Článek
Americká administrativa ve čtvrtek večer oznámila nová cla ve výši deseti procent a 12,5 procenta. Nahradí desetiprocentní dočasné clo, jehož platnost skončila v noci na pátek SELČ, uvedly agentury. Cla se týkají šesti desítek zemí, které představují zhruba 99 procent dovozu do Spojených států, a to včetně Evropské unie. Pro země EU bude platit základní desetiprocentní clo. Washington zavedení cel zdůvodňuje tím, že někteří obchodní partneři dostatečně nevymáhají zákaz dovozu zboží vyrobeného s využitím nucené práce.
Nová cla začala platit o půlnoci washingtonského času, tedy v pátek v 6:00 SELČ, kdy vypršelo předchozí dočasné desetiprocentní clo.
Představitel americké administrativy Jamieson Greer odůvodnil zavedení nových cel nedostatečně důraznou legislativou proti nucené práci. Podle rozhodnutí amerického ministerstva obchodu všechny země, na jejichž vývoz do USA bude platit nové clo, nedokázaly zabránit dovozu výrobků, jež jsou výsledkem nucené práce. „Spojené státy mají už skoro jedno století zákaz dovozu výrobků, které pochází z nucené práce, a striktně ho vymáhají,“ uvedl Greer, který podle agentur odmítl souvislost mezi končícím dočasným clem a nově oznámenými cly.
Na země, kde je legislativní stav z amerického hlediska uspokojivější, Spojené státy uvalí desetiprocentní clo. Patří mezi ně Evropská unie, Británie či Kanada. Pro ostatní země bude platit clo ve výši 12,5 procenta.
Podle rozhodnutí amerického ministerstva obchodu u zboží z EU bude clo činit minimálně deset procent. Pokud je na zboží již uvaleno jiné clo ve výši více než deset procent, tak se poplatek za dovoz do USA už nebude dále zvyšovat.
Americká administrativa pro uvalení cel nově využije článek 301 obchodního zákoníku, který umožňuje přijmout tato opatření v případě diskriminačních či neospravedlnitelných obchodních praktik. Trump využil tohoto ustanovení při svém prvním mandátu k uvalení cel na Čínu a toto rozhodnutí soudy nezrušily, uvedla agentura AP.
Svět reaguje na nová cla
Zahraniční státy, například Brazílie, Austrálie, Japonsko či Norsko, nová cla kritizují. Ani Evropská unie nečekala, že bude zahrnuta do nových amerických cel, řekla na okraji jednání ministrů zahraničí skupiny ASEAN a přizvaných zemí šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
Poukázala na to, že EU má se Spojenými státy obchodní dohodu. „Z tohoto důvodu je to nepříjemným překvapením, že dohoda nebyla dodržena,“ uvedla podle agentury Reuters. EU bude požadovat ve Washingtonu vysvětlení. Kallasová nepovažuje za opodstatněnou ani americkou argumentaci ohledně nucené práce. Obchodní dohoda mezi USA a EU mimo jiné počítá s tím, že na většinu zboží by clo nemělo přesáhnout 15 procent. EU svá cla na dovoz z USA dočasně zrušila.
Podle mluvčího Evropské komise však EU očekává, že Spojené státy budou i nadále dodržovat obchodní dohodu uzavřenou loni, a to navzdory tomu, že administrativa Donalda Trumpa vyhlásila nová cla.
S odkazem na mluvčího Evropské komise (EK) to v pátek uvedla agentura Reuters. Mluvčí ale dodal, že podoba cel odpovídá loňské obchodní dohodě.
„Evropská unie pozitivně hodnotí skutečnost, že tento výsledek je v souladu s americkými celními závazky dohodnutými ve společném prohlášení EU a USA,“ uvedl mluvčí Komise. Dodal, že jde o „pozitivní impulz“ pro pokračování jednání o dalších možných celních výjimkách a prohloubení vzájemné spolupráce.
Unie podle mluvčího očekává, že Washington bude i nadále dodržovat podmínky dohody. „Evropská unie už splnila svou část,“ uvedl mluvčí. Dodržování dohody je podle něj „nezbytné pro to, aby naše trhy i nadále měly tolik potřebnou stabilitu a předvídatelnost“. Evropská unie už dříve odmítla tvrzení Washingtonu, že nepodniká dostatečné kroky proti nucené práci.
Jako svévolné a neopodstatněné označila rozhodnutí americké administrativy brazilská vláda. Odůvodnění cel je podle ní manipulace „otázkou, která má velký význam pro lidská práva a práva pracujících“. Brazilská vláda dodala, že začne pracovat na obchodní odvetě.
Za „zcela neopodstatněná“ označil nová americká cla australský ministr obchodu Don Farrell. Podle něj Austrálie bude nadále usilovat o odstranění cel prostřednictvím jednání s americkými představiteli. Za politováníhodný pak označilo nový krok americké administrativy Japonsko. „Americké šetření neposkytlo smysluplné poznatky na podporu tvrzení ohledně nucené práce,“ uvedl premiér Nového Zélandu Christopher Luxon.
To, že by jeho země nezasahovala dostatečně proti zboží vyrobenému za použití nucené práce, odmítl i norský ministr zahraničí Espen Barth Eide. „Máme jasná pravidla, jejichž cílem je předejít obchodu se zbožím vyrobeným za použití nucené práce,“ uvedl ministr.
Dočasné desetiprocentní clo Trumpova administrativa uvalila poté, co nejvyšší soud v únoru část cel zrušil. Ustanovení, které administrativa využila, však omezuje trvání takového cla na maximálně 150 dní.
Některé zboží dostalo z nových cel výjimku. Jedná se například o ropu, plyn či hnojiva. Cla se nevztahují ani na zboží, na které jsou uvalena odvětvová cla.
Evropská unie patří podle Reuters mezi omezený počet obchodních partnerů Spojených států, u nichž se nová cla nepřipočítávají ke stávajícím clům podle doložky nejvyšších výhod (MFN). Nová opatření zároveň znovu zavádějí dodatečné celní výjimky pro EU, například pro korek a diamanty, vedle už dříve osvobozených letadel a leteckých součástek, generických léčiv a účinných farmaceutických látek.
Současný americký prezident Trump je velkým zastáncem cel. Podle něj tato opatření povedou k tomu, že se část průmyslové výroby vrátí do Spojených států. Obchodní partnery také silně kritizuje za to, že podle něj zneužívají Spojené státy. Cla se také mohou stát dalším příjmem pro federální pokladnu. Kritici opatření ale poukazují na to, že dovozci většinou poplatky promítnou do cen výrobků, což přispívá k růstu spotřebitelských cen a inflaci.
