Článek
„Studie potvrzuje, že vybudování první kryté rychlobruslařské haly v Česku je technicky realizovatelné, odpovídá mezinárodním standardům a je v souladu s národními i regionálními rozvojovými prioritami,“ píše se v úvodu dopadové studie a studie proveditelnosti výstavby a provozu multifunkční haly pro ledové sporty, kterou pro Kraj Vysočina vypracovala auditorská firma KPMG. Seznam Zprávy ji mají k dispozici.
Investiční náklady na halu včetně ubytovacích kapacit a parkování analytici odhadují na 3,6 miliardy korun. Roční provoz by měl vyjít na asi sto milionů. Roční výnosy by se při maximálním vytížení mohly pohybovat mezi 87 až 109 miliony korun.
„Úspěch projektu bude záviset zejména na kvalitním architektonickém návrhu, důsledném řízení investičních a energetických nákladů, efektivním provozním modelu a úzké spolupráci státu, kraje, města a sportovních organizací,“ stojí ve studii.
O rychlobruslařské hale trojnásobné olympijské šampionky Martiny Sáblíkové se mluví roky. Dříve ji slíbil postavit premiér Andrej Babiš. Letos o její výstavbě opět hovořil poté, co na zimních hrách v Miláně vyhrál rychlobruslařský závod na 10 kilometrů Metoděj Jílek.
Ze studie plyne, že garantem přípravy, financování, výstavby a následného provozu má být ministerstvo vnitra. Investor, provozovatel a partner pro sportovní využití haly by měl být Olymp centrum sportu ministerstva vnitra, což je státní organizace, která zajišťuje podmínky pro přípravu vrcholových českých sportovců reprezentujících na olympijských hrách, mistrovství světa a dalších významných soutěžích.
Hotel i prostory pro konference
Krytá multifunkční hala pro ledové sporty by měla stát ve Žďáru nad Sázavou na místě současného otevřeného rychlobruslařského oválu v lokalitě Bouchalka. Podoba by měla vzejít z mezinárodní urbanisticko-architektonické soutěže. V projektu se krom rychlobruslařského oválu počítá s minimálně dvěma ledovými plochami, tribunami pro diváky, zázemím pro sportovce a rozhodčí, prostory pro tréninky, ubytování a parkování. Zázemí v hale by měli najít hokejisté, krasobruslaři, curleři nebo školy či amatéři. Celková plocha sportovního jádra je projektována na zhruba 27 000 m².
Redakce Seznam Zpráv oslovila radnici ve Žďáru nad Sázavou, hejtmanství i ministerstvo vnitra s dotazy, do vydání textu ale nereagovali.
„Hala je uvažována jako multifunkční objekt, který bude přibližně 10 měsíců v roce fungovat jako ledová plocha a během zbývajících měsíců pro kulturní, veletržní a další eventy. Multifunkčnost je předpokladem ekonomické udržitelnosti provozu,“ píše se ve studii, o níž jako první informoval server Občasník.eu.
Auditorská firma KPMG se inspirovala podobnými multifunkčními sportovními areály v Evropě a Asii. Ve Žďáru nad Sázavou navrhuje postavit 12 až 18 metrů vysokou halu, v níž by byla čtyřsetmetrová rychlobruslařská dráha s šířkou dráhy 12 až 16 metrů, vnitřní ledová plocha s kapacitou hlediště pro až pět tisíc diváků.
Součástí centra by byla ještě druhá ledová plocha, sportovní hotel se 75 pokoji a 150 lůžky i podzemní parkoviště pro 550 aut. V areálu by se dále nacházely prostory pro fyzioterapii, wellness, sklad sportovního vybavení, konferenční prostory a restaurace.
Analytici odhadují, že 2,1 miliardy by stál sportovní komplex, 522 milionů vybudování parkování, na 350 milionů přijde ubytování a na 514 milionů projektové práce.
„Finální výše investičních nákladů bude stanovena v navazující architektonické soutěži, která může parametry dále rozvíjet či měnit nad rámec předpokladů a následném stanovení projektované výše stavebních nákladů v detailu,“ uvádí se ve studii.
O rychlobruslařské hale se mluví 20 let
- O stavbě kryté rychlobruslařské haly se v Česku mluvilo od roku 2006, kdy se rychlobruslařka Martina Sáblíková poprvé představila na olympijských hrách v Turíně, kde obsadila čtvrté místo. O rok později se v médiích objevila informace, že by nová hala mohla vzniknout v Novém Oseku u Kolína. V březnu 2010 tehdejší předseda ČSSD Jiří Paroubek prohlásil, že pokud jeho strana vyhraje květnové volby, pomůže nová vláda a kraj s infrastrukturou pro výstavbu rychlobruslařské haly ve Velkém Oseku. Původní projekt postavit rychlobruslařskou halu za 1,5 miliardy ve Velkém Oseku, kam se Sáblíková i její trenér Petr Novák přestěhovali, však později zkrachoval.
Město rychlobruslení
Ekonomika celého projektu stojí podle odhadů především na vytíženosti sportovišť a doplňkových funkcích, jako je ubytování nebo další akce v rámci areálu. Roční provozní náklady na multifunkční halu včetně ubytování a parkování vyjdou podle studie odhadem 95 až 101 milionů korun.
„Nejvýznamnější nákladové položky představují energie (31 procent), personální náklady (22 procent) a servis, opravy a údržba (15 procent),“ uvádí se ve studii, která odkazuje hlavně na energeticky náročný charakter ledových sportovišť.
Naopak roční příjmy analytici odhadují na 88 až 109 milionů korun. Vzejdou zejména z kombinace sportovního provozu, ubytování, gastra a eventových aktivit, parkování a reklamně-sponzorských příjmů.
„Model ukazuje, že při realistickém nastavení cen a obsazenosti lze dosáhnout udržitelného provozního výsledku, ale bez dosažení návratnosti investičních nákladů. Projekt tedy není bez podpory z veřejných zdrojů realizovatelný,“ shrnuje studie KPMG.
Tento fakt ale podle analytiků vyrovnávají sekundární přínosy. Například na zaměstnanost, lokální ekonomiku a cestovní ruch, posílení komunitního života a identitu Žďáru jako „města rychlobruslení“.
Zastupitelé Žďáru nad Sázavou už v červnu schválili memorandum se státem o spolupráci a zavázali se, že na něj případně bezúplatně převedou pozemky.
„Projekt je proto třeba chápat jako rozvojový zásah do již sportovně využívaného a územně předurčeného území, nikoli jako zcela novou izolovanou stavbu v běžné městské struktuře. Nová hala tak bude fungovat jako součást širšího sportovního kampusu a její funkce bude doplňovat již zavedenou infrastrukturu v území,“ stojí mimo jiné ve studii.
