Vypustit dolní nádrž Nových Mlýnů? Po dalším masivním úhynu ryb spor sílí

Od hráze dolní nádrže pokračuje řeka Dyje přes Bulhary a Lednicko-valtický areál směrem k Břeclavi. Právě v tomto úseku začaly na začátku července znovu kvůli nedostatku kyslíku způsobenému sinicemi hynout ryby – nejprve u jezu v Bulharech, později také ve Staré a Zámecké Dyji.

Opakující se úhyny nyní posílily debatu o budoucnosti dolní nádrže. Biolog Kryštof Chytrý chce, aby se její vypuštění a obnovení průtočné řeky začalo posuzovat jako reálná možnost. Odstranění nádrže podporuje také rybář a ochránce přírody Jakub Vágner. Povodí Moravy a ministerstvo zemědělství naopak upozorňují na protipovodňovou funkci nádrže a bezpečnost hrází. Opatrní jsou rovněž hydrobiolog Radovan Kopp a předseda Moravského rybářského svazu Miroslav Láníček.

Spor přichází ve chvíli, kdy se zároveň ukázaly možnosti i hranice nových opatření. Po katastrofách z let 2022 a 2025 přibyla na Dyji čidla, pravidelný monitoring a sedmistupňový krizový plán. Ten se letos dostal až na poslední, černý stupeň, který znamená úhyn ryb.

Přesný rozsah letošních škod rybáři zatím neznají. Láníček doufá, že množství nepřesáhne deset tun. V předchozích letech se přitom počítalo na desítky tun. „Monitoring určitě pomáhá, protože jsme schopni rychle zareagovat při manipulaci na vodním toku. Změna kyslíkových poměrů se dá dříve zachytit,“ řekl Láníček.

Povodí Moravy nyní měří teplotu a obsah kyslíku v Novomlýnských nádržích dvakrát denně, o víkendech jednou. V Dyji pod nádržemi fungují dva nové oxymetry, situaci doplňují laboratorní rozbory a snímkování pomocí dronu. Provozní plán určuje úkoly vodohospodářům, rybářům, hasičům, obcím i provozovatelům malých vodních elektráren.

Podle hydrobiologa Radovana Koppa, který se na odborném posouzení podílel, se on-line monitoring výrazně zlepšil. Před výpustí z nádrže ale stále chybí nepřetržité měření v celém vodním sloupci. Potřebné zařízení je podle něj nákladné a Povodí na něj nezískalo peníze.

Provozně-havarijní plán přesně stanovuje, kdo má při každém stupni zasáhnout, co má udělat a komu vývoj oznámit. Povinnosti rozděluje mezi Povodí Moravy, rybáře, vodoprávní úřad, provozovatele malých vodních elektráren, hasiče, obce a Státní pozemkový úřad.

Plán ovšem vychází z předpokladu, že rozvoji sinic ani jejich průniku do Dyje nelze v současném stavu spolehlivě zabránit. Jeho cílem je hlavně urychlit rozhodování a minimalizovat škody. „Uvedená opatření nedokážou úhynu zabránit, maximálně ho zmírnit,“ uvedl Kopp. Podobně situaci hodnotí samotné Povodí. „Zavedená opatření mohou pouze snížit riziko vzniku úhynu či jeho rozsah,“ sdělila jeho mluvčí Jana Kučerová.

Před letošním úhynem byla odstavena malá vodní elektrárna a voda se vypouštěla přes segmenty hráze. Povodí následně zvyšovalo průtok a společně s rybáři a hasiči vodu v nejkritičtějších místech provzdušňovalo. Situaci nakonec pomohlo také ochlazení a vítr. Voda se podle Kučerové postupně obměňuje, návrat k běžnému stavu ale potrvá.

Stejně situaci i ministerstvo zemědělství. Plán od začátku počítá s tím, že rozvoji sinic ani jejich průniku do Dyje nelze spolehlivě zabránit. Jeho smyslem je hlavně zrychlit reakci a omezit škody.

Vlastní opatření přijali také rybáři. Letošní zarybňovací plány pod Novými Mlýny snížili o polovinu. Podle Láníčka má ale krok omezený účinek, ryby mohou připlout z navazujících revírů a velkou část uhynulých kusů tvoří tolstolobici, které svaz desítky let nevysazuje. Opakované kyslíkové deficity navíc nezasahují jen ryby, ale také bezobratlé, rostliny a další části říčního ekosystému. „Rybářská komunita je už rozdrážděná, protože se to opakuje,“ popsal Láníček.

Do Novomlýnských nádrží každoročně přiteče přibližně 160 tun fosforu. Živina podporuje množení sinic, kterým svědčí také teplá voda, nízké průtoky a dlouhá doba, po kterou voda zůstává v mělkých nádržích.

Sinice během dne při fotosyntéze kyslík vytvářejí, v noci ho ale spotřebovávají. Další ubývá při rozkladu odumřelé biomasy a teplá voda ho přirozeně udrží méně. Když vítr přesune masu sinic k výpusti a ta se dostane do Dyje, může obsah kyslíku rychle klesnout. Ryby se tehdy shromáždí u jezů a dalších míst s proudící vodou, při velkém propadu už ale nemají kam uniknout.

Povodí i ministerstvo zemědělství označují za hlavní zdroj fosforu nedostatečně vyčištěné komunální odpadní vody. Problém představují rovněž obce bez čistíren a směs dešťové a odpadní vody, která při silnějších srážkách odtéká z kanalizací přímo do řek. Přesný podíl jednotlivých zdrojů podle Koppa určit nelze. Resort zemědělství označuje vliv zemědělství za marginální.

