Hlavní obsah

Češi stále věří, že bydlení má zajistit stát. Proto spoří málo

Ilustrační foto.Video: ČBA, Seznam Zprávy

aktualizováno •

Finanční gramotnost Čechů tento rok o bod vzrostla, ale v investicích a přípravě na penzi si lidé stále nevěří. Podle průzkumu ČBA by třetina lidí chtěla mít naspořeno milion až dva. Že se to podaří, ale věří jen tři z deseti.

Článek

Finanční gramotnost Čechů se druhým rokem po sobě mírně zlepšuje. Index finanční gramotnosti České bankovní asociace letos dosáhl 58 bodů, což je o jeden bod víc než loni a o dva víc než v letech 2022 až 2024.

Výsledky aktuálního průzkumu ČBA a agentury Ipsos ale zároveň ukazují, že si řada lidí stále nevěří v klíčových finančních rozhodnutích. Největší nejistotu mají Češi v oblasti investování, dlouhodobého finančního plánování a přípravy na penzi – tedy právě v tématech, která rozhodují o tom, jak si budou žít, až přestanou pracovat.

Své znalosti o financích hodnotí jako dostačující 76 procent lidí, přičemž si častěji věří muži než ženy. S přibývajícím věkem se ale zvyšuje i podíl těch, kdo si nejsou jistí – pětina lidí přiznává, že si často neví rady, a čtyři procenta Čechů se ve financích nevyznají vůbec.

Nejméně sebejistí jsou Češi v investování, kde se orientuje jen 14 procent z nich, v úvěrech a půjčkách si věří jen pětina populace. Nejlépe si naopak lidé umí poradit v oblasti hospodaření s rozpočtem domácnosti – tam se orientuje více než polovina z oslovených.

Většina lidí si přitom finanční přehled buduje sama za pochodu. Třetina čerpá informace především z vlastních zkušeností, pětina se spoléhá na poradce. I jejich doporučením ale řada lidí nerozumí. Vyznat se v nich má problém 35 procent Čechů. Odpovědnost za nápravu vidí lidé hlavně u státu – 67 procent si myslí, že by se na finančním vzdělávání měly podílet školy, víc než polovina zároveň hodnotí současnou výuku finanční gramotnosti na školách jako nedostatečnou nebo žádnou. Třetina lidí by pak ráda zapojila i banky.

„Výsledky průzkumu ukazují důležitý paradox. Lidé si často myslí, že jejich finanční znalosti jsou dostačující, ale ve chvíli, kdy mají rozhodovat o dlouhodobém spoření, investicích nebo přípravě na důchod, řada z nich tápe,“ říká vedoucí komunikace České bankovní asociace Radek Šalša.

„U penze přitom nestačí obecné přesvědčení, že ‚nějak to bude‘. Potřebujeme, aby si lidé dokázali svou situaci konkrétně spočítat – kolik budou potřebovat, kolik jim může chybět a co s tím mohou dělat,“ dodává s tím, že právě proto asociace nyní spouští projekt Máš to spočítaný?, který pomůže lidem naplánovat si finance do důchodu.

Kdy je ten pravý čas začít

Lidé často s odkládáním peněz na důchod začínají později, přestože tuší, že by měli začít daleko dříve. Za ideální věk pro start odkládání na důchod totiž nejčastěji označují 25 až 34 let. V realitě ale řada lidí začíná spořit až mezi 35 a 54 lety a část se k finanční přípravě na penzi zatím nedostala vůbec.

Čím později ale člověk začne spořit, tím více si musí měsíčně odkládat, aby dosáhl stejného cíle. Zatímco při třicetiletém investičním horizontu před penzí stačí pro deset tisíc korun měsíčně navíc odkládat necelé dva tisíce korun měsíčně, při desetiletém horizontu je to už přes jedenáct tisíc. Jinými slovy, každý rok odkladu vyjde v dnešních cenách zhruba na 400 korun navíc k měsíční úložce.

Podle Šalši lidé předpokládají, že se jejich důchod bude pohybovat okolo 70 procent jejich průměrné mzdy, realita je podle něj ovšem někde okolo 40 procent. Bývají proto často překvapeni, když si v kalkulačce spočítají, jaký jejich důchod skutečně bude.

