Článek
Dlouhé fronty na čerpacích stanicích kvůli palivové krizi, výpadky internetu a ukrajinské údery hluboko do týlu. Dva měsíce před volbami do Státní dumy čelí Kreml sérii problémů, které narušují obraz stability, na němž svou legitimitu dlouhodobě staví.
Ruské regiony podobně jako při dalších hlasováních údajně dostaly pokyn zajistit vysokou volební účast, a nyní také většinové vítězství pro putinovskou stranu Jednotné Rusko.
Ačkoliv je tedy výsledek předem jasný, volby zůstávají pro Kreml důležitým nástrojem k potvrzení vlastní legitimity a demonstraci podpory prezidentu Vladimiru Putinovi a Jednotnému Rusku.
Ve chvíli, kdy v obou případech kvůli zmíněným problémům naznačují čísla klesající popularitu, je tento rituál ještě důležitější. Přesvědčivý výsledek má být důležitý nejen kvůli obrazu stability doma, ale i s ohledem na možné další nepopulární kroky režimu.
Ačkoli je obtížné nezávisle ověřit průzkumy veřejného mínění z doby války, podpora Jednotného Ruska v současnosti podle státní agentury VCIOM dosahuje asi 34 procent a v březnu dokonce klesla na 29,3 procenta. Po začátku plnohodnotné invaze v roce 2022 to bylo přibližně 40 procent.
Jak se mění odpor v Rusku
Ruská opozice může být ze zahraničí neviditelná, ale existuje, říká rusistka a spisovatelka Alena Machoninová. Lidé už ale podle ní přišli na to, že protesty na ulicích nic nezmění. Místo toho jsou k sobě slušní.
Průzkum provedený Nadací proti korupci (FBK) zesnulého kritika Kremlu Alexeje Navalného pak odhaduje podporu Jednotného Ruska na pouhých 16 procent.
Proč nyní Kremlu záleží na velké podpoře víc než dřív?
Čím dál častěji se objevují zprávy, že by Kreml mohl po volbách vyhlásit další kolo mobilizace. K tomu je ideální zajistit přesvědčivé volební vítězství pro vládnoucí stranu. Ostatně jde o jedno z nejméně populárních rozhodnutí, které Putin může udělat, jak se ukázalo už na podzim roku 2022, kdy statisíce lidí z Ruska uprchly.
Ruské úřady tak nechtějí před parlamentními volbami nechat nic náhodě. Přestože v zemi neexistuje žádná funkční a výraznější reálná opozice, zásahy proti jakémukoliv alternativnímu hlasu pokračují.
„Nejdůležitější věcí v politice je možnost vybrat si své protivníky. Putin vyhrává všechny volby, protože kandiduje proti strašným kandidátům, pro které by nikdo nehlasoval. Díky tomu může pořádat volby, aniž by potřeboval rozsáhlé falšování výsledků,“ popsal pro Seznam Zprávy autor knihy o ruské opozici Graeme Robertson, který působí na Severokarolínské univerzitě v Chapel Hill.
Nejočividnějším příkladem mazání veškerých protivníků je nedávné zadržení politika Borise Naděždina, který se otevřeně vyjadřoval proti válce.
Bývalý poradce zavražděného Borise Němcova se stal symbolem opozice v prezidentských volbách v roce 2024, přestože bylo jasné, že nemá jakoukoliv šanci zvítězit.
Nečekaný úspěch během sbírání podpisů ale znamenal také signál pro Kreml, že neochvějná podpora pro válku, jak by si ji představoval, má přece jen své mezery. A tak později volební komise Naděždina nechala vyřadit a řekla, že velká část podpisů měla pochybný původ.
Boris Naděždin přichází do soudní síně, 17. července 2026.
Naděždin svou politickou kariéru nevzdal a chtěl nyní s vlastní stranou prorazit během parlamentních voleb. To se ale nestane.
V pátek dostal pokutu za vystavení údajných „extremistických“ symbolů - šlo o zveřejnění obličeje zesnulého opozičního předáka Alexeje Navalného. Předtím byl krátce zadržen a označen za „zahraničního agenta“, což mu brání ve shromažďování podpisů potřebných k účasti na hlasovacím lístku v zářijových volbách do Státní dumy.
