Článek
Ještě před dvěma lety přišlo středním školám 18 tisíc přihlášek do oboru informačních technologií. Letos to ale bylo jen 13,5 tisíce. Během dvou let tak poklesl zájem o čtvrtinu. Počet uchazečů o čtyřleté obory zůstává přitom mezi lety stejný – zhruba 130 tisíc.
„Naše hypotéza je, že uchazeči a hlavně jejich rodiče reagují na zprávy z pracovního trhu o hromadném propouštění IT specialistů kvůli nástupu AI,“ říká analytička společnosti Než zazvoní Aneta Prokopová, která se specializuje na pracovní trendy generací Z a Alfa.
Dlouhodobě přitom informační technologie patřily k nejoblíbenějším oborům na středních školách. Samozřejmě to bylo ale úzce spojené s praktickou jistotou zaměstnání v budoucnosti. To se ale minimálně pocitově pro mladé lidi v současnosti mění.
Přeci jen v posledních měsících je to zpráva za zprávou o hromadném propouštění mezi velkými technologickými firmami, a to právě kvůli umělé inteligenci. A rodiče s dětmi nejsou vůči takovým informacím samozřejmě hluší.
„Bavíme se o tom s kolegy řediteli a řešíme, jestli to může být právě spojené s nástupem umělé inteligence a takovým tím předpokladem, že programátorské pozice už nebudou potřeba, což si ale já osobně tedy rozhodně nemyslím,“ říká ředitel frýdecko-místecké střední průmyslové školy Martin Tobiáš.
I v době rozmachu umělé inteligence samozřejmě odborníci na informační technologie potřeba budou, možná více než dnes. Ale momentálně při výběru střední školy může u rodičů a dětí zkrátka převládat obava.
„Ten trend mě nepřekvapuje. Kolem AI se vytvořil narativ ‚programátory brzy nahradí stroj‘ a je pochopitelné, že si patnáctiletý člověk před volbou školy řekne, proč jít do oboru, o kterém se píše, že mizí. Problém je, že ten narativ je zkratkovitý. AI programování nezabíjí, zvedá strop toho, co zvládne jeden šikovný člověk. Poptávka neklesá po lidech, kteří technologii rozumí. Klesá po těch, kdo se ji odmítnou naučit používat,“ vysvětluje Filip Mikschik, zakladatel a CEO pracovního portálu StartupJobs.
Zprávy z trhu opravdu nejsou extra příznivé, na druhou stranu se nejmladší generace rozhodně nemusí obávat, že v oboru informačních technologií není žádná pracovní budoucnost.
„Juniorních pozic ubylo, to vidíme. Byl bych ale opatrný to celé svádět jen na AI. Hraje tam roli i ochlazení trhu po letech přehřátého náboru, kdy firmy nabíraly juniory po desítkách a teď korigují. AI k tomu přispívá v tom, že rutinní úkoly, na kterých junior dřív sbíral zkušenost, dnes zvládne senior s nástrojem sám,“ dodává Mikschik.
Stejně jdou na vysokou
Ve středním školství ale dochází k většímu pohybu, což může mít vliv právě i na obor informačních technologií. Nicméně je třeba dodat, že se stále na většinu škol nabízejících IT obory hlásí více uchazečů, než mohou přijmout.
„U nás k poklesu došlo. Nevidím za tím ale na první pohled umělou inteligenci, nýbrž přesun žáků směrem ke všeobecnému vzdělávání. Sledujeme to u žáků, kteří se k nám hlásí. Mezi přihláškami mají právě gymnázia a lycea,“ říká Pavel Zasadil, ředitel střední odborné školy elektrotechnické v Hluboké nad Vltavou a předseda Asociace energetického a elektrotechnického vzdělávání.
Že k tomuto přesunu napříč obory v posledních letech dochází, napovídají také data z přijímacího řízení. Zatímco počet přihlášek na IT obory během dvou let o více než čtyři tisícovky poklesl, na lycea skoro o pět tisíc narostl.
„Z debat s žáky nám vychází, že upřednostňují raději všeobecnější přípravu směrem k vysokoškolskému studiu,“ dodává Prokopová.
Lycea se v posledních letech těší podpoře jak ministerstva školství, tak krajů jako zřizovatelů škol. Proto jejich kapacity z roku na rok výrazně rostou. Zatímco v roce 2024 se otevíralo sedm tisíc míst, v letošním přijímacím řízení to bylo už přes devět tisíc.
Je to odpověď na poptávku samotných rodičů a dětí. Z řady průzkumů vychází, že většina upřednostňuje všeobecné vzdělání. Ostatně polovina populačního ročníku dnes stejně pokračuje na vysokou školu, v předčasné specializaci na střední škole tak nemusí vidět takový smysl jako v minulosti.
