Článek
Plán vlády zrušit rozpočtové pojistky, které jí brání ve větším utrácení, možná narazí na Pražském hradě. Prezident Petr Pavel zvažuje, že nepodepíše či přímo zavetuje novelu rozpočtových zákonů.
Rozhodnout Hrad musí už v těchto dnech. A to v situaci, kdy se významně zhoršily vztahy mezi prezidentem a premiérem Andrejem Babišem.
Šéf ANO, který se až donedávna alespoň na veřejnosti snažil o korektní vztahy s prezidentem, v posledním týdnu na hlavu státu několikrát slovně zaútočil. Označil ho za „zmanipulovanou loutku“ ovládanou poradci a obvinil ho, že mu nejde o republiku, ale o vlastní znovuzvolení.
Prezident kontroval tím, že sice nechce dělat naschvály, ale proti vládě není zcela beze zbraní. „I prezident má některé nástroje, které mohou vládě velmi znepříjemnit život,“ řekl na adresu vztahů s vládou prezident.
Pavel také přímo řekl, že jedním z těchto nástrojů je prezidentské veto. „Pokud některý zákon bude opravdu špatný anebo směřující k spíše zhoršení situace než k jejímu zlepšení, pak mně asi nezbyde než třeba takový zákon vetovat,“ dodal prezident na debatě na festivalu Colours of Ostrava.
Komunikace mezi Hradem a Strakovou akademií tak začíná v praxi připomínat onu „extrémní kohabitaci“, kterou ministr zahraničí Petr Macinka vyhrožoval prezidentovi prostřednictvím SMS zpráv.
První příležitost takové veto použít má nyní právě u zákona o rozpočtové odpovědnosti. Ta vládě umožní překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent v případě zhoršení bezpečností situace. Stejně jako možnost nezapočítat část výdajů do schodku rozpočtu.
Podle kritiků to umožní masivní nárůst zadlužení, opozice se kvůli tomu chce obrátit na Ústavní soud. Z obav o schodek novelu vrátili už senátoři, vládní koalice je ale svými 101 hlasy přehlasovala. Minimálně tento počet hlasů pak bude vláda potřebovat, pokud se rozhodne proti novele vystoupit i prezident. A kdyby nechtěla čekat do podzimu, musela by se sejít mimořádně o sněmovních prázdninách.
Konflikt nad rozpočtem
Kromě rozpočtových pravidel bude místem střetu také státní rozpočet jako takový. U něj už Pavel zvažoval veto dvakrát. Poprvé šlo o rozpočet na rok 2025 z pera ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), kde prezidentovi vadily podstřelené výdaje a přestřelené příjmy.
Vetovat mu tehdy radila i řada poradců, prezident ale nakonec ustoupil s tím, že za rozpočet je odpovědná vláda. Stejně se zachoval i při schvalování rozpočtu na tento rok, kde zase Aleně Schillerové (ANO) vytkl nízké výdaje na obranu.
V rozpočtu na rok 2027 se kabinet zavázal výdaje na obranu zvýšit. A část koalice zároveň slibuje, že schodek nebude růst, jak straší její odpůrci. Pokud by se tak nestalo, dá se očekávat, že prezident své stanovisko změní.
Co se týče rozpočtu, má ale své nástroje i vláda - ta například určuje, jaký rozpočet bude mít Pražský hrad a prezidentova kancelář. A již v minulosti zaznívaly z koalice hlasy, že když prezident nespolupracuje, měl by přijít o peníze.
Kromě toho je součástí již zmíněného rozvolnění rozpočtových pravidel i jedna nenápadná změna - ministerstvo financí by nově získalo větší pravomoci v úpravě rozpočtu některých institucí, mezi něž patří právě prezidentská kancelář.
Vetování zákonů
Případné prezidentské veto ale visí i nad dalšími zákony, které se koalice zavázala přijmout. Už letos by mohlo jít třeba o vládní plán na zrušení koncesionářských poplatků a převedení veřejnoprávních médií pod státní rozpočet.
