Zásah do soukromí, nebo ochrana dětí? Chat Control v otázkách a odpovědích

Evropský parlament v druhém čtení schválil prodloužení výjimky ze směrnice e-privacy, přezdívané Chat Control 1. Velké technologické společnosti tak budou opět moci nahlížet do soukromých konverzací za účelem prevence šíření dětské pornografie.

Kolem návratu výjimky, která přestala platit v dubnu, se strhla diskuze na sociálních sítích. Kritizovali ji běžní uživatelé i politici. Ke sporům došlo i přímo na půdě Evropského parlamentu. Debata se neobešla bez dupání a pokřikování, europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) popsal jednání jako „cirkus“.

Proč je Chat Control 1 kontroverzní, jak se k němu staví čeští europoslanci a co nyní s návrhem bude? Seznam Zprávy přinášejí přehled v otázkách a odpovědích.

CSAM (Child sexual assault material), známý spíš pod přezdívkou Chat Control, existuje ve dvou verzích. V současné době se řeší takzvaný Chat Control 1, tedy výjimka z evropské směrnice e-privacy pro velké technologické platformy. Výjimka jim umožňovala dobrovolně skenovat osobní komunikaci uživatelů, například zprávy, e-maily či obsah na Google discích, a vyhledávat v nich dětskou pornografii. Platit měla do roku 2028.

Skenování fungovalo na principu takzvaného hašování. „Je to metoda, která umožňuje vyhledávat již existující obsah s dětskou pornografií, takže ztotožňuje posílaný obsah s databází například fotografií či videí,“ vysvětlil právník Jan Vobořil z neziskové organizace IuRe. Druhou metodou je vyhledávání nového obsahu pomocí nástrojů umělé inteligence.

Výjimka přestala platit letos 3. dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení, a parlament ji proto odmítl. Platformy jako Meta, Google či Microsoft však vydaly prohlášení, že budou svůj závazek chránit děti stále dodržovat - tedy že budou digitální komunikaci skenovat i po zrušení výjimky.

Druhou podobou opatření je Chat Control 2, který nemá být dočasnou výjimkou, ale stálou úpravou. V původní verzi šlo o snahu prosadit povinnost pro technologické společnosti skenovat obsah, podle poslední verze by kontrola měla být dobrovolná. „Současně je tam však velký tlak ze strany Unie na to, aby to firmy dělaly,“ doplnil Vobořil. Chat Control 2 je sporným návrhem a mezi institucemi EU putuje již několik let, například Evropský parlament jej opakovaně odmítá.

Poté, co Evropský parlament poprvé odmítl výjimku Chat Control 1 prodloužit, se návrh vrátil k Radě EU. Ta k němu přijala stanovisko a učinila neobvyklý krok: vrátila jej parlamentu k druhému čtení. Poslanci Evropského parlamentu proto nyní hlasovali o prodloužení znovu.

Europoslanci také přijali pozměňovací návrhy, podle kterých by z výjimky měla být vyřazena šifrovaná komunikace. Mezi šifrované aplikace patří iMessage, WhatsApp nebo Signal. Komunikační platformy, kde skenování obsahu může probíhat, jsou například Messenger a Instagram.

O znovuotevření výjimky se hlasovalo v úterý 7. července, o samotném Chat Control 1 se rozhodovalo ve čtvrtek. Jelikož šlo o druhé čtení, byla pro zamítnutí stanoviska Rady EU potřeba absolutní většina, tedy 360 poslanců. Pro zamítnutí se však vyslovilo pouze 314 poslanců, dalších 276 bylo proti. Zamítnuto nebylo ani stanovisko europarlamentu k pozměňovacím návrhům, o kterém se ve stejný den hlasovalo zvlášť.

Europoslanci, kteří Chat Control odmítají, však nesouhlasí s průběhem hlasování. Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová podle nich k prosazení návrhu použila právní kličku. „Porušila pravidla, když nevyzvala na základě našeho dubnového odmítnutí výjimky Komisi, aby návrh stáhla, ale naopak vyzvala Radu, aby šla do druhého čtení,“ napsala redakci pirátská europoslankyně Markéta Gregorová.

Podobného názoru je i europoslanec za ODS a odpůrce návrhu Ondřej Krutílek. „Stalo se tak navíc na posledním plenárním zasedání před letní přestávkou, kdy je bohužel realitou, že část poslanců už nebývá přítomna,“ doplnil.

Při prvním hlasování, tedy odmítnutí výjimky Chat Control 1, se čeští členové Evropského parlamentu postavili různě. Většina z nich stála za odmítnutím, výjimku naopak podpořili například Jan Farský ze Starostů, Tomáš Zdechovský za lidovce či oba europoslanci za TOP 09.