Specialista Ipsos na finanční trh Michal Straka upozorňuje, že zkušenost se stářím je zprostředkovaná pouze skrz prarodiče. „Pro mladé lidi je těžké spočítat si realitu, která je bude ve stáří čekat,“ vysvětluje.

Dobrá zpráva je, že většina lidí si na stáří nějakým způsobem odkládá – v kategorii 50 až 65 let je to dokonce polovina. Většina navíc spoří pravidelně. Jen šest procent lidí ale má spočítanou konkrétní částku, kterou by si měli pro spokojený důchod dávat stranou. Státní důchod přitom vnímá jako hlavní zdroj příjmů pouze 14 procent lidí. Pro téměř polovinu oslovených pak bude hlavním příjmem, počítají ale také s tím, že si něco našetří.

Do důchodu podle hlavního ekonoma ČBA Jaromíra Šindela odcházejí lidé se zhruba 300 až 350 tisíci navíc, kýžené částky, kterou je podle průzkumu milion až dva, tedy většinou nedosahují.

Češi jsou v investování totiž poměrně konzervativní. Vůbec tím nejčastějším způsobem spoření je penzijní připojištění. Zajímavé je, že se v porovnání s loňským rokem výrazně snížil počet lidí, kteří odkládají pomocí dlouhodobého investičního produktu (DIP) a průzkum ukazuje další zajímavou věc - 43 procent Čechů dlouhodobý investiční produkt vůbec nezná.

Podle Straky by právě kampaň Máš to spočítaný? mohla lidem pomoci uvědomit si, jaké mají v přípravě na stáří skutečně možnosti. To potvrzuje i Šalša, podle kterého si vše bude možné zadat do kalkulačky.

„Kalkulačka na penzi je odvozena od výpočtu Správy sociálního zabezpečení. Poté je tam kalkulačka výdajů domácností a pak klíčová kalkulačka, abychom si uvědomili, jak se s každým rokem odkladů zvedá částka, kterou bude nutné odkládat,“ vysvětluje Straka.

Doporučuje, aby si lidé zkusili do kalkulačky zadat o pět set až tisíc korun víc, než si odkládají nyní, aby si uvědomili, jakou roli zvýšení úložky v dlouhodobém horizontu skutečně hraje. „Úložku je ale třeba oživovat s tím, jak se vyvíjí cenová hladina v ekonomice nebo příjem,“ upozorňuje.

Hlavním důvodem, proč si lidé neodkládají na důchod víc, jsou podle průzkumu nízké současné příjmy – jako největší překážku je uvádí 40 procent lidí ve věku 50 až 65 let. Dalších 24 procent zmiňuje vysoké životní náklady a 14 procent splácení hypotéky nebo jiných úvěrů. Roli hraje i nedůvěra: 14 procent lidí se obává investičního rizika a podobný podíl nedůvěřuje finančním produktům určeným na stáří.

Více než desetina respondentů pak musí přednostně řešit péči o děti nebo jiné členy rodiny. Prostor pro větší spoření tak často naráží nejen na to, kolik peněz lidem zbývá, ale i na to, jestli vědí, komu a čemu mohou při rozhodování věřit.

Šindel doporučuje, aby se lidé příliš nespoléhali na budoucí možné zvýšení příjmů a na stáří se začali připravovat již nyní - třeba i pomocí nové kalkulačky ČBA. Straka pak upozorňuje, že mládí je určené k tomu, aby si lidé vyzkoušeli, jaká strategie jim bude dlouhodobě vyhovovat.

O projektu Máš to spočítaný?

Projekt České bankovní asociace „Máš to spočítaný?“ má pomoci lidem připravit se na penzi

Pomůže odpovědět na otázky:

  • kdy mohu odejít do důchodu a s jakým příjmem mohu přibližně počítat;
  • kolik mi může měsíčně chybět;
  • kolik bych si měl nebo měla pravidelně odkládat;
  • jak se výsledek mění podle délky spoření a způsobu zhodnocení;
  • jaký rozdíl udělá, když začnu s přípravou dříve nebo později

Doporučované