Článek
Zákon přezdívaný Chat Control odpůrci označují za porušení soukromí lidí ze strany provozovatelů chatů a e-mailů. Příznivci zmíněného zákona naopak argumentují tím, že jde o účinnou ochranu dětí před sexuálními predátory a šířením dětského porna.
Povolení od EU, které toto skenování zpráv umožňovalo, vypršelo 4. dubna 2026. Europoslanci se po dlouhé politické bitvě rozhodli ho platformám neprodloužit a výjimku z práv lidí na soukromí online pro Google, Metu a další platformy zrušili. Právě této výjimce se přezdívá Chat Control 1.0. Největší technologické firmy světa se ale rozhodly, že s rozhodnutím Unie nesouhlasí.
Meta, provozovatel Messengeru, Instagramu a Whatsappu, Google, Microsoft a Snap tak vydaly prohlášení, podle nějž mimo jiné „potvrzují svůj trvalý závazek chránit děti a zachovávat soukromí a budou i nadále přijímat dobrovolná opatření v rámci svých příslušných služeb pro mezilidskou komunikaci.“
To v lidské řeči může znamenat, že nadále skenují digitální komunikaci uživatelů – podle svých slov kvůli hrozbě šíření dětského porna. Tentokrát však navzdory rozhodnutí Unie. Redakce SZ signatáře z firem opakovaně oslovila s žádostí o upřesnění toho, jakým způsobem chtějí děti chránit. Pokud stejným způsobem jako dosud, dělají to navzdory evropskému právu, protože od 4. dubna 2026 číst soukromou komunikaci za účelem hledání dětského porna nesmí.
Velké mlžení
Meta na otázky Seznam Zpráv do vydání článku neodpověděla. Šéfka komunikace Microsoftu za firmu uvedla, že: „Microsoft pokračuje ve zpřísňování ochrany dětí ve spotřebitelských komunikačních službách, aby se minimalizovala rizika nevhodného obsahu či kontaktů.“
Google odpověděl rovněž mlhavě: „Budeme i nadále dobrovolně pokračovat v aktivitách v rámci komunikačních služeb tak, abychom pomáhali obětem, dopadali pachatele a odstraňovali tento otřesný obsah, dokud Evropská unie nezajistí jasný právní rámec.“
Následně redakci člověk obeznámený se situací pod příslibem anonymity potvrdil, že jeho firma nadále pokračuje ve skenování soukromé komunikace uživatelů za účelem hledání dětské pornografie. „Někdy musíte udělat morální rozhodnutí, i když není v souladu s tím politickým,“ vysvětlil.
Společnosti podle výše uvedeného prohlášení čekají, až Unie přijde s dalším zákonem, díky němuž budou komunikaci skenovat s posvěcením evropských politiků. K tomu by mohla sloužit druhá verze zákona Chat Control, která by výjimku firmám sídlícím většinou ve Spojených státech udělila trvale.
„V Evropě se nyní naděje upínají k zajištění trvalého právního rámce pro detekci v rámci regulace nazvané Child Sexual Abuse Regulation. Naléhavě žádáme zákonodárce, aby se co nejdříve shodli na dalším postupu. Buď nové trialogy o výjimce, nebo využití stávající CSAM/CSAR regulace, nebo předložení nového návrhu ze strany Evropské komise,“ doplnil Google pro Seznam Zprávy.
Hra na hraně
Digitální společnosti tak přímo neříkají, že jdou proti rozhodnutí Evropské unie, což by pro ně mohlo mít právní důsledky. Bez dalších detailů ale opakují, že pokračují v ochraně dětí. Přímou souvislost mezi prohlášení platforem a porušením evropského práva tak podle experta na tuto oblast, Jana Exnera, nelze v tuto chvíli najít.
„Prohlášení je spíše politicko-komunikační deklarací než potvrzením jednoznačné legality dalšího postupu. Pokud by šlo o stejné nebo obdobně invazivní zásahy do důvěrnosti soukromé komunikace, pak je po skončení výjimky jejich právní pozice zjevně slabší a potenciálně napadnutelná. Naopak nelze vyloučit, že pod „dobrovolnými opatřeními“ míní i jiné, méně invazivní nástroje ochrany dětí, které by stály na odlišném právním základě,“ vysvětluje Seznam Zprávám Exner.
Pokud má expert pravdu, vyvstává otázka: Jakým způsobem chtějí správci komunikačních platforem, kteří dosud skenovali komunikaci uživatelů na základě svolení od EU, chránit děti? Jak již bylo řečeno, redakce signatářům opakovaně tuto otázku položila s žádostí o konkrétní odpověď. Ze strany společností ale přišla pouze jedna – pod příslibem anonymity – která potvrdila skenování soukromé komunikace lidí.
Další právník zaměřující se na digitální právo, Jan Rosethaler, porušení e-privacy navzdory rozhodnutí Evropské unie vidí.
„Z prohlášení plyne, že technologické společnosti upřednostňují v činnosti pokračovat. Jejich cílem zřejmě je, aby se jednalo jen o přechodné období, než jim EU opět poskytne zákonnou oporu obdobně jako v e-privacy. Detekce zpráv by musela probíhat například na základě životně důležitých zájmů subjektů nebo oprávněného zájmu. Zákonodárce pro tuto činnost stanovoval zákonnou výjimku. Je zjevné, že zpracování jen na základě standardních titulů z GDPR a dalších předpisů obstojí jen velmi obtížně,“ říká.
Akce a reakce
Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) podala na firmy podepsané pod prohlášením stížnost Českému telekomunikačnímu úřadu a Úřadu pro ochranu osobních údajů. Jakýkoliv plošný zásah do důvěrnosti chatů a e-mailů od 4. dubna podle ní postrádá zákonnou oporu.
„Boj proti zločinu je úkolem státu a policie pod dozorem nezávislých soudů, nikoliv algoritmu Googlu nebo Mety. Pokud budeme tolerovat, že velké firmy ignorují vypršení zákonů a dál šmírují naše zprávy, rezignujeme na základní principy právního státu. Doufám, že ÚOOÚ a ČTÚ zareagují rychle a jasně vymezí hranice, které tyto platformy nesmí překročit,“ uvedla v tiskové zprávě Gregorová.
Firmy se podle ní často odvolávají na „veřejný zájem“ nebo „oprávněný zájem“. To je však podle ní u komerčních subjektů v případě plošného sledování komunikace právně neprůchodné. Společnosti tak podle ní porušují GDPR.
„Za to hrozí každé platformě pokuta až do výše čtyř procent celosvětového obratu. To by jenom v případě společnosti Meta převyšovalo sedm miliard eur,“ dodala.
