Článek
Velmi bohatá, ale malá země s traumatem brutální války a okupace. To je ve stručnosti Kuvajt: emirát v severní části Perského zálivu. Sousedí se Saúdskou Arábií a Irákem, do Íránu je to vzdušnou čarou z nejbližšího kuvajtského místa jen 23 kilometrů.
A Kuvajt hostí přes 13 tisíc amerických vojáků na letecké základně Alí Sálim a v kasárnách Al-Adiri. Od začátku války mezi USA a Íránem na konci února je právě kuvajtské území terčem nejsilnějších íránských dronových a raketových úderů.
Zasaženy byly nejen americké základny, ale také zařízení na odsolování mořské vody, ropné rafinerie v Mina al-Ahmadi a mezinárodní letiště.
„Čelíme brutálním náletům,“ uvedl emír Mišal Džábir Sabáh poté, co od začátku války zahynulo v Kuvajtu 12 civilistů.
Vzpomínky na Saddáma
Emirátu se tak vrací vzpomínky na krušné časy na začátku devadesátých let. V roce 1990 irácký prezident Saddám Husajn obvinil tehdejšího kuvajtského emíra, že záměrně drží ceny ropy na nízké úrovni, aby poškodil Irák, který potřeboval peníze po osmileté válce s Íránem.
Situace v Perském zálivu.
Hádku Husajn vyřešil po svém a 2. srpna irácká armáda Kuvajt obsadila. Vojáci plenili obchody a byty, zabíjeli civilisty, velká část kuvajtského obyvatelstva uprchla do Saúdské Arábie. Včetně emíra a jeho rodiny.
Husajn sousední zemi anektoval a snažil se rychle zničit jakékoliv stopy po kuvajtské identitě. Proti demonstraci několika desítek žen iráčtí vojáci tvrdě zakročili a zastřelili jednadvacetiletou studentku. Irácká tajná policie slídila po jakýchkoliv projevech odporu a zřídila vyšetřovací místnosti, kde zadržené krutě mučila. Kuvajťané v nich po osvobození nacházeli těla zohavená kyselinou nebo fyzickým násilím.
Iráčtí vojáci obsadili nemocnice, čerpací stanice a všechny úřady. Kuvajtská měna byla zrušena a zlato z trezorů kuvajtské centrální banky Iráčané odvezli. Do emirátu naopak mířili první přistěhovalci z Iráku, kteří měli Kuvajt osídlit. Noční můra trvala 208 dní, než mezinárodní koalice vedená Američany a vybavená mandátem Rady bezpečnosti OSN iráckou armádu vytlačila během operace Pouštní bouře na začátku března 1991.
Příčina spojenectví s Američany
Kvůli této zkušenosti se Kuvajt mimořádně těsně přimkl ke Spojeným státům a hostil na základnách jeho vojáky. Když se americký prezident George Bush rozhodl v roce 2003 Saddáma Husajna svrhnout, americké pozemní jednotky útočily z Kuvajtu.
Íránský hněv a odveta se tak nyní obrací i proti Kuvajtu. O víkendu po oba dny hořela po zásazích íránskými drony zařízení pro odsolování mořské vody.
Blokáda Hormuzského průlivu je pro kuvajtskou ekonomiku devastující. Na rozdíl od Saúdské Arábie nebo Spojených arabských emirátů se tankery s kuvajtskou ropou nemohou průlivu vyhnout a Írán ropu z Kuvajtu coby blízkého amerického spojence nepouští.
Kuvajtská vláda se snaží pro svoji obranu hledat alternativy. Nabídla spojeneckou smlouvu Pákistánu: pákistánské zbraně, protivzdušná obrana a rozmístění pákistánských vojáků výměnou za investice a zlevněnou ropu.
„Seznam kuvajtských přání je opravdu dlouhý. Ale jedna věc by měla být jasná. Pákistánští vojáci za současné válečné situace nebudou rozmístěni v žádné zemi Perského zálivu,“ řekl agentuře Reuters zdroj z ministerstva obrany v Islámábádu obeznámený s vyjednáváním.
Kuvajtský premiér na návštěvě zraněných v nemocnici.
V květnu Kuvajťané hlásili dokonce přímý střet svých a íránských vojáků na ostrově Bubíján v Perském zálivu. Kuvajtská hlídka po přestřelce zajala pět Íránců, kteří na ostrov přijeli na člunu.
Údajně se jednalo o příslušníky elitních Islámských revolučních gard. Podle Teheránu to byla normální pobřežní stráž a Kuvajťané záměrně vyprovokovali ozbrojený incident.
Bubíján je neobydlený ostrov, ale nyní tam na základě dohody s Kuvajtem staví přístav pro vlastní potřebu Čína. Jedná se proto o citlivé místo.
