Článek
„Od prvního dne byly cíle jasné a neochvějné: zničit íránský arzenál balistických raket a výrobní kapacity, zničit jeho námořnictvo, přerušit podporu teroristických partnerů a zajistit, aby přední světový státní sponzor terorismu nikdy nezískal jadernou zbraň,“ objevilo se 1. dubna, tedy měsíc po vypuknutí války proti Íránu, na webových stránkách Bílého domu.
Ve středu Spojené státy a Írán podepsaly memorandum o porozumění, které má otevřít cestu k trvalému míru.
Donald Trump dohodu vykreslil jako jednoznačné vítězství pro Washington. Při porovnání dojednaného textu (viz infobox níže) s prezidentovými dřívějšími výroky je ale patrné, že v některých bodech došlo k výrazným ústupkům.
Nejasnosti se objevily v otázce balistických raket, obohaceného uranu i poválečné rekonstrukce Íránu.
Balistické rakety
Jak vyplývá z citace v úvodu, Bílý dům od počátku tvrdil, že jedním z cílů izraelsko-americké intervence je zničení íránského raketového programu.
Podepsané memorandum zmínky o balistických raketách neobsahuje a podle Trumpa se budou řešit až během navazujících jednání.
Prezident nicméně novináře během tiskové konference na summitu G7 ve francouzském Évianu překvapil, když prohlásil, že Teherán by měl mít možnost si část raket ponechat.
„Pokud je mají jiné země, je trochu nespravedlivé, aby oni nějaké neměli,“ řekl. „Pokud je mají Saúdská Arábie a Katar - a všichni je mají -, řekl bych, že v relativním poměru je to v pořádku,“ pokračoval.
„Rakety nejsou problém… Způsobí škody na malém území, ale nevyhodí do vzduchu celou planetu,“ doplnil ve snaze obhájit vyjednanou dohodu.
Memorandum o porozumění
Verze čtrnáctibodového memoranda, kterou zveřejnili pod podmínkou anonymity američtí činitelé. Írán svou verzi dosud nezveřejnil.
- Spojené státy a Íránská islámská republika a jejich spojenci v současné válce podpisem tohoto memoranda o porozumění vyhlašují okamžité a trvalé ukončení vojenských operací na všech frontách, včetně Libanonu, a zavazují se, že od nynějška vůči sobě nezahájí žádnou válku ani vojenskou operaci a zdrží se vůči sobě hrozby nebo použití síly a zajistí územní celistvost a svrchovanost Libanonu. Konečná dohoda potvrdí trvalé ukončení války na všech frontách včetně Libanonu a další ustanovení tohoto článku.
Obohacování uranu
Otázky vyvolávají rovněž formulace o nakládání s vysoce obohaceným uranem.
Memorandum nevyžaduje, aby se Írán svých zásob vzdal. Teherán se pouze zavazuje k jejich „ředění“ pod dohledem Mezinárodní agentury pro atomovou energii.
Donald Trump význam získání íránských zásob uranu bagatelizoval s tím, že režim ajatolláhů k nim stejně nemá přístup. „Ve skutečnosti to nemá žádnou hodnotu, ale rádi bychom to získali z psychologického hlediska,“ pravil.
„Nikdo se toho nedotkne. Máme tam také kamery Vesmírných sil,“ vzkázal s tím, že „jaderný prach“ je po loňském bombardování tří hlavních íránských jaderných zařízení pohřben pod troskami a pouze USA a Čína mají vybavení, aby se k němu dostaly.
Ještě v květnu přitom prezident prohlašoval, že Írán o obohacený uran připraví. „Získáme ho. Nepotřebujeme ho, nechceme ho. Pravděpodobně ho zničíme po tom, co ho získáme, ale jim ho nenecháme,“ řekl novinářům.
Objevily se dokonce zprávy, že zvažoval mimořádnou pozemní operaci s cílem uran zajistit a dovézt; nakonec ji ale zavrhl jako příliš riskantní a nejistou.
Trump hodlá s Íránem o uranu dále jednat v následujících měsících. „Budou s námi úzce spolupracovat na předání takzvaného obohaceného materiálu,“ vzkázal.
Podíl USA na obnově
Pochybnosti se vznášejí i ohledně amerického příspěvku na poválečnou obnovu Íránu.
Donald Trump v úterý na své síti Truth Social označil zvěsti, že USA zaplatí Íránu 300 milionů dolarů, za „falešnou zprávu šířenou demokraty“.
V dohodě, kterou ve středu podepsal, stojí, že USA se zavazují k tomu, že s regionálními partnery „vypracují definitivní, vzájemně odsouhlasený plán v hodnotě nejméně 300 miliard dolarů (6,25 bilionu korun) na obnovu a hospodářský rozvoj Íránské islámské republiky“.
Kdo bude plán financovat, zůstává v tuto chvíli otázkou. Podle vysokého představitele americké administrativy, na kterého odkazuje britská stanice BBC, dohoda nezavazuje USA k tomu, aby Íránu zaplatily byť jediný cent.
„Mimochodem, v Íránu žádné peníze neinvestujeme,“ prohlásil prezident na summitu G7. „Včera se objevila taková fáma, což bylo směšné. Máme právo tam jednoho dne vstoupit a něco udělat, pokud budu chtít něco udělat já nebo pokud to bude chtít udělat někdo jiný. Ale žádné peníze tam neinvestujeme, nemáme žádnou povinnost v Íránu investovat,“ dodal.
Znění dohody je nicméně vágní a ponechává otevřenou možnost, že Washington nakonec Íránu nějaké finance poskytne v rámci vyjednaného urovnání konfliktu, upozorňuje BBC.
Přehled Trumpových protichůdných výroků od začátku války:
