Proč byl na svobodě? Německo hledá po útoku na berlínský Pride odpovědi

Jen několik hodin poté, co policie zastřelila při pokusu o zadržení pachatele islamistického útoku, začala v Německu debata, která daleko přesahuje samotný teroristický čin. Ta zřejmě zarámuje i kampaň před zemskými volbami v Berlíně a dalších spolkových zemích.

Jak je možné, že muž známý bezpečnostním složkám a odsouzený za přípravu teroristického útoku a pokus připojit se k Islámskému státu nebyl ve vězení? A co případ změní v německé debatě o migraci, islamismu i fungování justice?

Seznam Zprávy přinášejí odpovědi na otázky, které se s víkendovým děním pojí.

V sobotu večer krátce po 22. hodině vjel řidič bílé dodávky do lidí poblíž místa, kde byl cíl berlínského pochodu Christopher Street Day (CSD). Jedna žena zemřela – občanka Polska – a dalších 29 lidí utrpělo zranění. Několik z nich bylo v kritickém stavu, podle policie už ale nikdo není v ohrožení života.

Podle vyšetřovatelů pak 21letý útočník vystoupil z vozu a zaútočil na další lidi. Pravděpodobně použil mačetu nebo jinou podobnou sečnou zbraň.

Útok se odehrál v parku Tiergarten, kam po skončení průvodu mířily nebo z něj odcházely tisíce lidí.

Christopher Street Day je německý název pro pochody Pride. Připomíná nepokoje v newyorské Christopher Street z roku 1969, které odstartovaly moderní boj za práva LGBT+ lidí.

Berlínský CSD patří k největším akcím svého druhu v Evropě. Letos se ho v liberální německé metropoli zúčastnily statisíce lidí, kteří prošli centrem města až k Braniborské bráně.

V posledních letech německé bezpečnostní složky opakovaně upozorňují, že podobné akce patří mezi možné cíle extremistů.

Abdul B. se narodil v Berlíně a měl německé občanství. Jeho rodiče pocházejí z Libanonu. Se zákonem měl problémy už jako mladistvý. V roce 2022 ho soud uznal vinným z ublížení na zdraví a loupežného vydírání.

Podle soudu se ve druhé polovině loňského roku radikalizoval a rozhodl se připojit k teroristické organizaci Islámský stát (IS). Chtěl se dostat do Sýrie přes Turecko a Libanon, právě tam ho ale loni v červenci zadržely libanonské úřady.

Soud ho poslal na tři měsíce do vězení za podněcování k náboženským a sektářským konfliktům. Po svém návratu do Německa byl znovu zatčen na základě zatykače vydaného berlínským soudem a až do letošního května zůstával ve vazbě.

Německý soud dospěl k závěru, že Abdul B. připravoval závažný čin ohrožující bezpečnost státu a že už dříve na instagramu zveřejňoval propagandu IS. Odsoudil ho k trestu jednoho roku a deseti měsíců.

Právě to je dnes předmětem největší debaty.

Soud při rozhodování zohlednil několik okolností. Abdul B. už strávil téměř šest měsíců ve vazbě v Německu a další tři měsíce ve vězení v Libanonu. Během hlavního líčení se navíc z větší části přiznal a od IS se distancoval.

Soud proto odložil rozhodnutí o výkonu trestu na šest měsíců. Během té doby měl muž zůstat pod dohledem probační služby, účastnit se programu deradikalizace a plnit další podmínky. Soud ho zároveň na základě trestního práva pro mladistvé propustil na svobodu.

Právě toto rozhodnutí dnes kritizují politici napříč německou politickou scénou. Zatímco vládnoucí konzervativní unie CDU/CSU volá po zpřísnění pravidel pro mladistvé islamisty, část odborníků upozorňuje, že je nejprve potřeba zjistit, zda v tomto konkrétním případě neselhal spíše dohled nad odsouzeným než samotný zákon.

Po útoku Abdul B. utekl a policie po něm vyhlásila rozsáhlé pátrání. Zveřejnila jeho fotografii, prohledala jeho byt v centru Berlína a žádala o pomoc i veřejnost.

Rozhodující tip přišel podle serveru Der Spiegel z blízkého okolí pachatele. Policisté se přesunuli do zahrádkářské kolonie ve čtvrti Spandau, kde se útočník skrýval v jedné z chatek. Oblast uzavřela speciální jednotka SEK.

