašáka deflace.

Další příčinou nízkých cen byl od poloviny minulého století také obrovský nástup žen do pracovního procesu. Pracovní síly byl ve vyspělém světě dostatek. Byla to unikátní historická situace.

Hora dluhů

Změnu okolností jen urychlila pandemie covidu, kdy vlády, včetně české, masivně prohloubily své deficity a zvýšily zadlužení. Situace se však bude radikálně zhoršovat i nadále, protože obyvatelstvo ve vyspělém světě rychle stárne, a tudíž je pracovní trh napjatější a státní výdaje na zdravotnictví a penzijní systém rostou. Roli hraje i omezení imigrace, která zásobovala pracovní trh a dodávala nové plátce do systému.

Život v éře vysokého státního dluhu má velký vliv na fungování centrálních bank, protože zužuje jejich manévrovací prostor. Jak připomíná legenda britského centrálního bankovnictví Charles Goodhart: „Centrální banka může inflaci pouze odsunout do budoucna. Nemůže ji však porazit. Pokud se v současnosti rozhodne bojovat proti inflaci zvýšením úrokových sazeb, zvýší se tím náklady na dluh – a to tím více, čím kratší je splatnost dluhu – a zároveň to bude mít tendenci brzdit růst.“

Zvýšení úrokových sazeb má podle této logiky za následek výrazné zhoršení fiskálního problému států. Co se týče veřejných financí, je výhled poměrně ponurý i v Česku – dlouhodobě to tvrdí Národní rozpočtová rada nebo akademici jako Štěpán Jurajda.

Evropská unie i Česko se rovněž zavázaly zvyšovat výdaje na svou obranu, nemluvě o podpoře zeleného průmyslu a konkurenceschopnosti. Voliči navíc nejsou ochotni vybírat politické strany, které mají ve svém programu konsolidaci veřejných financí nebo zvyšování daní. Jsme tak v bludném kruhu, kdy sliby populistů dál prohlubují problém zadlužení.

Populistům se nedaří pouze v takovém systému, který je relativně férový. V Česku to znamená zvýšit daně bohatším, kteří jsou zdaněni méně než chudá část společnosti. Nicméně chudší vrstvy mívají nejméně vzdělání i možností se bránit, a zdanit je je nejjednodušší. Vidíme ale i pozitivní tendence, například že ve zdravotnictví je nutno finančně motivovat prevenci, která výrazně sníží náklady systému.

Reálnost problému ukazuje i dění v nejrozvinutější ekonomice světa. Technologičtí giganti letos podle odhadů investují do datových center a AI kapacit kolem 750 miliard dolarů, americký rozpočtový schodek se kvůli nedávno schválenému Trumpovu zákonu na podporu ekonomiky zvýší o dalších přibližně 600 miliard. Dohromady jde o navýšení poptávky po kapitálu o 1,3 bilionu dolarů, které ještě před dvěma lety nikdo nečekal.

Výsledkem jsou přitom vyšší úrokové sazby u dluhopisů všech států, protože když americké desetileté výnosy zůstanou v pásmu 4 až 4,5 procenta, budou si dráž půjčovat i státy s fiskálně zodpovědnou politikou, nehledě na ty periferní jako Česko, které aktuálně mají stamiliardové schodky, přestože ekonomika roste.

Finanční represe

Co se tedy stane? Trhy budou nervózní, jelikož státy budou mít problémy splácet své obrovské zadlužení a chodit si místo toho pořád pro nové peníze. Tady do hry vstupují centrální banky, které v zájmu stability budou muset občas trh s dluhopisy podpořit, aby nezkolaboval. Poslední příklad náhlé krize je ze září 2022, kdy britská premiérka Liz Truss vyděsila finanční trhy svým nekrytým balíčkem na podporu růstu ekonomiky. Libra rekordně oslabila a zasahovat musela Bank of England.

V zájmu udržení finanční stability bude muset i Česká národní banka možná brzy nakupovat dluhopisy, aby trh nezkolaboval. To přináší další problémy, především riziko vyšší inflace. Možná se tedy dočkáme například toho, že komerční banky budou muset držet státní dluhopisy povinně, nebo se budou regulovat úvěry, aby se do ekonomiky nedostávalo tolik peněz.

Centrální banka v čele s Alešem Michlem a jeho nástupci tedy bude mít mnohem menší prostor zvyšovat úrokové sazby. Tu debatu už jsme viděli nyní, kdy premiér Andrej Babiš tlačil na Michla, aby nezvyšoval sazby, protože se státu prodražují splátky dluhu výrazně přes 100 miliard ročně.

Takové přestřelky mezi vládou a ČNB uvidíme v budoucnu mnohem častěji. A to jsme se ještě ani nedotkli problému s nedostatkem dostupného bydlení.

Zajímají vás akciové trhy, energetika nebo plány českých podnikatelů? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.

Doporučované