Desítky toulavých koček u porodnice. Lékaři mluví o riziku, spolek o krutosti

Je úterý ráno a u Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze, známé také jako porodnice Apolinář, je tradiční shon. Ke vstupu do památkově chráněné cihlové budovy architekta Josefa Hlávky přicházejí čerství otcové i další příbuzní, kteří míří na návštěvu za matkami a jejich novorozenci.

Už roky ale patří k porodnici i jiní návštěvníci – toulavé kočky. Přímo v areálu a v jeho těsné blízkosti jich dlouhodobě žije několik desítek, pravděpodobně něco mezi čtyřicítkou a padesátkou.

„Bývají tady, pohybují se po parkovišti. Teď jsou asi schované. Mně nevadí,“ potvrzuje na místě muž, který v nemocnici pracuje. U vjezdu na parkoviště z boční strany porodnice lze na zemi nalézt i téměř prázdné krabičky, kde zbývá několik posledních kočičích granulí, které lidé přinesli za brány areálu.

Krmení koček v prostorách nemocnice je totiž oproti minulosti zakázané. A v posledním měsíci z prostoru zmizely také boudy, krmné stanice a další zázemí pro kočky, které sem umístili dobrovolníci. Nemocnice je zde nechce – místo toho nyní hledá řešení, jak kolonii o několika desítkách zvířat vyhnat za brány areálu.

„U volně žijících zvířat nelze garantovat veterinární dohled, očkování, antiparazitární ochranu ani kontrolu jejich pohybu. Jejich přítomnost proto představuje obtížně kontrolovatelné hygienické a biologické riziko,“ uvedla k nedávné změně mluvčí nemocnice Marie Heřmánková.

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, která porodnici provozuje, navíc rozvázala spolupráci se spolkem Tlapro, který v areálu zajišťoval kočkám krmné stanice a přístřešky a také zprostředkovával kastrování koček. Ten proti tomu protestuje. V červnu spolek zveřejnil online petici, kterou dosud podepsaly téměř čtyři tisíce lidí.

„V areálu, kde se denně rodí nový život, považujeme zákaz krmení vyhlášený nemocnicí a likvidaci zázemí pro kočky za neetické a neudržitelné řešení, které zvířata odsoudilo ke strádání hladem a nemocem,“ stojí v petici.

Nemocnice ale návrat ke starému režimu odmítá. Situací už se zabývá i městská část.

Nemocnice se spolkem Tlapro, který se zaměřuje na poskytování potravy, veterinárních ošetření a kastrace potulných zvířat, začala spolupracovat před čtyřmi lety.

„V roce 2022 se na nás obrátila občanka Prahy 2 se žádostí o pomoc poté, co situaci neúspěšně řešila s Prahou 2. Podle informací od pamětníků se kočky v areálech vyskytují desítky let, systematické kastrace se před zapojením spolku nikdy neprováděly,“ stojí ve vyjádření spolku, které Seznam Zprávám poskytla jeho předsedkyně Pavla Zavřelová.

Spolek v nemocnici rozmístil několik zateplených budek pro kočky. „Aby nenarušovaly provoz nemocnice a estetiku areálu, byly záměrně umístěny na odlehlá a skrytá místa (křoví, prostory za rozvodnami apod.), kde o nich běžný personál nemusel vědět,“ píše spolek.

Následně začal s kastrací koček formou odchyt–kastrace–návrat, což je metoda, kterou doporučuje ministerstvo zemědělství. Podle Zavřelové se takto podařilo vykastrovat do podzimu 2023 41 koček, tedy 90 procent tehdejší populace. Dodnes je to 54 zvířat. Na péči o zdejší kočky a jejich kastrace dal spolek 265 tisíc korun z darů veřejnosti.

Změna nastala v září roku 2024, kdy nemocnice vyhlásila v areálu zákaz krmení koček. Proti tomu protestoval nejen spolek, ale i část zaměstnanců nemocnice.

Výrazná změna ale přišla podle spolku až ve chvíli, kdy letos do VFN nastoupilo nové vedení v čele s ředitelem Jánem Dudrou. To odmítlo se spolkem dále spolupracovat a vyzvalo ho k odstranění zázemí pro kočky. Chce usilovat o to, aby se kolonie přesunula mimo hranice areálu.

„Stanovisko nemocniční hygieny je v této věci jednoznačné. V areálu zdravotnického zařízení, navíc v bezprostřední blízkosti porodnice a pracovišť, kde se nacházejí novorozenci a další zranitelní pacienti, není možné cíleně podporovat pobyt volně žijících zvířat prostřednictvím krmných míst, přístřešků nebo takzvaných kočičích stanic,“ uvedla mluvčí Heřmánková.

Zástupci Tlapro kočičí boudy a krmné stanice odvezli letos v červnu. „Jednání se spolkem Tlapro nevedla ke shodě právě v otázce provozování krmných míst a zázemí pro kočky v areálu VFN. To však neznamená, že odmítáme humánní a koordinovaný postup. Za vhodné považujeme řešení mimo areál zdravotnického zařízení,“ dodala za nemocnici Heřmánková.

Spolek Tlapro každopádně v petici nazvané „Za udržitelné a humánní řešení pro kočky Apolinářky“ žádá návrat k dřívějšímu režimu. Jeho zástupci argumentují tím, že zákaz krmení ztěžuje provádění odchytů a monitorování zvířat, což podle nich povede k opětovnému nárůstu populace.

„Zákaz krmení kočky z areálu nevyžene, pouze způsobí jejich strádání a vyšší nemocnost. V polouzavřených areálech nacházejí v městském prostředí deficitní zázemí s vegetací, ochranou před městskou dopravou, psy a dalšími riziky,“ tvrdí spolek ve vyjádření.

Obě strany nyní chtějí hledat řešení společně s magistrátem a městskou částí Praha 2. Ta potvrdila, že už začala situaci prověřovat a jedná i s odborníky z veterinární správy. „V současné době čekáme ze strany magistrátu na svolání koordinační schůzky, v rámci které by se jednalo o dalších krocích,“ uvedla mluvčí Andrea Zoulová.

Mluvčí Státní veterinární služby Petr Majer připomněl, že řešit výskyt toulavých koček přísluší obci. „V případě zdivočelých koček by mělo být v jejím zájmu situaci také řešit a omezit rizika, která mohou vzniknout nárůstem populace, ohrožení populace volně žijících zvířat, současně zabránit vzniku šíření nákaz nebo jiných nežádoucích vlivů. Z tohoto důvodu lze určitě doporučit, aby nemocnice problém koordinovala s místně příslušnou obcí,“ uvedl ve vyjádření pro Seznam Zprávy.

Doplnil, že mezi nákazy, které mohou být přenosné z kočky na člověka, patří například toxoplazmóza, bartonellóza, toxokaróza či jiná zejména parazitární onemocnění.  „Všechny tyto nemoci předpokládají buď přímý, nebo blízký nepřímý kontakt člověka s kočkou či jejími čerstvými sekrety a exkrety,“ vysvětlil Majer.