Otazník se vznáší také nad novelou stavebního zákona, kterou prezident opakovaně kritizuje. „Samosprávy a hejtmani mají jednoznačně obavu, podobnou jako měli před přijetím novely zákona o digitalizaci stavebního řízení, že to není dostatečně dobře připravené,“ uvedl prezident.
Pro vládu by to byla nepříjemnost, která by sice nezablokovala, ale minimálně prodloužila cestu ke splnění předvolebních slibů.
„Skutečně si myslím, že není možné, aby vláda v tomhle způsobu jednání pokračovala dál, protože by ji to do značné míry omezovalo v tom, co chce dělat, to znamená přicházet s novými zákony, naplňovat svůj volební program,“ uvedl prezident.
Premiér opakovaně vykresluje prezidenta jako zástupce opozice, který postupuje v jejím a ve svém zájmů. Prezident na to reaguje slovy, že naopak jde o Babišovu antikampaň.
Jmenování velvyslanců
Pavel také naznačil, že Babiš se s ním musí dohodnout, pokud chce na velvyslanecká místa dostat své lidi. Česko má zhruba stovku takových míst a každý rok se jich obmění čtvrtina.
„Bez podpisu prezidenta žádný velvyslanec neodjede do zahraničí ani se nevrátí. Vláda bude mít samozřejmě zájem na tom, aby někteří velvyslanci byli obsazováni podle jejich priorit,“ uvedl prezident.
Naposledy vláda prezidentův souhlas potřebovala letos na jaře, kdy stopla vyslání celé várky velvyslanců navržených ještě Fialovou vládou. Původně chtěl kabinet nominace kompletně obměnit, nakonec po dohodě s prezidentem změnil jen čtyři jména.
Šlo například o velvyslance v USA, kterým se stane Jakub Kulhánek, exministr z předchozí Babišovy vlády. Stejně tak se řešilo obsazení stálé mise při OSN v New Yorku, kam chce Babiš vyslat svého dosavadního poradce pro bezpečnost Hynka Kmoníčka.
Velvyslanci bývají standardně jmenování na čtyři roky, příští rok by tak vláda mohla měnit diplomaty jmenované v roce 2023. Z větších ambasád jde například o Austrálii, Kanadu, Izrael, Irsko či Maďarsko. Nebo také Španělsko, o němž se v zákulisí spekulovalo jako o možné destinaci pro nynějšího ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha.
Ani v případě velvyslanců ale nechce vláda prezidentovi ustupovat - naopak se pokouší omezit jeho pravomoci v této oblasti. Poslanec za SPD Libor Vondráček navrhl, aby prezident přišel o pravomoc pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Hrad k tomu nevidí důvod.
Zahraniční reprezentace
Jmenování velvyslanců není jediná věc ohledně zahraniční politiky, kde se musí vláda s prezidentem dohodnout. Postoj Česka v zahraničních otázkách určuje vláda, část pravomocí ale vykonává prezident.
Podle Ústavy sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy, stejně jako zastupuje stát navenek. I v budoucnu se obě instituce budou muset dohodnout na zastoupení na akcích, jako je summit NATO nebo jednání OSN.
Prezident opakovaně vyzval, aby se znovu začaly pořádat schůzky nejvyšších ústavních činitelů kvůli zahraničí politice. Andrej Babiš to ovšem odmítl s tím, že na to nemá čas, má vlastní zahraniční strategii a nechce být součástí Pavlovy kampaně. Pavel konstatoval, že bez schůzek si bude muset „dělat zahraniční politiku po svém“. To vztahy s šéfem ANO jen dál vyhrotilo.
Zároveň ale oba politici veřejně tvrdí, že mají zájem na uklidnění situace a narovnání vztahů. „Já si nedokážu představit, že by to takhle mělo fungovat dál, protože prezident s premiérem se prostě musí bavit,“ uvedl prezident.
„Vnímám, že společnost nemá ráda konflikty, já taky nemám rád konflikty. Pokud bude potřeba jednat, tak budeme. A pokud nebude potřeba, tak nebudeme,“ uvedl premiér po pondělním jednání vlády.
