Porodnost v Česku stále klesá. Blíží se další rekord

Patrně jsme ještě nenarazili na dno. Ačkoliv Česko loni zažilo druhý rok po sobě historický propad porodnosti – narodilo se nejméně dětí od roku 1785, kdy se začaly vést statistiky – nemusí jít o konec.

Český statistický úřad totiž hlásí, že za první čtvrtletí je vidět meziroční pokles o dalších šest procent. Kdyby tento vývoj zkopíroval celý letošní rok, znamenalo by to, že by se narodilo 73 tisíc dětí – o celou třetinu méně než před pouhými pěti lety.

„Podle předběžných dat za 1. čtvrtletí letošního roku pokles počtu narozených dětí pokračuje ve všech pořadích, a to poměrně podobnou měrou. Z pohledu absolutního počtu je pokles samozřejmě největší u prvorozených dětí, neboť prvorozené děti tvoří téměř polovinu všech narozených,“ popisuje Michaela Němečková z Oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Zatím máme ale oficiální údaje jen za čtvrt roku. Seznam Zprávy se proto zeptaly přímo českých porodnic, kolik se v nich za první pololetí letošního roku událo porodů nebo narodilo dětí. Abychom se mohli podívat alespoň ilustračně na to, jak to vypadá v poločase roku 2026.

V Česku je 83 porodnic, Seznam Zprávy získaly údaje od poloviny z nich. Na čísla se můžete podívat v grafice níže (jde buď o počty porodů nebo narozených dětí).

Polovina porodnic hlásí další meziroční pokles, polovina nárůst. V obou případech jde ale většinou jen o drobnější odchylky. Výraznější propad uvádí například pražská Fakultní nemocnice Bulovka, její mluvčí ale upozorňuje, že od února je gynekologicko-porodnická klinika v rekonstrukci, takže je její provoz omezený.

Naopak výraznější nárůst se objevuje například v Ústí nad Orlicí. Stejně jako v případě Bulovky ale mohou do výsledku vstupovat i vnější okolnosti.

„Nejvýraznější meziroční nárůst zaznamenala porodnice Orlickoústecké nemocnice. Svou roli zde může hrát více faktorů, jedním z nich může být i ukončení provozu porodnice v Rychnově nad Kněžnou na konci loňského roku,“ říká za Nemocnice Pardubického kraje, kam spadá ještě Chrudimská, Svitavská a Pardubická nemocnice, mluvčí Kateřina Semrádová.

Celkově z čísel, které Seznam Zprávy posbíraly, vychází, že pokles v porodnicích, které otázky zodpověděly, se pohybuje mezi jedním a dvěma procenty. Nicméně jde jen o ilustrační číslo, nemáme data z několika nemocnic, kde byl pokles v minulých letech nejvyšší.

Navíc je třeba zmínit, že za poslední dva roky ukončily tři porodnice činnost, část rodiček se tak přesunula do okolních zařízení a navýšila tak jejich čísla, ačkoliv v celkových hodnotách jde pořád o pokles, který tedy může být v globálu výraznější.

„Bohužel ano, stejně jako v celé České republice, Evropě, tak i ve světě,“ odpovídá na otázku, jestli pokračuje pokles jako v letech minulých například ředitel jilemnické nemocnice Jiří Kalenský.

V některých zařízeních ale vidí, že pokud se nedaří čísla rovnou navyšovat, alespoň je vidět, že se propad zastavil.

„Přestože mezi lety 2024 a 2025 došlo k poklesu porodnosti, letošní průběžné statistiky zatím naznačují jeho zastavení a mírný růst počtu porodů,“ říká Kristýna Pospíšilová, mluvčí Kroměřížské nemocnice, kde se počet porodů drobně zvedl za první půlrok na 347 z loňských 342.

Z celostátního pohledu je ale patrné, že teprve letos můžeme klesnout na dno porodnosti. Ačkoliv počet narozených dětí za rok není z demografického pohledu tím rozhodujícím číslem, velmi jednoduše ukáže, jak na tom jsme – můžeme se tedy dočkat třetího rekordu ve třech letech?

„Pokud se v kvartálních datech ukáže pokles, a šest procent není úplně málo, tak se příliš nedá očekávat, že by se ve zbytku roku podařilo trend otočit,“ vysvětluje demografka Jitka Slabá z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Národního institutu SYRI.

Samozřejmě nelze nic tvrdit určitě, mluvíme pouze o odhadech. Na druhou stranu nic nenaznačuje tomu, že by se měla situace zlepšovat. Žen v plodném věku ubývá a lidé obecně spíše odkládají založení rodiny.

„Nevidím navíc žádný impulz na jednu nebo druhou stranu, který by naznačoval, že se podaří buď pokles kompenzovat, nebo lze očekávat nějaký pozitivní vývoj,“ dodává Slabá.

Česko se tak musí i z dlouhodobého hlediska velmi pravděpodobně připravit na to, že bude dětí ubývat. Stejný trend je patrný v celé Evropě. Odborníci očekávají, že poroste počet žen, které zůstanou bezdětné, navíc ještě dlouhou dobu budou u nás v nejplodnějším věku nejslabší generace devadesátých let a přelomu tisíciletí.

„Samozřejmě je třeba hledat vhodné cesty, jak podpořit porodnost a rodiny s dětmi. Při aktuální nízké plodnosti žen by se průměrný počet dětí na 1 ženu za celé reprodukční období pohyboval pouze kolem 1,2 dítěte na 1 ženu. Je možné, že ani zahraniční migrace by nedokázala zabránit postupnému úbytku obyvatelstva,“ popisuje demograf Tomáš Fiala z Vysoké školy ekonomické.

A dodává k tomu i konkrétní čísla. I kdyby do Česka přicházelo 40 tisíc lidí ročně, do konce století by poklesl počet obyvatel Česka na 8,5 milionu, z dnešních 10,9 milionu. Roční počty narozených by se podle Fialy na konci století pohybovaly pouze kolem 45 tisíc osob.

„A především by došlo k velkému zrychlení stárnutí naší populace,“ vysvětluje Fiala.

Zatímco v současné době připadá na 100 osob v produktivním věku jen 36 seniorů, ke konci století by tenhle poměr narostl až na 80 ku 100.