„Umlčují mě, vyhánějí mě z politiky a čím dál více mi ztěžují život,“ napsal Naděždin v neděli na Telegramu. „V Rusku už nemám žádnou možnost legálně se zapojit do opoziční politiky. Doufám, že je to jen dočasné,“ prohlásil.
Proti komu úřady zasahují a proč
O tom, jestli je veřejně projevovaná opozice v zemi skutečná nebo jen předstíraná, se dlouho vedou debaty. Přece jen každý sebemenší projev, například výměna cenovek za protiválečné nápisy v supermarketu či kritický status na Facebooku, úřady tvrdě trestají.
Je tak otázkou, proč některým lidem prochází i větší výpady proti režimu.
Nyní se očekává, zda nakonec bude smět kandidovat i Jabloko, poslední liberální a prozápadní strana v zemi, která zbyla. Její podpora se oficiálně pohybuje pouze kolem tří až čtyř procent a strana v současné době nemá v parlamentu žádná křesla.
Zdá se ale, že má svůj hlas. Její zakladatel Grigorij Javlinskij se dokonce po začátku války setkal s Putinem a během jednání ho měl vyzvat k ukončení války. Pravidelně dává rozhovory zahraničním médiím, kde své názory projevuje. Žádný větší zásah úřadů proti němu ale nepřišel.
Grigorij Javlinskij na demonstraci připomínající památku Borise Němcova, 24. února 2019, Moskva.
„Jabloko v současnosti plánuje předložit seznam 300 kandidátů pro nadcházející volby do Státní dumy,“ řekl deníku Novaja Gazeta Baltic předseda strany Nikolaj Rybakov.
Strana počítá s velkou rezervou kandidátů, aby kompenzovala diskvalifikaci některých představitelů kvůli jejich vystupování proti režimu.
Řada politiků a aktivistů hnutí Jabloko po celém Rusku byla v posledních měsících obviněna z „vystavování extremistických symbolů“ kvůli příspěvkům na sociálních sítích, které zmiňovaly zesnulého opozičního vůdce Alexeje Navalného. Tato obvinění jim brání v kandidatuře v letošních volbách.
„Naše heslo se nezměnilo od 24. února 2022. Předtím měla každá naše kampaň nový název. Nyní máme jedno heslo pro každé volby, ať už jde o komunální volby nebo volby do Dumy: ‚Za mír a svobodu‘. A to znamená: okamžitě podepište dohodu o příměří,“ poznamenal Rybakov.
Nebezpečné spojení na nepříjemných tématech
Někteří analytici upozorňují, že Kreml v minulosti toleroval omezenou podobu politické soutěže mimo jiné proto, aby vytvořil dojem, že opozice může fungovat - a zároveň ji dokáže ve volbách přesvědčivě porazit. S rostoucími problémy, kterým režim čelí, ale tato strategie může být stále obtížnější.
Politický stratég, který spolupracuje s kremelským týmem pro domácí politiku, pod podmínkou anonymity řekl, že v současném už tak nestabilním prostředí podle něj Jabloko „vytváří rizika“ pro Kreml, a je pravděpodobné, že strana bude z volebního klání zcela vyřazená.
„Jabloko má jasný postoj k otázkám, které jsou pro úřady citlivé - v první řadě k válce,“ popsal před časem exilovému serveru Meduza.
Palivová krize v Rusku
Fronty u ruských čerpacích stanic jsou čím dál delší. Videa na sociálních sítích ukazují řidiče čekající hodiny na benzin, případně rozhořčeně komentující prázdné pumpy a rostoucí ceny. Některé regiony dokonce zavedly na pohonné hmoty přídělový systém.
„Lidé toho mají dost a pokud (Jabloko) otevřeně vede kampaň za mír, nevyhnutelně to přiláká voliče. Zda by to stačilo k zisku křesel v Dumě, je ale nemožné předvídat. Rizikový faktor je však zřejmý,“ dodal.
Podle průzkumů veřejného mínění většina Rusů podporuje mírové rozhovory a ukončení bojů.
Na konci června to bylo dokonce osm z deseti Rusů, což je nejvyšší podíl zaznamenaný od začátku totální invaze, uvádí studie ukrajinského think tanku Institut pro studium konfliktů a analýzu Ruska (ICAR).
