Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Zlaté ručičky už dnes nestačí. Ekonomika postavená na subdodavatelích se vyčerpala. „Je sice hezké, že těma rukama dokážeme spoustu věcí vyrobit, ale ekonomika postavená na subdodavatelské ekonomice se vyčerpala. Potřebujeme být na začátku, potřebujeme být tam, kde se něco vymyslí, ale i na konci celého řetězce, kde je finální produkt. Jenže my jsme zatím uprostřed a stále jsme se z toho jako ekonomika nevymanili,“ říká v rozhovoru pro pořad Agenda Seznam Zpráv Petr Fiala, šéf korporátního bankovnictví pro velké společnosti v Raiffeisenbank.
Dokonale je to podle něj vidět na vývoji počtu zaregistrovaných nových patentů v České republice, který proti zbytku regionu, a zejména pak ve srovnání s USA výrazně klesá. „Nemáme patenty, a přitom ty jsou pro to, abychom mohli českou ekonomiku posunovat, velmi důležité,“ dodává Fiala.
Českých vynálezů a patentů ubývá
Jeho slova potvrzují i data Úřadu průmyslového vlastnictví. Podle nich bylo loni v Česku uděleno 5692 patentů, přitom ještě v roce 2019 to bylo přes osm tisíc patentů. A navíc 93 procent z loni udělených patentů náleželo zahraničním přihlašovatelům. Na české vynálezce připadlo jen 397 patentů, což bylo nejméně od roku 1995, od kdy jsou dostupná data.
Podle Petra Fialy změna musí začít už ve školství a důležité je také ukazovat veřejnosti úspěšné firmy, kterým se podařilo prorazit za hranicemi. Právě takovým firmám Fiala jako bankéř pomáhá s financováním, řízením likvidity a investicemi. A objem peněz, které ročně zprostředkuje, rok od roku roste.
„Můžeme vidět, že po covidu byly investice zadržené a postupně se to doinvestovává,“ říká Fiala. „V objemech strukturovaných transakcí jsme rostli o více než padesát procent,“ dodává Fiala.
Raiffeisenbank se podílela například na emisi dluhopisů pro České dráhy za 500 milionů korun, vstupu Doosan Škoda Power na burzu nebo transakcích realitní skupiny Cimex. „Aktuálně pak máme spoustu projektů, ale ty jsou pod přísným bankovním tajemstvím,“ dodává Fiala.
Současné období podle něj přináší hlavně velkou nepřehlednost. „Změny, ať už se týkají cel, protekcionismu, nebo geopolitiky, představují zásadní vstup do rozhodování těchto firem. Desetiletí jsme pracovali na globalizaci a teď mám pocit, že pracujeme na deglobalizaci. To samozřejmě vstupuje do rozhodování firem,“ říká Fiala.
Uhelný byznys financování nedostane
Spolu s globálním světem se mění i přístup a fungování banky. Zatímco v minulosti se banky o financování zbrojařských firem rozhodně nepřetahovaly, dnes je to jinak. „Evropa se musí změnit a Česká republika také. To platí i pro instituce v těchto ekonomikách. Striktní politiky, které měly banky na různé sektory, se přizpůsobují současné situaci. Samozřejmě vždy je defence a defence. My k tomu přistupujeme velmi individuálně a pragmaticky a soustředíme se na věci, které jsou v oboru pro bezpečí v Evropské unii,“ dodává Fiala.
Další změnu pak přinesla „zelená politika“ a s ní spojená pravidla ESG. Banky podle něj i dříve prováděly podobné hodnocení rizik, která vstupují do schopnosti splácet u všech firem žádajících o úvěry, byť se pojem ESG ještě nepoužíval.
Dnes je podle něj rozhodování banky v této oblasti rozděleno do tří kategorií. „První kategorie je byznys, který banka podporuje, druhá kategorie zahrnuje byznys, který se z pohledu ESG a udržitelnosti musí transformovat, a tam chceme být velmi aktivní, a pak je tu kategorie restrictive, u čeho nechceme být a nevidíme v tom budoucnost. To jsou uhelné zdroje,“ říká Petr Fiala.
Majitelé uhelných elektráren tak nyní mohou financování shánět jinde. „Takové firmy dnes může investovat privátní trh třeba přes fondové struktury,“ dodává Fiala. Výjimky podle něj v tomto případě nepřipadají v úvahu ani u dlouhodobých a prověřených partnerů. „Udržitelnost je i o tom, že víte, že ta společnost bude schopná splácet v dlouhodobém horizontu. A tady ten dlouhodobý horizont nevidíte, není důvod ke spolupráci,“ dodává.
I tak banka očekává, že objem peněz, který pomůže zprostředkovat, letos opět vyroste. „Vidím to na základě investiční aktivity a příležitostí na trhu. I geopolitická situace, o které se bavíme, a protekcionismus totiž přináší příležitosti. Není to jen ten strašák, který zpomaluje firmy,“ říká Fiala. „Pokud jsou společnosti ambiciózní, zdravé a mají správné informace, dokáží toho využít… Dochází tak i k různým reorganizacím, přisouvání si dodavatelů blíže, takže věřím, že budeme mít letos spoustu práce,“ dodává.
