Totální devastace. Vychází najevo zkáza velké americké základny v Bahrajnu

Letos 28. února, tedy v první den izraelsko-americké války proti Íránu, se svět soustředil především na vybombardované sídlo Alího Chameneího.

Večer se objevily zprávy, že nejvyšší íránský vůdce pravděpodobně během izraelského náletu zahynul a spolu s ním i několik dalších špiček režimu.

Jenže ve stejný den – o několik hodin později – vyslal Írán balistické rakety na srdce americké vojenské přítomnosti na Blízkém východě.

Řeč je o základně Páté námořní flotily USA v Bahrajnu. Útoky se pak během války opakovaly ještě několikrát.

Americká vláda ani Pentagon rozsah škod oficiálně nekomentovaly. Ministr obrany (nově války) Pete Hegseth se přímé odpovědi během veřejného slyšení v Kongresu vyhnul.

Bližší pohled nyní nabídl tým investigativních reportérů a specialistů na práci s daty z deníku The Wall Street Journal (WSJ). Novináři se dostali k satelitním snímkům či některým utajeným dokumentům z Pentagonu a hovořili také s námořníky, kteří na ostrově v Perském zálivu sloužili. A zjistili, že největší americká námořní základna na Blízkém východě je naprosto zdevastovaná a nefunkční.

„Hlavní budovy, včetně velitelství, jsou zničené. V prvních hodinách války Íránci zlikvidovali dva satelitní komunikační terminály, které umožňovaly různým složkám armády udržovat spojení a sledovat situaci na bojišti v reálném čase,“ napsal WSJ.

Zmíněná základna vznikla v polovině 90. let a hrála klíčovou roli během válek v Iráku a Afghánistánu. Je to také jedna z mála základen USA v oblasti, kde s vojáky a dalšími zaměstnanci mohli žít i jejich rodinní příslušníci. Šlo o jakési malé americké město uprostřed Perského zálivu, kde byly restaurace, školy, hřiště na baseball, barbershopy, posilovny, kina či kaple.

Americký list napsal, že právě íránské údery na základnu Páté námořní flotily USA vedly prezidenta Donalda Trumpa k přehodnocení původně optimistických názorů, že Írán rychle prohraje a bude donucen přistoupit na všechny americké podmínky.

Nyní Pentagon zvažuje, kam vojáky a techniku přesunout, aby byli dál od Íránu. V době svého vzniku Íránci ještě neměli také rakety, kterými je mohli vážně zasáhnout.

Na samotném Bahrajnu, kde žije milion a půl obyvatel, je napjatá politická situace. Královská rodina a politické a byznysové elity se hlásí k sunnitskému islámu, zatímco většina populace vyznává šíitský islám, stejně jako většina Íránců. A i vzhledem k tomu spíše sympatizuje s Íránem. V dubnu a květnu bahrajnská policie zatkla stovky lidí za údajnou špionáž pro Teherán.

V roce 2011 během takzvaného arabského jara šíitští obyvatelé ostrova povstali proti králi Hamadu bin Ísovi Chalífovi. Tomu nakonec musela přijít na pomoc saúdskoarabská armáda, která nepokoje potlačila a udržela sunnitskou monarchii u moci.

Spojenectví s USA a Saúdskou Arábií je pro bahrajnský režim klíčové, v roce 2020 se země připojila k Trumpovým Abrahámovským dohodám a navázala diplomatické vztahy s Izraelem.

Ostrov je dlouholetým finančním a bankovním centrem Blízkého východu a jako první arabská země zde pořádala v ulicích metropole Manámy závod formule 1 v roce 2004. Letos se ovšem kvůli válce nejel a nebezpečí trvá i nadále. Naposledy ze soboty na neděli íránské drony a rakety znovu dopadly na ostrov v reakci na americké údery proti íránskému pobřeží.