Na dlouhodobém řešení se proto zúčastněné strany shodují, tedy že z čistíren musí odtékat méně fosforu. Vyžadovalo by to účinnější technologie, přísnější limity a omezení nečištěných odlehčovaných vod. Výsledek by ale nepřišel okamžitě. Podle Koppa jde o změnu na roky a část živin už leží v sedimentech nádrží.

Povodí označuje legislativní změny za odpovědnost ministerstva životního prostředí. Láníček pouze uvedl, že komunikace Moravského rybářského svazu s oběma dotčenými ministerstvy probíhá; dále ji nechtěl komentovat.

Podle údajů Ministerstva životního prostředí z roku 2025 funguje v povodí přibližně 400 komunálních čistíren odpadních vod. U 260 z nich se fosfor sráží, u zbývajících 140 se pravděpodobně nesráží, případně to z dostupných údajů nelze doložit. Největší množství fosforu podle resortu přitéká do Novomlýnských nádrží Svratkou, podrobnou bilanci jednotlivých zdrojů ale ministerstvo nemá. „Bez zásadního snížení přísunu fosforu se podobné události budou opakovat a jiná cesta než zlepšení čištění odpadních vod neexistuje,“ uvedla mluvčí ministerstva Veronika Krejčí.

Přísnější požadavky na čištění mají podle ministerstva začít platit od července 2027. Nová pravidla mají umožnit požadovat vyšší stupeň čištění také u menších zdrojů, pokud současná úroveň nestačí.

Krátkodobě chtějí odborníci a rybáři hlavně zabránit tomu, aby se velká masa sinic dostala z nádrže do řeky. Kopp navrhuje prověřit nornou stěnu s hlubším závěsem před výpustí. Láníček mluví podobně o technickém opatření u segmentů hráze. Pokud už sinice do Dyje proniknou, pomoci může rychlejší proudění a místní provzdušňování. Dostupné množství vody je ale omezené.

Ministerstvo zemědělství proto prosazuje zvýšení hladiny Nových Mlýnů o 35 centimetrů. Nádrž by získala přibližně devět milionů kubíků vody navíc a správce větší prostor pro krátkodobé proplachování Dyje.

Ministr Martin Šebestyán řekl, že větší zásoba umožní průtok nadlepšit, řeku okysličit a předejít úhynům. Jeho úřad zároveň uvedl, že ucelené odborné posouzení zaměřené přímo na prevenci úhynů zpracováno nebylo. „Obnovení zásobního prostoru zcela jistě nezabrání samo o sobě úhynům,“ uvedlo ministerstvo v odpovědi Seznam Zprávám.

Podle resortu nejde o rozpor. Vyšší hladina má pomáhat v kombinaci s dalšími zásahy, a tím riziko snižovat. Tvrzení vychází z provozních zkušeností Povodí, které už při současné hladině nemůže průtok dále zvyšovat. „Tato skutečnost je zjevná i bez specializovaného podkladu,“ dodalo ministerstvo.

Vyšší hladina by sama neomezila množení sinic ani koncentraci fosforu. Kopp ji přesto považuje za pozitivní krok pro podmínky v řece. Podobně mluví Láníček: „Každý litr vody je dobrý.“ Ani jeden to, ale nepovažuje za dlouhodobé řešení příčiny.

Konkrétní projekt vypuštění zatím neexistuje. Ekolog Kryštof Chytrý zdůrazňuje, že zatím není na stole žádný konkrétní záměr. Chce otevřít odbornou a veřejnou debatu o tom, zda přínosy nádrže stále převažují nad jejími škodami.

„Vyzývám k tomu, aby se vypuštění dolní nádrže začalo zvažovat jako reálná alternativa vůči současnému stavu,“ řekl Chytrý. Rozhodnutí by podle něj musela předcházet studie proveditelnosti, posouzení hrází, zmapování sedimentů a především souhlas místních obyvatel.

Rybář a ochránce přírody Jakub Vágner jde dál a vybudování dolní nádrže označuje za chybu. „Problém není řeka, problém se jmenuje spodní nádrž,“ komentuje Vágner.

Kopp je zdrženlivější. Bez plánu revitalizace, vyřešení sedimentů, nákladů a dopadů na rybí společenstvo by vypuštění nepodporoval. Předpokládá ale, že z hlediska sinic by se situace v Dyji zlepšila.

Láníček si zánik nádrže rovněž nedokáže představit. Jde podle něj o atraktivní rybářský revír o rozloze zhruba 1600 hektarů a místo využívané k řadě dalších aktivit. Zároveň připouští, že mělká a nízko položená nádrž má vážné problémy. Rozhodnout by podle něj měli hydrobiologové a hydrologové.

Ministerstvo životního prostředí možnost předem neodmítlo. „Bylo by nutné zvážit veškeré důsledky,“ uvedl ministr Igor Červený. Obnovení přirozeného koryta by podle něj mohlo urychlit proudění, podpořit samočištění řeky a obnovit její migrační prostupnost. Posouzení varianty by však podle resortu mělo připravit především Povodí Moravy ve spolupráci s ministerstvem zemědělství.

Povodí a ministerstvo zemědělství upozorňují na protipovodňovou funkci soustavy a na konstrukci hrází, které počítají s trvalým kontaktem s vodou. Bez omezení fosforu by se navíc sinice dál množily ve střední nádrži. Na otázku, zda nechá vypuštění nezávisle odborně posoudit, ministerstvo přímo neodpovědělo.

Čidla, krizový plán, aerátory i větší zásoba vody mohou další úhyn zmenšit. Z dlouhodobého pohledu ale všechny zúčastněné strany vracejí debatu ke stejnému problému. Dokud bude do nádrží přitékat velké množství fosforu, budou vodohospodáři a rybáři dál řešit především následky.