Článek
V minulých letech byly největší starostí ruských turistů mířících na Krym dopravní zácpy na Kerčském mostě. Letos se ale Ruskem okupovaný poloostrov proměnil téměř ve válečnou zónu, protože ukrajinské údery dronů jsou stále intenzivnější.
Rusové toužící po dovolené tak vůbec nevědí, jestli se na poloostrov kvůli nedostatku paliva dostanou, zda nebude během pobytu dlouhý výpadek elektřiny nebo kolikrát se budou muset ukrýt kvůli ukrajinským úderům.
Problémy turistické sezony jsou zároveň ránou pro reputaci ruského prezidenta Vladimira Putina, který se po anexi ukrajinského poloostrova snažil z Krymu udělat výkladní skříň ruského turismu.
Že věci nejdou podle plánu, dokazují i zrušené letní tábory pro děti na poloostrově. A na ruských sociálních sítích přibývají videa a svědectví obyvatel, která popírají obrázek prezentovaný ve státních médiích, tedy že na Krymu situace není zas tak zlá.
„Mluvím k Moskvě a k Putinovi jménem obyvatel Krymu,“ řekla mladá žena zpoza volantu svého auta ve videu zveřejněném na Telegramu v neděli 5. července.
Ruská okupace proměnila Krym k nepoznání, říká rodačka
Plakáty s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, ruskými vojáky a písmenem Z, ale také bezdomovectví a neustálý strach. Rodačka z Jalty a aktivistka Marija Suljalina popisuje Krym po deseti letech ruské okupace.
„Slíbili jste nám bezpečnost a normální život. Ve skutečnosti jsou ale prázdné čerpací stanice, strach, kontrolní stanoviště, dlouhé fronty a naprostá nejistota. V televizi říkají, že je všechno pod kontrolou. Ale pokud je Krym v režimu přežití, pak už věci nejsou pod kontrolou,“ vyčítá režimu podmínky, ve kterých místní obyvatelé žijí.
Krym byl pro miliony Rusů symbolem dostupné dovolené u moře. Po anexi v roce 2014 se ho Kreml snažil prezentovat jako důkaz, že poloostrov pod ruskou kontrolou prosperuje.
Kdysi byl jednou z nejoblíbenějších destinací ruských turistů, v této sezóně ale ztratil na popularitě. Prokremelský deník Kommersant uvedl, že mezi 24. květnem a 6. červnem bylo zrušeno 79 % hotelových rezervací.
Putin uznal dopad ukrajinských útoků. „(Ukrajinská armáda) se snaží narušit dodávky energie a ovlivnit turistickou sezónu – jejich záměry jsou otevřeně komunikovány,“ poznamenal.
Ukrajinské údery na Krym.Video: Reuters
„Nebojte se, tohle zažíváme skoro každý den“
Ukrajina v posledních měsících opakovaně útočí na energetickou a palivovou infrastrukturu na Krymu.
Tuto kampaň ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označuje za „dlouhodobé sankce“. Důsledkem ukrajinských náletů jsou výpadky proudu na Krymu i prostor pro černý trh s benzinem, jehož cena neustále stoupá.
„Ukončujeme turistickou sezónu. Z Krymu uděláme ostrov,“ pohrozil před časem ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fjodorov a shrnul tak záměry narušit zásobování poloostrova a oddělit ho od zbytku Ruska.
Palivová krize se v různé míře opakuje ve všech regionech Ruska, což se odráží v komplikacích při letovém provozu nebo na čerpacích stanicích. A stížnosti z dovolených tak nepřicházejí už jen z Krymu.
Palivová krize v Rusku
Fronty u ruských čerpacích stanic jsou čím dál delší. Videa na sociálních sítích ukazují řidiče čekající hodiny na benzin, případně rozhořčeně komentující prázdné pumpy a rostoucí ceny. Některé regiony dokonce zavedly na pohonné hmoty přídělový systém.
„Z reproduktoru pořád duní: ‚V souvislosti s tím a tím útokem se jděte ukrýt.‘ Ale kde se máme schovat? Když máte vlastní dům, tak se můžete schovat do sklepa, ale tady, v pětipatrové budově, kam? Říká se, že tam nějaké kryty jsou. Ale mají na nich zámky,“ popsala pro nezávislý server Meduza Polina, která žije v černomořském Tuapse na mezinárodně uznaném území Ruska.
Dodává, že kvůli častému rozeznívání sirén musí policie na místních plážích vyhánět lidi pryč. V místních totiž zůstávají vzpomínky na nedávný ukrajinský úder. Útok na zdejší rafinerii před třemi měsíci způsobil požár, který poškodil desítky domů. Místní úřady oznámily v souvislosti s tím smrt dvou dětí.
Podobné zkušenosti popisují i lidé přímo v letoviscích. Taxikář Vasilij, který vozí turisty z Tuapse do nedalekého Agoje, tvrdí, že útoky dronů se staly součástí každodenní reality. „Ano, létají tu drony, ale kde ne?“ říká pro server Meduza.
Vzpomíná, že během jarních útoků obyvatelé v noci sledovali z balkonů ruskou protivzdušnou obranu a poslouchali výbuchy. „Seděli jste tam jako blázen, kouřili a kolem bzučely drony,“ popisuje. Podle něj se navíc části škod způsobené pádem trosek nepodařilo včas zabránit.
Jeho největší problém ale není bezpečnost, nýbrž palivo. Při cestě míjí několik čerpacích stanic, u kterých stojí dlouhé fronty aut. Vasilij tvrdí, že se snaží tankovat před čtvrtou hodinou ráno, kdy je největší šance vyhnout se čekání.
Ani na pláži už přítomnost války nepůsobí jako něco mimořádného. Když se ozve výbuch, plážový prodejce v Agoji Chačik turisty uklidňuje: „Nebojte se, tohle zažíváme skoro každý den.“
O několik desítek sekund později ukazuje směrem k obloze. „Podívejte, protivzdušná obrana právě zasáhla.“
