Článek
Další vlnu ostrých výroků směrem k Hradu vyvolalo středeční prezidentské veto, kterým Petr Pavel vrátil do Poslanecké sněmovny novelu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Důvody pro svůj krok uvedl dva: Zákon dovolí budoucím vládám vyšší zadlužení a zároveň jim dává silnější možnost kontroly nad úpravami veřejných financí, než jakou by podle něj měly mít.
„Ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka mluvil před půl rokem o ‚extrémní kohabitaci‘. Já bych to za extrémní zatím neoznačil, ale že to je velmi nepřátelské soužití mezi prezidentem a touto vládou, je vcelku zjevné,“ komentuje nynější vztah vlády a prezidenta politolog Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Lubomír Kopeček.
Více k odůvodnění prezidenta najdete v tomto článku:
Krátce po rozhodnutí hlavy státu se začali ozývat koaliční politici. Slova, s nimiž se k Pavlovi obraceli, se nadále nesla v duchu dlouhotrvajícího sporu. Prezidenta osočovali z aktivismu a z ohrožení zájmů Česka a pokračovali v narativu, že Pavel vystupuje jako lídr opozice.
Z vyjádření politiků se tak zdá, že válka mezi Hradem a vládou, o které po vydání předběžného opatření Ústavním soudem začal hovořit Petr Macinka, pokračuje.
Vláda vrtí psem
Před středečním odletem do Srbska se mimo reakce na prezidentské veto Babiš vyjádřil také k summitu v Ankaře. Rozhodnutí Ústavního soudu bylo podle něj nešťastné. „Pokud jsme neměli mít ostudu, tak měl soud rozhodnout, že prezident Pavel je vedoucím delegace. Nebyl. Seděl tam na místě ministra zahraničních věcí. Takže to nebylo dobré pro nás,“ hodnotil předseda vlády.
„Zajímavé na tom je, že premiér má pořád potřebu se k tomu vracet a to nepřátelství s prezidentem utvrzovat. Prezident pak dělá to, co v zásadě odráží jeho priority, tedy brzdí některé body, co prosazuje tahle vládní koalice. Takže jsme, řekl bych, ve stavu stabilizované nepřátelské kohabitace, která zjevně ještě chvíli neskončí,“ míní politolog Kopeček.
Důvodem, proč premiér ve sporu pokračuje, může být podle experta mimo jiné snaha zastínit jiné vládní kroky. Konkrétně jmenoval například změnu financování veřejnoprávních médií, změnu zákona o státní službě nebo o střetu zájmů. „Je to pěkné vrtění psem. Přitáhnete pozornost k něčemu, co současně odvádí pozornost od dalších záležitostí, které nemusí být pro vládu zas tak příjemné. Momentálně je vidět, že to funguje,“ hodnotí odborník.
Nejnebezpečnější moment pro prezidenta
Pokud bude spor mezi vládou a Hradem nadále eskalovat, může podle Kopečka ohrozit ambice Petra Pavla na znovuzvolení. Jeho voličské jádro je totiž sice z většiny tvořeno podporovateli opozičních stran, nemalá část z nich ale pochází také z vládního tábora, zejména od hnutí ANO.
„Za mě je tohle potenciálně nejnebezpečnější moment pro současného prezidenta. Ten podle mě doopravdy nemá zájem na tom ten spor eskalovat,“ líčí politolog. Ze strany prezidentské kanceláře se ale podle něj dají čekat další možná veta zákonů, popřípadě napadení některé legislativy u Ústavního soudu.
Vůbec největší problém sporu tkví podle experta z Masarykovy univerzity v oblasti zahraniční politiky. Česká diplomacie totiž znovu přestává být koordinovaná. „Stává se z toho z pohledu zahraničí nečitelný chaos,“ říká Kopeček. Situaci podle něj nepomáhá ani to, že premiér o koordinaci napříč ústavními činiteli nestojí.
Spor mezi vládou a Petrem Pavlem začal na přelomu roku, kdy prezident odmítl jmenovat poslance Filipa Turka (za Motoristy) na ministerský post. V reakci na tento krok šéf diplomacie Macinka oznámil, že hlavu státu s sebou nevezme na červencový summit NATO v Ankaře.
Prezident se ale na vrcholné setkání Aliance nakonec dostal díky předběžnému opatření, které Ústavní soud vyhlásil na základě Pavlovy kompetenční žaloby. Na summitu v Turecku tak českou delegaci reprezentoval nejen premiér Andrej Babiš spolu s ministry, ale také hlava státu.