„Měli jsme k tomu několik seminářů Europolu i schůzek s experty a všichni se shodují, že tahle výjimka na bázi dobrovolnosti není žádný zásah do soukromí,“ zdůvodnil svůj postoj Zdechovský. Doplnil, že je stále proti povinnému skenování obsahu, který navrhoval původní Chat Control 2.

Farský se zase odkázal na policii, které systém pomáhá rozkrývat případy zneužívání dětí. „S prolomením koncového šifrování nesouhlasím. Proto jsem dnes podpořil pozměňovací návrhy, které volají po zachování této garance soukromí online,“ dodal.

Danuše Nerudová se v hlasování sice postavila za odmítnutí Chat Control 1, podpořila však pozměňovací návrhy. „Ty původní výjimku výrazným způsobem zúžily, čili již nejde o plošné skenování a zároveň se nesmí porušit šifrování,“ vysvětlila své kroky s tím, že s prvotní verzí výjimky stále nesouhlasí.

Jednou z nejhlasitějších kritiček Chat Control 1 je mezi českými europoslanci Gregorová, hlasovala pro zamítnutí. V europarlamentu prý neprošel žádný z jejích pozměňovacích návrhů. „Výjimka skončila v dubnu a jsem jednou z vyjednavaček trvalého režimu ochrany dětí. Umožnilo nám to tlačit na Radu a přiblížit se parlamentní pozici,“ uvedla další z důvodů.

Proti výjimce se staví také europoslanci ODS. „Jedná se o bezprecedentní narušení soukromí všech občanů, a to i po doplnění schválených pozměňovacích návrhů,“ zdůvodnil svůj odmítavý postoj Krutílek. Výjimka, která měla být jen dočasným řešením, je podle něj pouze „otevřením dveří“ pro Chat Control 2.

Ti z tuzemských politiků, kteří se k Chat Control vyjadřují, ji odmítají.

Za své europoslance se na sociální síti X postavila ODS, která se proti výjimce ohradila. „Odmítáme plošné šmírování soukromých zpráv pod falešnou maskou ochrany dětí. Bezpečnost dětí je důležitá, ale nesmí se stát záminkou k tomu, aby stát nahlížel občanům do mobilů,“ napsal profil strany.

Prodloužení výjimky kritizoval také Martin Kuba, předseda nového hnutí Naše Česko. „Věřím v jednoduchou zásadu. Stát a instituce mají sloužit lidem, ne je hlídat na každém kroku. Svobodná společnost stojí na tom, že co je moje, je moje. Každý má mít právo na soukromí,“ napsal.

Do europoslanců se opřel předseda hnutí SPD Tomio Okamura. „Europoslanci STAN, TOP09, KDU-ČSL dnes hlasovali pro šmírování lidí na internetu, tzv. Chat Control. Kvůli jejich hlasům návrh v europarlamentu prošel,“ uvedl na X a jmenoval europoslance, kteří pro návrh zvedli ruku.

O prodloužení výjimky zatím není definitivně rozhodnuto. Spolu s pozměňujícími návrhy nyní poputuje zpátky k Radě Evropské unie. Ta může usnesení europarlamentu i s dodatky přijmout, což by znamenalo opětovnou platnost výjimky, nebo jej zamítnout.

Pokud se Rada EU k návrhu postaví negativně, nastane takzvané dohodovací řízení, ve kterém bude za europarlament ustanoven zástupce a ten bude s Radou jednat. „Je to úplně speciální režim, úplně poslední varianta, která existuje,“ popsala Nerudová.

V případě návratu návrhu do parlamentu však Nerudová velkou šanci ve schválení nevidí. „Myslím, že se v tomto případě nedohodneme,“ uvedla.

Policie České republiky přijímá hlášení od provozovatelů internetových platforem prostřednictvím Europolu a amerického Národního centra pro pohřešované a vykořisťované děti. Každý rok obdrží touto cestou přibližně 20 tisíc hlášení incidentů s pohlavním zneužíváním dětí.

„V roce 2024 bylo 890 hlášení vyhodnoceno jako závadových z hlediska české legislativy, po jejich rozpracování bylo zjištěno 255 podezřelých osob, což je nárůst oproti roku 2023 o 104 poznatků,“ uvedl tiskový mluvčí policie Jakub Vinčálek. Doplnil, že policie očekává v dalších letech nárůst počtu hlášení.

Policii tedy monitoring sítí pomáhá, Vobořil však varuje před riziky systému. Například systém vyhledávající nový materiál může jako dětskou pornografii vyhodnotit i nevinné fotky, třeba snímky dětí z dovolených, a zasílat tak falešná pozitivní hlášení. „Je tam také riziko zneužití: ve zprávách lze takto vyhledávat prakticky cokoliv,“ doplnil.