V neděli se krátce po 18. hodině při pokusu o zadržení ozvalo několik výstřelů. Policie uvedla, že se Abdul B. rozeběhl proti zasahujícím policistům s bodnou nebo sečnou zbraní, a proto zahájili palbu. Přivolaní záchranáři se mladíka ještě pokusili resuscitovat, nakonec ale na místě zemřel.

Ano. Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt označil čin za islamistický teroristický útok.

Vyšetřování proto převzal spolkový generální prokurátor, který řeší nejzávažnější případy ohrožující bezpečnost státu. Přestože hlavní podezřelý zemřel, vyšetřovatelé dál prověřují, zda měl pomocníky nebo podporovatele.

V době, kdy se podle průzkumů pohybuje na prvním místě Alternativa pro Německo (AfD), jsou témata migrace a terorismu ihned součástí domácí politiky.

Vládnoucí konzervativní unie CDU/CSU proto okamžitě začala prosazovat tvrdší postup vůči lidem označeným za bezpečnostní hrozbu. Šéf mládežnické organizace CDU Johannes Winkel například navrhuje, aby na všechny takové pachatele automaticky dopadalo trestní právo pro dospělé.

Další politici požadují přísnější tresty za terorismus, větší pravomoci bezpečnostních složek nebo lepší sdílení informací mezi policií, justicí a tajnými službami.

Naopak někteří politici upozorňují, že problém nemusí být v zákonech, ale v jejich uplatňování. Poslanec SPD Sebastian Fiedler například říká, že je potřeba především zjistit, proč soud rozhodl o podmínce a zda po propuštění fungoval dohled nad pachatelem.

Kancléř a lídr CDU Friedrich Merz se v neděli zúčastnil pietní bohoslužby v berlínském kostele svaté Marie a následně položil květiny na místě útoku.

Právě to je podle německých komentátorů jedna z nejdůležitějších otázek.

V září čekají Berlín i další spolkové země volby do zemských sněmů a útok už teď výrazně mění témata kampaně. Debatu to posouvá od ekonomiky a zdravotnictví k migraci, islamismu a bezpečnosti.

AfD útok okamžitě využila jako důkaz údajného selhání migrační politiky, ačkoli ta za Merzovy vlády zpřísnila. Strana, kterou civilní kontrarozvědka označuje za prokazatelně pravicově extremistickou, opakuje, že stát dlouhodobě podceňuje islamistickou hrozbu, a žádá radikální řešení.

Současně ale sama AfD čelí kritice, že dlouhodobě útočí na Pride a práva LGBT+ lidí. Například kandidát AfD do berlínských voleb Julian Adrat ještě krátce před sobotním útokem na síti X označil účastníky berlínského pochodu za „vůdcovskou sektu“ a průvod ostře kritizoval. Po útoku pak stejnou událost využil jako argument proti migraci. Kritici proto AfD vyčítají, že se staví do role ochránce lidí, jejichž práva však sama dlouhodobě zpochybňuje.

Vedle politických sporů zaznívají výzvy k tomu, aby se lidé nenechali zastrašit.

Kancléř Merz při pietním setkání prohlásil, že násilí nezačíná až teroristickým útokem, ale už netolerancí, vylučováním, diskriminací nebo nenávistnými poznámkami. Podle něj je cílem útočníků rozdělit společnost a připravit ji o svobodu.

Braniborská brána se v neděli večer rozsvítila v duhových barvách. K místu útoku lidé dál nosí květiny a svíčky. Organizátoři dalších Pride akcí po celém Německu oznámili, že plánované pochody nezruší, i když budou znovu prověřovat bezpečnostní opatření.

Queer influencer a aktivista Fabian Grischkat, který letošní berlínský Pride zahajoval, v komentáři pro týdeník Spiegel napsal, že podobné útoky nemají jen jednotlivé oběti, ale míří proti svobodné společnosti jako takové.

„Nepřátelé svobody mají mnoho tváří. Spojuje je nenávist ke svobodnému životu,“ uvedl Grischkat. Vyzval, aby se při hodnocení útoku nepřehlížel jeho motiv: „Islamisté představují pro LGBT+ lidi velké nebezpečí. Jejich náboženský fanatismus je pro lidi, jako jsem já, životu nebezpečný.“

Útok by podle Grischkata neměl zastínit ani skutečnost, že nenávist vůči LGBT+ lidem má různé podoby. „Nepřátelé svobody mají mnoho tváří. Spojuje je nenávist ke svobodnému životu,“ dodal s výzvou, aby politici tragédii nezneužívali k prosazování vlastních cílů.