Článek
Pokud nejste velcí znalci Mostecka na severu Čech, pak asi obec Volevčice neznáte. Ani nemůžete, vždyť s 50 domy a 120 obyvateli patří mezi nejmenší vesničky v Česku. Když sem ale dorazíte, zjistíte, že tady něco nehraje.
Mají tu vybavenost, které jim větší obce závidí. Nejen opravené ulice, chodníky a vyšperkované veřejné prostranství. Třeba hned tři sportovní hřiště, pro každou věkovou kategorii zvlášť – dětské, víceúčelové i fitness. A také štědře podporovaný pestrý komunitní život, kulturní i sportovní spolky, včetně amatérského divadla.
Obec, která „vydělává“ víc než Praha
Nenápadné Volevčice jsou totiž jednoznačně nejbohatší obcí v Česku, pokud počítáme příjem na jednoho obyvatele. Do kasy jim loni přiteklo neuvěřitelných 230 tisíc korun na hlavu, čímž jsou úplně odskočené od všech ostatních.
Je to skoro třikrát vyšší příjem než mají druhé Modletice, obec plná logistických parků na okraji Prahy. A třeba právě Praha, hlavní město financující drahé infrastrukturní stavby, dostává na hlavu necelých 65 tisíc korun ročně. Celostátní průměr pak činí zhruba 30 tisíc korun.
Důvod bohatství Volevčic rychle pochopíte na návsi. Lépe řečeno ucítíte a uslyšíte. Je tady docela hluk a velká prašnost. A ještě k tomu skrze obec vede silná doprava.
Je to tím, že za obcí je jak pískovna, tak hlavně velká hnědouhelná elektrárna Počerady patřící do energetické skupiny Sev.en miliardáře Pavla Tykače. Protože leží v katastru Volevčic, končí v její kase celá daň z nemovitostí od elektrárny. Což je, jak známo, jediná daň, kterou stoprocentně inkasují obce a nemusí se o ni dělit se státem nebo kraji.
Volevčický starosta Jiří Fröhlich vybrané peníze aktuálně investuje do výstavby bytů, ale prioritou je pro něj zachování venkovského rázu obce. Uhelnou elektrárnu brzy čeká konec provozu, bez hluku budou obyvatelé útulné obce spokojenější. „Zdraví je přednější než kompenzace. A jak to bude dál s příjmem z nemovitostní daně, nevíme, zaleží na tom, co v areálu bude,“ říká starosta Jiří Fröhlich.
Zatím je to tak, že znečištění a náklady na obecní infrastrukturu, které vycházejí z provozu počeradské elektrárny, mají dnes Volevčice bohatě kompenzovány.
„Jenže znečištění se nechová podle administrativních hranic. Ostatní okolní obce, které jsou provozem také negativně ovlivněny, mají nulovou kompenzaci. A to paradoxně včetně Počerad, po nichž je elektrárna pojmenována a které patří pod vedlejší Vyškov,“ upozorňuje analytik regionální politiky Jakub Stuchlík ze společnosti PAQ Research, která pro Seznam Zprávy připravila sérii předvolebních analýz.
Extrémní příklad se severočeskými Volevčicemi ukazuje na slabiny systému, podle něhož se dnes rozdělují vybrané daně mezi stát, kraje a obce. Po změně volají všichni, ale protože každý má dost odlišný zájem, je jakýkoliv kompromis v nedohlednu.
Ekonomové přitom varují, že současný systém vede ke stagnaci. Vlastně motivuje starosty spíše k pasivitě než k podpoře investic, výstavby nebo tvorby pracovních míst. „Výsledkem je jakási racionální neaktivita, kdy je pro komunální politiky často výhodnější projekty brzdit než podporovat,“ upozorňuje ředitel Centra ekonomických a tržních analýz Aleš Rod.
Objevuje se proto celá řada konkrétních návrhů a reformních opatření, aby obce měly motivační příjmy – například aby inkasovaly část daní od živnostníků nebo firem, jež u nich mají provozovny. Nebo aby dostávaly bonusy podle přírůstku obyvatel.
Slabina současného systému je nejvíc patrná u bydlení. I když je intuitivně očekáváno, že obce budou podporovat nové byty a domky, protože to znamená nové obyvatele, opak je pravdou.
„V praxi je motivace často slabá, protože pro obce to znamená okamžité infrastrukturní a kapacitní náklady, jako jsou školky, školy nebo doprava, ale daňový výnos je odložený a nejistý. Zato politické konflikty a odpor místních k rozšiřování jsou okamžité,“ říká Rod.
Projekt Seznam Zpráv Tady žijeme mapuje, jak města a obce skutečně fungují – od Prahy, Brna či Ostravy až po malé vesnice. Před komunálními volbami 2026 přináší reportáže, analýzy i konfrontace s politiky a ukazuje rozdíl mezi předvolebními sliby a realitou každodenního života.
Starostové nejsou motivováni nejen k výstavbě nového bydlení, ale ani k podpoře jakékoliv ekonomické aktivity. „Česko se řadí mezi malý počet zemí v EU, které místní ekonomiku ve financování samospráv prakticky vůbec nezohledňují. Nerozlišuje, kde se daně vybraly, ale rozděluje peníze převážně podle počtu obyvatel. Jen jedno procento podle počtu zaměstnanců v obci,“ uvádí Jakub Stuchlík ze společnosti PAQ Research.
Přesto existuje několik výjimečných případů obcí, kde zmíněné jediné procento v rozpočtových příjmech starostové vidí. Jde například o Dobrovíz nedaleko Prahy, která má sice jen 570 obyvatel, ale v obci pracuje více než šest tisíc zaměstnanců v centrálním skladu Amazonu.
