Spor vlády s Pavlem ovlivní českou diplomacii. Odnesou to velvyslanci

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Eskalující spor mezi ministrem zahraničí Petrem Macinkou a prezidentem Petrem Pavlem ohledně údajného vydírání se může projevit i do podoby české diplomacie. A to v případě „spolupráce“ na jmenování velvyslanců.

Ministr zahraničí už v pondělí, ještě předtím než Pavel zveřejnil podle svých slov Macinkovy výhrůžné zprávy, oznámil, že vláda zrušila usnesení o rotaci velvyslanců na letošní rok - tedy všichni ti, které podepsala loni ještě Fialova vláda spolu s prezidentem, na své mise nevyjedou. A celý proces začne znovu výběrem vhodných kandidátů, kteří pojedou v linii Babišova kabinetu.

Oznámení šéfa diplomacie, o jehož záměru Seznam Zprávy už před několika dny jako první informovaly, zaskočila prezidenta, s nímž tento scénář nebyl vůbec konzultován. Z Hradu ihned zaznělo, že vládní krok nechá právně přezkoumat. Jenže právní páky prezident na vládu nemá, zní z diplomacie.

Regule hovoří jasně: ministr zahraničí velvyslance navrhuje vládě, po jejím schválení je návrh předložen k podpisu prezidentu republiky, který velvyslance jmenuje s kontrasignací tedy podpisem předsedy vlády. „Vláda může svůj podpis kdykoli stáhnout. Dokud velvyslanec není venku, dokonce i kdyby byl venku, tak ho může povolat zpátky. Vždyť on zastupuje vládu. Tradice říká, že se to nedělá, ale právně to jde. Vláda může stáhnout, koho chce a kdy chce. Prezident republiky nemá sílu zastavit vládu,“ řekl redakci bývalý lidovecký ministr zahraničí a zakladatel Diplomatické akademie Cyril Svoboda.

Exdiplomat Michael Žantovský k tomu navíc doplnil, že obdobný proces je i v opačném případě, tedy při odvolání velvyslance. I na tom musí být shoda a podpis premiéra i prezidenta. „Tedy pokud se nedohodnou, tak na ambasádách teoreticky mohou být velvyslanci až do smrti,“ uvedl Žantovský pro Seznam Zprávy.

Ostatně podle informací redakce se nyní Černínský palác kloní k tomu, že pokud prezident nepodepíše nové návrhy velvyslanců, s nimiž za ním výhledově vláda přijde, tak budou všude prodlouženi stávající velvyslanci. „Určitě by se to nestalo poprvé,“ naznačil na tiskové konferenci ministr zahraničí a dodal, že situace s velvyslanci se nijak nedotýká zahraničních partnerů Česka. „Je to čistě záležitostí vnitřních procesů v ČR,“ sdělil Macinka, v jehož plné kompetenci je právě i zvažované prodlužování misí.

„S lehkou nadsázkou lze konstatovat, že ambasadoři jsou nyní jako rukojmí. Noví nemohou ven, stávající bez prezidentova podpisu zpátky,“ sdělil diplomatický zdroj redakce.

Žantovský nicméně poznamenal, že praxe je občas jiná než teorie. „MZV má nad velvyslancem administrativní vládu. To znamená, že ho může povolat do ústředí ke konzultacím a už mu pak nedat letenku zpátky,“ vysvětlil.

V takovém případě šéfa zahraničního úřadu zastoupí jeho „dvojka“, pokud ji ambasáda má. Případně se vyšle chargé d’affaires, který nepotřebuje souhlas prezidenta.

Ale tento model, kterým je nyní nechvalně známé sousední Polsko, není pro zemi v žádném ohledu výhodný.

„Chargé d’affaires nemá žádné pověřovací listiny, takže se nemůže prezentovat před hlavou hostujícího státu nebo vládou jako velvyslanec. Například i na recepce, kam sice může být zván, bude v pořadí až po všech velvyslancích a vyšších diplomatech,“ doplnil Žantovský.

Reputačně tak podle něho země jistě utrpí.

Mezi ambasádami, jejichž vedení je nyní nejisté, je i klíčový post ve Washingtonu. Tam měla roli velvyslance převzít nynější „dvojka“ Jan Havránek, i ten ale dostal vládní stopku. V úřadě tak nadále setrvá Miloslav Stašek, není jisté, na jak dlouho. Problém je v tom, že Stašek se měl v červnu vrátit do Černínského paláce jako státní tajemník, vystřídal by tak Radka Rubeše, který měl namířeno na ambasádu do Říma. I tam ale dopadla Babišova stopka. Oba muži tak patrně ve svých současných pozicích setrvají déle. Ostatně Rubešovi vyprší pětiletý mandát státního tajemníka až v září 2027, pokud tedy nedojde k dalším převratným změnám.

Každopádně zmatky, které nyní v diplomacii v souvislosti s jmenováním velvyslanců nastaly, sledují pečlivě všechny zahraniční ambasády v Praze. I ta americká, naznačil Žantovský.

„Samozřejmě to sledují. V kontextu toho, co se vše děje ve Spojených státech, je takováto událost hodně pod rozlišovací schopností americké veřejnosti i pravděpodobně médií, ale profesionálové to zaznamenají. Americké ministerstvo zahraničí pochopitelně o tom vede přehled,“ zdůraznil.

Případný „nevelvyslanec“, který by Česko v USA reprezentoval, to podle Žantovského, který v roli ambasadora ve Washingtonu kdysi seděl, pozná na vlastní kůži. „Až se bude pokoušet o přijetí u ministra zahraničí nebo jeho náměstka, či nějakého důležitého kongresmana. Bude třeba čekat několik měsíců a možná se ani nedočká,“ podotkl. A doplnil, že do této situace se dostali jeho polští kolegové. „A co vím z diplomatických kruhů, tak tím trpí všichni,“ prozradil.

Vzhledem k tomu, že vztahy s USA a kontakty na Trumpovu administrativu jsou pro Babišův kabinet prioritou, lze očekávat, že premiér bude tlačit na brzké řešení. Doposud se ale Andrej Babiš k situaci s velvyslanci detailně nevyjádřil. Netají se ale tím, že by se rád „vrátil“ na návštěvu Trumpovy Oválné pracovny do Bílého domu. A k tomu potřebuje zejména spolehlivého velvyslance.

Sice i bez velvyslance lze zahraniční návštěvy vykonávat, vysílá to ale špatný signál. „Dostat se do Bílého domu bez předchozí dlouhodobé a soustavné práce našeho velvyslance, to je naprostá naivita a nepochopení americké scény,“ poznamenal diplomatický zdroj.

Naděje na brzké řešení jsou ale nyní podle znalců poměrů mizivé, byť Macinka doufá, že nový proces výběru velvyslanců zvládne vláda poměrně rychle. „Válka“ mezi prezidentem a zejména ministrem zahraničí nicméně nyní vygradovala prezidentovým vyjádřením, že ministr Macinka se ho pokoušel vydírat. Komunikace mezi Hradem a rezortem tak může zcela ustat. „Diplomacie otestuje sama sebe. Vždy říkám, že devadesát procent diplomacie se dělá dovnitř a deset ven,“ uzavřel Žantovský.