Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi nebo stáhnout do podcastové aplikace.
Skupina Wikov Industry zažívá obrovskou jízdu v Česku i zahraničí. Tržby vzrostly na 7 miliard korun a firma má před sebou největší zakázku své historie – přeměnu vodní nádrže Orlík na unikátní obrovské úložiště energie. „Vstoupili jsme na trh vodních elektráren, vodních turbín, a tam se nám daří velice dobře. A hlavně ten výhled do budoucna je velice pozitivní,“ popisuje v rozhovoru majitel Wikov Industry Martin Wichterle.
Zakázka je v hodnotě 8 miliard korun, Wikov kvůli ní nabral desítky lidí a rozjel obří přípravy. „Ta příprava je opravdu složitá. Hydraulické výpočty jsou velice detailní a dokonce i turbína se musí vyrobit v menším rozměru, na testovacích zařízeních se zkouší a dál modifikuje, protože každá desetina procenta účinnosti hraje obrovskou roli v návratnosti investice. V současné době dokončujeme první testování prvních dvou turbín, to proběhlo v pořádku, tak věřím, že na podzim se začne první turbína vyrábět,“ popisuje.
Další obří zakázka se rýsuje v USA
Podobná řešení firma dodává i do Francie, Rakouska, Norska či Finska, ale za svůj hlavní trh teď považuje Kanadu a USA. „Tam je koncentrace vodní energetiky daleko větší než v Evropě a daleko víc zanedbaná. Otevírá se tam obrovský trh. Máme tam dvě firmy – v Montrealu a Alabamě - a dodáváme celou řadu projektů,“ vysvětluje Wichterle s tím, že i tam se nyní rýsuje zakázka podobné velikosti, jako je český Orlík.
„Doufáme, že v příštím roce určitě něco takového podepíšeme. Jen letos jsme v USA a Kanadě už podepsali zakázky za čtyři a půl miliardy korun.“
Wikov se proto dívá i po dalších možnostech akvizic. V hledáčku má firmy, které se pohybují ve vodní energetice a jsou zaměřeny na servisní práce. „Současně hledáme i místo, kde bychom chtěli lokalizovat určité komponenty pro vodní energetiku a opravy větrných elektráren,“ říká Wichterle, podle kterého je skupina připravena proinvestovat zhruba miliardu korun.
Výroba v Indii? Je to trh, kde chcete být
Zatímco v Americe chce Wikov růst, co se týká Asie, je Martin Wichterle zdrženlivější. „Dlouho jsme přemýšleli o Číně, pak jsme naštěstí tuto myšlenku opustili. Chápání toho, jak se dělá byznys, a právního státu tam není úplně jednoduché. Před dvěma roky jsme ale otevřeli závod na výrobu převodovek pro kolejovou techniku v Indii. Indický trh ctí podepsané smlouvy, je tam obrovská byrokracie, ale máte jistotu, že ty investice tam zůstanou. I když je trh méně kvalifikovaný, učí se velkým tempem. Navíc, je to trh, který za 10–20 let bude dominovat světu, takže je určitě dobré tam být,“ popisuje Wichterle s tím, že v Indii chce firma postupně růst.
Na zisku skupiny se podílejí i sklárny Bona a Rückl. „Ze skláren se staly firmy, které produkují předměty se špičkovým designem. Možná už to sklo tam není tou největší přidanou hodnotou, tou je dnes průmyslový design. A právě o ten je ve světě zájem. Tudíž se nám daří i ekonomicky.“
Právě přidaná hodnota je podle Wichterleho, který je zároveň ambasadorem Druhé ekonomické transformace, velkým tématem nejen českého, ale i evropského průmyslu. „Pokud se podniky nepřetransformují do firem, které nefungují na bázi subdodavatelství, ale mají vlastní produkty, které mají přidanou hodnotu v tvorbě, v marketingu, v obchodu, tak už jen v čisté výrobě svět nedoženeme,“ varuje.
Výroba z Evropy zmizí. I bez Green Dealu
Dokládá to i na příkladu zmiňované Indie. Tam zatím Wikov Industry vyrábí jen úzké portfolio produktů, ale předpokládá, že tam postupně přenese i další produkty, které skupina nabízí. „Co se týká nějakých jednodušších komponent, tak ty se do budoucna určitě nebudou vyrábět ani v Evropě, ani v USA, ale budou se dovážet z asijských trhů. To je naprostý fakt. Tahle výroba z Evropy zmizí, nehledě na nějaký Green Deal. Prostě se to nevyplatí,“ vysvětluje Wichterle s tím, že jakmile se Indové naučí vyrábět s přesností, která je potřeba, nastane velký odliv produkce do těchto zemí.
Jen pro srovnání. Jednodušší převodovka, u které stojí výroba v Česku na 100 korun, je v Indii za 60 korun. „Ten rozdíl je už tak fatální, že zákazník akceptuje to levnější, i když je tam napsáno ‚Made in India‘. A když na to nalepíme cedulku Wikov, je to pro zákazníka OK. To je obecný trend všude na světě. A určitě nesouvisí s tím, že jsou tu dražší energie, to je jen zlomek.“
Montovny tady chceme. Ale vlastní
Do budoucna tak podle podnikatele v Evropě zůstanou jen produkty s přidanou hodnotou, udrží se tu prototypování, vymýšlení a pak už jen samotná montáž a servis.
„Ta montáž je nejsložitější. Jeden čas se používal pro Česko termín montovna. Ale právě montovny my tady vlastně chceme. To je totiž úplně ideální. Vy to vymyslíte, odzkoušíte, celou výrobu někde zadáte a pak se vám to vrátí. Vy to smontujete, zkusíte a prodáte. To je nejlepší věc, jak dosáhnout přidané hodnoty, ale musíte mít svůj produkt. Nemůžete montovat pro cizí, to pak jste jen low cost. Takže my chceme být tou vlastní montovnou,“ dodává Wichterle.
