Článek
Třináct dní v kuse Američané bombardovali Írán, v noci z pátku na sobotu ale útoky náhle skončily.
Prezident Donald Trump se k tomu oficiálně nevyjádřil, dříve přitom vždy ohlašoval buď údery, nebo jejich ukončení. V pátek navíc dokonce hrozil útoky nevídané síly poté, co jemenští Húthíové, kteří jsou spojencem Íránu, zablokovali pro lodní dopravu také Rudé moře.
Mluvčí Bílého domu Steven Cheung ke klidu zbraní uvedl, že prezident „vždy dává přednost diplomatickému řešení, ale ponechává si všechny možnosti“.
Pro to, proč se válka pozastavila, existují dvě vysvětlení.
Prvním je obnovení rozhovorů prostřednictvím Ománu. Jedná se o znovuotevření Hormuzského průlivu, zablokovaného Íránem. Mluvčí íránského ministerstva obrany potvrdil, že ani Spojené státy, ani Írán nepodnikly od pátečního večera žádné vojenské akce.
Druhým pak schůzka Trumpa s vojenskými představiteli. Obvykle dobře informovaný deník Wall Street Journal napsal, že předseda Sboru náčelníků štábů Dan Caine na ní měl prezidenta informovat, že „stav zásob raket do systémů protivzdušné obrany je kritický a představuje riziko, pokud bude válka pokračovat“.
Na stejné schůzce pak měl podle serveru Axios admirál Brad Cooper, velitel amerických sil na Blízkém východě, prohlásit, že doporučuje bombardování pozastavit, protože není efektivní.
Analýza Centra strategických a mezinárodních studií ve Washingtonu dospěla už na konci dubna k závěru, že USA mají méně než tisíc raket do systémů Patriot a za dva měsíce války proti Íránu jich vypotřebovaly zhruba 1500.
Trump sám popírá, že by Spojeným státům nějaké zbraně docházely. „Máme mnohem více munice než kdokoli na světě, a mnohem více, než potřebujeme,“ prohlásil minulý týden.
Íránský dron Šahíd na výstavě v Teheránu.
Skeptičtí Američané
Válka USA a Izraele proti Íránu začala 28. února. Izraelci první den během náletu na jeho rezidenci zabili nejvyššího íránského vůdce Alího Chameneího.
Další průběh války ale íránským režimem neotřásl. Nejenže nepadl, ale Teherán navíc zablokoval Hormuzský průliv. Trump tak začal s Íránci v dubnu vyjednávat. Rozhovory ale i přes podepsané memorandum ztroskotaly, a tak americký prezident 8. července nařídil obnovu úderů.
„Teď vyšel nový čerstvý průzkum, ve kterém osm z deseti Američanů uvedlo, že válka jde mnohem hůř, než si Trump představoval. Momentálně jsou Američané dost skepticky naladění. Ve srovnání s dobou před začátkem války stouply ceny benzinu zhruba o dolar a pokud to tak zůstane, může to hrát velkou roli v listopadových volbách do Kongresu. Může to republikány stát několik klíčových procent, která rozhodnou o tom, kdo získá křeslo v Senátu nebo Sněmovně reprezentantů,“ řekl Seznam Zprávám český amerikanista Jakub Lepš.
Soudí, že Trumpovi a republikánům by pomohlo, kdyby se na podzim podařilo konflikt nějak urovnat a ceny pohonných hmot by klesly. Takový scénář ale v současnosti nevypadá moc realisticky. „Pokud bude situace v říjnu a na začátku listopadu stejná jako teď, Trumpa a republikány to u voleb poškodí,“ poznamenal Lepš.
