Článek
Vojenští zpravodajci pojmou podezření, že nepřátelská loď brzy vypluje z přístavu. Na velitelství si otevřou software založený na umělé inteligenci, který vypadá jako Google mapy s chatovacím oknem, a položí dotaz: Který satelit může nafotit tento konkrétní přístav, abychom zpravodajské informace ověřili?
Během okamžiku dostanou nabídku dostupných komerčních i vojenských družic společně s údaji o časech, kdy nad přístavem proletí, a s dalšími podrobnostmi, jako je například rozlišení pořízených snímků. Stejným způsobem mohou vojáci na pár kliknutí myší získat třeba i přehled o tom, kolik a jak vybavených ponorek v oblasti mají.
Zní to jako sci-fi, ale jde o reálný příklad toho, jak vypadá moderní válčení využívající umělou inteligenci. V hlavní roli jsou obrovské objemy dat, jejich bleskové zpracování pomocí AI a v důsledku toho efektivnější plánování a vedení vojenských operací.
Nejpokročilejší software tohoto druhu, Maven Smart System od americké technologické firmy Palantir Technologies, využívá armáda USA přibližně od roku 2020. Pracovala s ním při útocích na Venezuelu nebo Írán. Loni na jaře si ho pak – u zakázek tohoto typu nevídanou rychlostí – pořídila také Severoatlantická aliance.
„Když vysoký americký generál viděl, že podobné nástroje NATO chybí, rozhodl, že je potřeba urgentně tento deficit vyřešit. Před různými investičními a technologickými komisemi NATO obhájil urgentní zakázku na pět let přímo pro Palantiru. Po pěti letech zkušebního provozu teprve bude následovat regulérní soutěž,“ popisuje pro Seznam Zprávy plukovník Martin Hlaváček, který má na starost mimo jiné zavádění AI do české armády.
Bojový systém využívající umělou inteligenci Maven používají třeba ve dvou aliančních velitelstvích v Nizozemsku a v Belgii. A možnost seznámit se s ním tak mají jak Češi, kteří tam pracují, tak armádní odborníci, jako je Hlaváček.
Česká armáda sice zatím o pořízení podobného softwaru nerozhodla, Hlaváček a jeho kolegové ze Sekce komunikačních a informačních systémů Ministerstva obrany ale už teď připravují půdu pro případ, že dostanou zelenou a hlavně finance na zavedení programu s umělou inteligencí do velení českého vojska. Kdy se tak stane, zatím není jasné. Armádní experti ale o speciální moderní software používající AI velmi stojí.
„Nesmí nám ujet vlak. Maven nebo obdobný nástroj znamenají posun o 10 až 15 let dopředu ve schopnostech velení a řízení, zásadní bude ale mentální změna velitelů a štábů, kteří musí být připraveni tyto schopnosti správně využívat,“ říká plukovník Hlaváček s tím, že nejde o konkrétní software, ale o procesní, komunikační a kulturní změnu.
„Ostrůvky pozitivní deviace“
Ohledně umělé inteligence ale česká armáda nezačíná na zelené louce, technologie AI začala podle Hlaváčka zavádět už před několika lety, například v oblasti kybernetické bezpečnosti, kde pomáhají předvídat potenciální útoky.
Od letošního ledna pak mají vojáci vlastní strategii rozvoje AI, kterou vypracoval generální štáb. Jedním z bodů strategie jsou například takzvaní digitální ambasadoři mezi vojáky i jinde na resortu obrany, tedy dobrovolníci, kteří dostanou speciální školení ohledně umělé inteligence.
„Věnujeme se jim, něco je naučíme, dáme jim k dispozici nástroje a věříme, že začnou přicházet s nápady, co by šlo dělat lépe. Necháváme na nich, aby v rámci organizace sloužili jako ‚ostrůvky pozitivní deviace‘. Je to podle nás vhodný způsob, jak pracovat s organizací typu stát nebo armáda: najít aktivní lidi a dát jim důvěru,“ vysvětluje Hlaváček, který během prázdnin vymění armádu za Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.
V polovině června ještě vojáci pod vedením generála Petra Šnajdárka, šéfa Sekce komunikačních a informačních systémů Ministerstva obrany, spustili vlastní AI farmu. Ta jim slouží pro rozvoj modelů a služeb umělé inteligence bez připojení k internetu. Citlivá data a utajované informace tak neopouští sítě ministerstva.
V jedné místnosti se nesejdou
Velkou inspirací jsou pro české vojáky, pokud jde o moderní technologie a umělou inteligenci, také jejich ukrajinští kolegové. Armáda se chystá pořídit „místa velení nové generace“, jednoduše řečeno vozidla, do kterých by se v případě konfliktu rozmístili vojenští velitelé a řídili odtud operace.
„Ze zkušeností Ukrajinců víme, že třeba velitelé v poli se už nikdy nesejdou společně na brífinku na jednom místě, protože by je všechny naráz mohla zabít raketa,“ vysvětluje Hlaváček s tím, že v každém vozidle budou například brýle pro virtuální realitu, které si velitelé nasadí, pokud budou chtít mít společnou poradu. „Každý bude sedět v jiném vozidle nebo budově, ale díky brýlím jim zprostředkujeme pocit, že jsou spolu.“
První prototypy nových velitelských míst by měly vzniknout do dvou let, následně chce armáda pořídit asi sto různých kusů.
Největší výzvou, co se týče zavádění moderních technologií a digitalizace armády, jsou podle Hlaváčka jednak kybernetické útoky a pak také riziko přílišné závislosti evropské obrany na technologických firmách ovlivněných americkou či jinou politikou a zákony - jako je zmiňovaný Palantir, ale také Microsoft či Google.
Podle Hlaváčka jde v současnosti o „nutné a přijatelné riziko“. Upozorňuje, že nejde očekávat, že během několika málo let bude starý kontinent zcela nezávislý na Spojených státech. Takzvanou digitální suverenitu chce armáda posilovat postupně, zejména u kritických prvků, jako jsou zařízení pro šifrování komunikace. Jejich nedostupnost by podle Hlaváčka mohla ohrozit bojeschopnost armády a bezpečnost státu.
Stejné otázky řeší i nejvyšší velení Aliance, jak v nedávném rozhovoru pro bruselský server Politico přiznal admirál Pierre Vandier, který je zodpovědný za inovace a přípravu NATO na budoucí válčení. „Pokud je mi známo, v současnosti nemá Palantir žádného skutečného konkurenta,“ uvedl admirál.
Stejně jako Hlaváček, i Vandier prohlašuje, že v krátkodobém horizontu není realistické dosáhnout technologické soběstačnosti Evropy. Místo toho by se podle něj měli Evropané soustředit na ochranu svých dat a kontrolu nad nimi.
