Článek
Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém posledním zasedání zvýšila úrokové sazby o 0,25 procentního bodu. Pro rozhodnutí hlasovalo šest ze sedmi členů rady. Karina Kubelková byla pro ponechání sazeb beze změny. Vyplývá to ze zápisu, který ve čtvrtek zveřejnila centrální banka.
Většina bankovní rady dospěla k závěru, že v české ekonomice znovu sílí tlaky na růst cen. ČNB proto chce měnovou politiku držet dostatečně přísnou, aby se inflace dlouhodobě udržela poblíž jejího dvouprocentního cíle.
Česká ekonomika je přitom podle členů rady v poměrně dobré kondici. Roste, není přehřátá a firmy podle ČNB využívají velkou část dostupných pracovníků i výrobních kapacit. Inflace se v poslední době drží blízko dvou procent a stabilní zůstává také kurz koruny.
Za celkově příznivými čísly ale rada vidí i několik rizik. Největším problémem je zdražování služeb, silný růst mezd a rychlejší poskytování úvěrů. Právě tyto domácí vlivy mohou podle ČNB způsobit, že se inflace opět zvýší nebo bude návrat k cenové stabilitě trvat déle.
Viceguvernérka Eva Zamrazilová upozornila, že domácnosti více utrácejí díky růstu reálných příjmů. Silná poptávka pak umožňuje firmám snadněji zvyšovat ceny. Inflační tlaky jsou podle ní vidět například u bydlení, stavebních prací a stavebních materiálů.
Mzdy a úvěry dál tlačí na ceny
Rychlý růst mezd zatím podle rady výrazně nezpomaluje. Viceguvernér Jan Frait připomněl, že firmy mají dlouhodobě problém najít dostatek pracovníků. Souvisí to nejen s dobrou situací na trhu práce, ale také se stárnutím populace a dalšími dlouhodobými změnami v ekonomice.
Jan Procházka označil mzdy za jeden z hlavních důvodů, proč ČNB už v minulosti nemohla snižovat sazby rychleji. Nyní podle něj mzdový vývoj naopak podporuje argument pro jejich zvýšení. Vyšší příjmy totiž posilují spotřebu, a tím také tlak na růst cen.
Členové rady se podrobně zabývali rovněž úvěry. Guvernér Aleš Michl upozornil na rychlejší růst půjček domácnostem i na financování vyšších veřejných výdajů pomocí dluhu. Do ekonomiky se tak podle něj dostává více peněz, což může přispívat k inflaci.
Růst hypoték a spotřebitelských úvěrů podle rady zároveň ukazuje, že dosavadní sazby ekonomiku příliš nebrzdily. Část lidí si navíc mohla úvěr vyřídit dříve kvůli chystanému zpřísnění doporučení ČNB pro hypotéky určené na nákup investičních nemovitostí.
Jan Frait mluvil o úvěrovém boomu. Vedle nově poskytovaných půjček upozornil také na velké plánované investice do nemovitostí a infrastruktury. Vyšší sazby podle něj mohou omezit spekulativní nákupy a více podpořit spoření nebo dlouhodobé investice.
Inflaci drží dole potraviny a regulované ceny
Rada se zabývala také tím, proč se celková inflace drží poblíž dvou procent. Podle některých členů jí nyní pomáhají hlavně příznivé ceny potravin a regulované ceny, například některé položky spojené s energiemi. Tento vliv ale může v příštím roce zeslábnout.
Naopak u služeb zůstává zdražování stále poměrně rychlé. Podle Jakuba Seidlera se ho zatím nedaří bezpečně dostat k úrovni, která by odpovídala dvouprocentnímu cíli. Silná spotřeba navíc může firmám usnadnit přenášení vyšších nákladů na zákazníky.
ČNB zároveň sleduje dopady vývoje na Blízkém východě a změny cen ropy a dalších surovin. Centrální banka nemůže zabránit prvnímu zdražení způsobenému například dražší energií. Může se ale snažit, aby se tento růst cen postupně nepřenesl do mezd, služeb a dalších částí ekonomiky.
Právě v tom většina bankovní rady viděla hlavní smysl zvýšení sazeb. Mírně dražší úvěry mohou omezit poptávku a snížit ochotu firem dál zdražovat. Zvýšení o čtvrt procentního bodu rada považovala za přiměřený a opatrný krok.
Karina Kubelková naopak hlasovala pro stabilitu sazeb. Podle ní totiž nebylo jasné, zda preventivní zvýšení přinese v současné nejisté situaci dostatečný užitek. Upozornila také, že napětí na Blízkém východě se začalo zmírňovat, a tím oslabovalo jedno z důležitých rizik pro inflaci.
Kubelková proto chtěla počkat na další ekonomická data a na novou letní prognózu ČNB. Riziko, že by centrální banka udělala chybu ponecháním sazeb beze změny, považovala za přijatelné.
Pro zvýšení sazeb hlasovali Aleš Michl, Eva Zamrazilová, Jan Frait, Jan Kubíček, Jan Procházka a Jakub Seidler. ČNB současně upozornila, že rozhodnutí nemusí znamenat začátek delší série zvyšování sazeb. Neznamená ale ani to, že šlo o poslední podobný krok. Další postup bude záviset především na vývoji inflace, mezd, spotřeby a úvěrů.
