Požár ve Zlíně ukázal, jak důležité jsou hasiče drony

Ještě než se nad bývalým areálem Svitu ve Zlíně rozplynul hustý kouř, v troskách budovy už prolétaly malé bezpilotní stroje. Zatímco hasiči z bezpečné vzdálenosti likvidovali požár, drony mapovaly stav nosných konstrukcí, monitorovaly šíření ohně a poskytovaly veliteli zásahu obraz z míst, kam by bylo pro člověka příliš nebezpečné vstoupit. Po uhašení většiny plamenů pak pomohly vytvořit detailní trojrozměrný model objektu, který poslouží při dalším vyšetřování i posouzení statiky.

Hasiči u požáru výškové budovy v někdejším baťovském továrním areálu stále zasahují. Právě drony s termokamerou nachází v sutinách další ohniska hoření.

Podobné nasazení už dnes podle hasičského záchranného sboru není výjimkou. „Dá se říct, že drony využíváme prakticky každý den. Někde v republice je u nějakého zásahu vždy nasazený bezpilotní systém,“ říká vedoucí komunikace a dronové služby Generálního ředitelství HZS Jiří Studnička.

Podle něj se drony během posledních let staly jedním z nejdůležitějších zdrojů informací přímo pro velitele zásahu. „Dronová technologie, respektive vzdušný přehled, je pro hasiče klíčová ve dvou rovinách. Zaprvé nám poskytuje situační povědomí o celém prostoru zásahu. Zadruhé využíváme termokamery, které jsou jedním z našich hlavních nástrojů, protože díky nim vidíme ohniska požáru a další riziková místa,“ vysvětluje.

Hasiči přitom nevyužívají jeden typ strojů. „Podle typu zásahu nasazujeme různé druhy dronů. Při zřícených budovách provádíme vnitřní průzkum, při pátrání po osobách využíváme jiné typy bezpilotních prostředků a máme také cargo drony, které dokážou přepravovat materiál,“ popisuje Studnička.

Hasičský záchranný sbor má v současnosti 60 dronů, 260 vyškolených pilotů a čtrnáct specializovaných dronových jednotek rozmístěných po celé republice.

Právě požár ve Zlíně ukázal, jak široké možnosti dnes tato technika nabízí. Během zásahu drony monitorovaly okolní střechy, sledovaly šíření požáru po vnějším plášti budovy a poskytovaly přehled o celé situaci. Největší přínos ale podle Studničky představoval průzkum přímo uvnitř objektu.

„Už během samotného zásahu jsme nasadili drony pro vnitřní průzkum budovy. Prolétávaly interiérem a monitorovaly stav nosných konstrukcí i intenzitu požáru v jednotlivých místnostech. Díky tomu jsme měli nepřetržitý přehled o tom, kde se požár nachází a jak se vyvíjí,“ říká Studnička.

Při vnitřních průzkumech přitom hasiči používají běžné, levnější drony. Počítají totiž s tím, že se některé z nich z poškozených nebo hořících budov nemusí vrátit. Jejich hlavním úkolem navíc není sledovat samotné plameny, ale především posoudit stav nosných konstrukcí a bezpečnost objektu pro zasahující jednotky.

Velitel zásahu díky tomu nemusí rozhodovat pouze podle informací získaných ze země. Na větších mimořádných událostech funguje systém Air Command Control. Obraz z jednotlivých dronů se prostřednictvím systému Jestřáb přenáší nejen veliteli zásahu, ale také velitelům jednotlivých úseků a Národnímu operačnímu středisku.

„Velitel zásahu si může zobrazit všechny obrazové zdroje nebo si vybrat konkrétní dron, který ho zajímá. Na základě těchto informací následně určuje taktiku zásahu a komunikuje například s vrtulníkem. Kompletní obrazový přehled mají k dispozici nejen velitel zásahu, ale také velitelé jednotlivých úseků, a to i ve svých mobilních zařízeních,“ popisuje Studnička.

Význam dronů podle něj nekončí ani po uhašení požáru. Jakmile skončilo plamenné hoření ve Zlíně, začalo podrobné ohledání místa. Každé patro bylo zdokumentováno pomocí 360stupňových kamer, následně vznikl přesný trojrozměrný model objektu vytvořený fotogrammetrií a lidarovým skenováním.

„Bez dronů by byla práce výrazně složitější. Obrazový přehled je pro velitele zásahu naprosto klíčový. Obraz nepřenášíme pouze přímo na místo zásahu, ale také na Národní operační středisko, které díky tomu získává komplexní přehled o situaci a může podle potřeby nasazovat další specializované jednotky hasičského záchranného sboru,“ dodává Studnička.

Význam dronů se podle něj výrazně projevil také při likvidaci následků vykolejení vlaku s benzenem v Hustopečích nad Bečvou, kde pomáhaly monitorovat požár, dokumentovat místo zásahu i sledovat vývoj situace.

Tuto techniku dnes stále častěji využívá také policie. Podle tiskového mluvčího policejního prezidia Davida Schöna slouží při pátrání po pohřešovaných osobách, dokumentaci dopravních nehod, monitorování veřejných akcí, ochraně kritické infrastruktury i odhalování trestné činnosti. Policie v současnosti disponuje téměř dvěma stovkami dronů a přibližně pěti sty vyškolenými piloty. Jen Letecká služba Policie ČR nasadila během loňského roku drony přibližně v tisícovce případů a ve vzduchu strávily kolem 1600 hodin.

Na rozdíl od hasičů nebo policie vlastní bezpilotní prostředky zatím běžně nevyužívá zdravotnická záchranná služba. Při rozsáhlých mimořádných událostech ale může pracovat s informacemi, které získávají ostatní složky integrovaného záchranného systému.

S rostoucím využíváním dronů se ale objevuje i nový problém. Nad místy mimořádných událostí se stále častěji objevuje cizí technika, která může narušit průběh zásahu.

„Ve Zlíně skutečně došlo k narušení perimetru cizím dronem. Nevím ale, kdo za tím stál, protože tím se zabývala Policie České republiky. Každopádně veřejnost vždy upozorňujeme, aby nad místem zásahu s drony nelétala,“ říká Studnička.

Podle něj nejde jen o porušení pravidel. Ve vzduchu se během rozsáhlých zásahů pohybuje několik hasičských dronů a často také vrtulník. Nepovolený let může narušit koordinaci celého zásahu a ohrozit bezpečnost zasahujících.

Právě proto hasiči připravují další technologický krok. Do budoucna chtějí využívat systémy schopné automaticky detekovat a identifikovat cizí drony pohybující se v okolí zásahu.

„Připravujeme systém komplexního monitoringu bezpilotních prostředků nad místem zásahu. Budeme využívat zařízení schopná detekovat nespolupracující nebo cizí drony, které naruší prostor zásahu. Nový systém nám umožní takové drony odhalit a chránit naše vlastní bezpilotní prostředky,“ říká Studnička.