Článek
Jeden z nejhorších požárů za posledních sto let. Norští hasiči od pátku bojují s plameny. Ve stotisícovém městě Drammen, které leží zhruba 40 kilometrů od Osla, požár poničil více než sto domů. Co ho způsobilo, úřady zatím nevědí. Hasičům se nicméně oheň stále nepodařilo dostat pod kontrolu, naději na jeho zpomalení však přináší déšť.
Jedním z mnoha lidí, kteří přišli o dům, je Miroslaw Piotr Czyz, který se do Norska přestěhoval z Polska. „Táta je zdrcený. Žil tu deset let,“ řekl norskému deníku VG jeho syn. Mluvit o takové ztrátě je prý pro rodinu náročné.
Jediné, co Miroslawovi zbylo, je pracovní oblečení, ve kterém z domu odešel. „Všechno ostatní shořelo,“ popsal zoufale jeho syn. V době požáru byla rodina v práci, doma však zůstali dva psi. Když se Miroslaw o situaci dozvěděl, okamžitě vyrazil domů a obě zvířata zachránil. Jeho syn novinářům sdělil, že se jim daří dobře.
Úřady zatím neevidují žádné pohřešované nebo oběti, požár si vyžádal tři lehká zranění. Civilista, který se nadýchal kouře, byl převezen do nemocnice, jeden hasič utrpěl lehké popáleniny.
Značné budou ale materiální škody. Plameny o dům připravily také osmatřicetiletého Jonase Koraniho. V pátek uslyšel exploze. Když vyhlédl z okna, viděl, jak hoří vedlejší dům. Šíření plamenů se snažil zpomalit kropením trávy, to však nepomohlo. „Bylo příliš horko a já to déle nevydržel,“ popsal reportérovi VG.
Jeho dům byl do pár minut také v plamenech. Dovnitř se vrátit nemohl, přes plot utíkal k sousedovi. Zůstal mu jenom mobil, klíče od auta a oblečení, které měl na sobě. Hasiči ho evakuovali do hotelu. „Všechno je pryč. A to je pro mě nejhorší, protože nemám tušení, co mám teď dělat,“ popsal.
Zrekonstruovali dětský pokoj a hned o něj přišli
Koranimu se během požáru ztratila kočka, naposledy ji viděl, když prchal z hořícího domu. A není jediný, kdo přišel o zvíře. „Pomáhal jsem s evakuací své bývalé ženě, snažili jsme se vzít vše důležité. Měla mazlíčky, ale utekli nám,“ vyprávěl VG Khalilullah Naqibi.
Lidé pozorují požár.
Kennetha Evense požár zastihl ve chvíli, kdy skončil svou práci na home office. „Viděl jsem, že je venku hodně kouře. Šel jsem na verandu a spatřil, jak moji sousedé utíkají,“ řekl novinářům. Brzy si s manželkou uvědomili, že i oni se budou muset evakuovat. „Po chvíli nám na dveře zaklepali policisté a vyzvali nás k odchodu,“ doplnil.
Evens se na místo později vrátil a zjistil, že i místo, kde stál jeho dům, je v plamenech. „Mluvil jsem se svým nejbližším sousedem a shodli jsme se na tom, že naše domy již neexistují,“ uvedl. Na rozdíl od jiných se mu podařilo před požárem zachránit alespoň některé důležité věci: dokumenty, objektivy k fotoaparátu a rodinná alba.
Øivind Lønn s přítelkyní očekávají narození jejich prvního dítěte. V domě, kde tři roky žili, zrovna zrekonstruovali dětský pokoj. Teď je vše pryč. „To, co cítím, je nepopsatelné. Dům jsem viděl a je k nepoznání. Vůbec jsem nespal,“ řekl Lønn novinářům.
Henny Hjørnevik měla větší štěstí, její dům požár přežil. Vrátit se do něj ale nyní nemůže. „Jen jsme stáli a sledovali plameny, které pohltili naše sousedství,“ popsala norské televizi TV2. Kdy se bude moct s třináctiletým synem vrátit domů, zatím netuší. „Je tu smutno. Viděli jsme, jak naši blízcí přišli o domov. Několik synových spolužáků úplně vyhořelo,“ řekla televizi.
Lidé nabízejí pomoc
Podle Červeného kříže je mezi stovkami evakuovaných mnoho rodin s dětmi. Organizace zmínila, že rodiny budou potřebovat nejen materiální pomoc, ale také psychosociální podporu.
Starosta Drammenu Kjell Arne Hermansen popsal norské televizi NRK požár jako katastrofu a připustil, že škody budou obrovské. Ocenil, že se bezprostředně po tragédii ozvala řada lidí s nabídkou pomoci. „Byl to nespočet jednotlivců, starostové sousedních měst, sportovní kluby i Armáda spásy,“ jmenoval.
Požár hasí i několik vrtulníků.
Milovan Radosavljević je duchovním Srbské pravoslavné církve v Solbergelvě, městě ležícím jen pár kilometrů od místa požáru. Za zasaženými přijel do hotelu, kam se museli evakuovat, a otevřel pro ně jednu z církevních místností. Ubytovat se zde může asi 40 osob
„Máme dvě toalety, dva pokoje, kde mohou přespat i miminka, a můžeme nabídnout pití nebo kávu,“ popsal Radosavljević . „Je lidské reagovat okamžitě,“ doplnil.
Pomoci se rozhodla také Siv Hansen z nedalekého Mjøndalenu. Požár měla na dohled. „Když jsem viděla plameny a jejich rozsah, uvědomila jsem si, že musím jednat,“ popsala NRK.
Požár poničil přes sto domů.
Na sociálních sítích zveřejnila příspěvek s výzvou, aby lidé donesli oblečení a další věci, které by mohly oběti požáru potřebovat. A odezva byla obrovská - první dárci přijeli už v pátek večer.
„Všechno dávám do garáže. Mám zatím spoustu oblečení a další lidé se mě ptají, co je ještě potřeba. Je to fantastické,“ popsala. Nyní shání někoho, kdo by jí pomohl věci do zasažené oblasti přepravit.
Drammen začíná s přípravami plánu obnovy, na jakoukoliv činnost je však nyní příliš brzy. „Je mi neskutečně líto všech, kteří museli sledovat, jak se jejich vzpomínky rozplynuly v dýmu,“ uvedl starosta.
