Článek
Část Demokratické strany zažívá novou politickou mánii. Spustil ji Jon Ossoff, mladý senátor za stát Georgie. Začíná se o něm mluvit jako o nové hvězdě strany, má v sobě snoubit vzhled JFK a řečnické schopnosti Baracka Obamy, tedy - mezi demokraty - dvou historicky nejoblíbenějších prezidentů.
Ossoff získává na popularitě i podle průzkumů a jeho kampaň bohatne o miliony dolarů zaslaných voliči. Jeho jméno přitom začíná být zmiňováno v souvislosti s prezidentskými volbami v roce 2028.
Michelle Goldbergová, komentátorka deníku The New York Times, nedávno ve svém sloupku poznamenala, že kdyby měl být kandidát Demokratické strany pro rok 2028 stvořen v laboratoři, velmi by se podobal právě Ossoffovi.
„Je mladý a pohledný a má rodinu jako z obrázku. Navíc je to jižan z červeného (konzervativního) státu,“ napsala sloupkařka s tím, že by tak senátor mohl do svého tábora přivést i umírněné konzervativce.
Se superlativy se přidávají i další. „Proč je tohle Ossoffova Amerika? Protože Jon Ossoff je ‚Hot-lanta‘,“ prohlásil datový analytik stanice CNN Harry Enten v narážce na spojení slov hot a Atlanta.
Je to stará přezdívka s ohledem na tamní dusný ráz počasí a strhující noční život Atlanty, největšího města státu Georgie. I proto si Enten přezdívku vypůjčil, aby popsal politický vzestup tohoto teprve 39letého politika.
Soupeř pro guvernéra Kalifornie
Přidává k tomu i současné predikční trhy, které odhadují šance jednotlivých kandidátů na prezidentství. Ještě v lednu u Ossoffa svítila pouze pětiprocentní šance, zatímco dlouhodobý lídr demokratů - odcházející guvernér Kalifornie Gavin Newsom - měl na zisk demokratické kandidatury v boji o Bílý dům až 35procentní šanci.
Dnes jsou na tom oba politici téměř stejně - Newsom je na 18, Ossoff na 16 procentech.
„O Jona Ossoffa je velký zájem, a to nejen v Georgii, ale i na celostátní úrovni,“ podotkl Harry Enten s tím, že počet vyhledávání tohoto demokratického senátora na platformě Google v červenci v porovnání se stejným měsícem loňského roku vzrostl o 300 procent.
Kdo je Jon Ossoff
Narodil se 16. února 1987 v Atlantě rusko-židovskému otci a australské matce. Na Georgetownské univerzitě vystudoval humanitní vědy se zaměřením na politiku a kulturu. Dostudoval na London School of Economics, kde získal titul magistra v oboru mezinárodní politická ekonomie.
Poté se stal investigativním dokumentaristou a producentem a cestoval po celém světě, aby odhaloval případy korupce.
V roce 2017 neúspěšně kandidoval v doplňovacích volbách do Kongresu za svůj domovský volební obvod, tradiční baštu republikánů. K vítězství mu tehdy chyběly pouhé tři procentní body.
V lednu 2021 byl ve svých 33 letech zvolen do Senátu, a stal se tak nejmladším členem této horní komory Kongresu za posledních 40 let.
Otázkou zůstává, zda „ossoffománie“ není jen pomíjivým trendem rozdmýchaným v liberálních baštách v New Yorku, Chicagu či Bostonu.
Jak již bylo zmíněno, Ossoff pochází z tradičně konzervativního státu, kde bude letos v listopadu usilovat o znovuzvolení do Senátu a může se stát, že prohraje. Jeho hvězda by tak mohla rychle pohasnout, míní někteří analytici.
V jižanských státech navíc voliči slyší na republikánská tvrzení, že demokraté podporují vysoké daně, prostupné hranice a liberalizaci tradičního manželství. To vše spadá do myšlenkového a emočního rámce „Jižanské strategie“.
Tato taktika vznikla v 60. a 70. letech s cílem na svou stranu získat především bělošské voliče, a to třeba i démonizací hnutí za práva černochů či v poslední době antiimigrační rétorikou a poukazem na údajnou snahu liberálů umožňovat změny pohlaví.
Georgie? Trochu jiný jih
„Jon Ossoff se skrývá před obyvateli Georgie, protože jeho dosavadní počínání je škodlivé a neobhajitelné – od šíření násilnické rétoriky, kterou podněcuje svou krajně levicovou základnu, přes vynucování účasti mužů v ženských sportech až po zastávání se nelegálních přistěhovalců a snahu o zvýšení daní,“ uvedla v klasickém útočném stylu konzervativců mluvčí republikánské konference Emma Hallová.
Jiní experti ale poukazují na demografické a kulturní změny, kterými Georgie prochází a může být k výše uvedeným argumentům vlažná či přímo lhostejná.
„Georgie se začíná vymykat z definice klasického jižanského státu. Předpokládám, že se bude posouvat směrem, kterým se vydala Virginie, tedy od spolehlivě konzervativního státu k bezpečně demokratickému,“ řekl Seznam Zprávám profesor Charles S. Bullock, který na Georgijské univerzitě (UGA) vyučuje politologii a v současnosti o nových politicko-společenských trendech ve svém rodném státě sepisuje knihu.
Poukazuje především na rostoucí metropoli Atlantu a její předměstí, která v poslední době vábí mladé lidi do tamního nově vznikajícího technologického průmyslu a služeb. Životní náklady jsou tu také daleko nižší než ve městech na severovýchodě a je tam blíž i do přírody, což je kritérium pro celou řadu rodin.
Do Georgie se přitom v rámci tzv. Obrácené migrace ze severu vracejí černoši, jejichž předci z jihu kdysi utíkali před rasovou segregací. Vracejí se ve většině ke svým rodinným kořenům a ke klidnějšímu životu.
Tito „noví“ přistěhovalci se přitom ve většině přiklánějí k demokratům a mění tak volební model státu, upozorňuje profesor Bullock.
„A pak jsou tu další, pro senátora Ossoffa pozitivní signály, a to je jeho schopnost na svou kampaň získávat peníze,“ dodává profesor, který na UGA přednáší od roku 1968.
Faktem je, že podle údajů Federální volební komise Ossoff za první čtvrtletí tohoto roku vybral 14 milionů dolarů. Částku, která zastiňuje finanční prostředky všech jeho republikánských rivalů v Georgii, píše k tomu časopis Politico.
Naše národní velikost nepochází z naší krve ani z našich genů, ale z našich myšlenek.To je to, čemu malí lidé, jako Donald Trump, J. D. Vance a Stephen Miller, nikdy neporozumí.
Podle některých republikánských stratégů přitom Ossoff zvolil chytrou mediální strategii: Nenechal se vtáhnout do liberálních pořadů, kde mnozí jeho spolustraníci neúnavně verbálně útočí na Trumpa, a tím se nechávají lapit do škatulky „liberální šílenci“.
„(Ossoff) se šest let moudře vyhýbal pokušení vystupovat na kabelových zpravodajských kanálech a hrát na strunu své voličské základny, aby na sociálních sítích měl lajky. (…) Myslím, že z toho bude těžit,“ řekl nedávno listu The Washington Post nejmenovaný republikánský stratég.
Je každopádně zjevné, že se Jon Ossoff začíná veřejně čím dál častěji projevovat a ostře se přitom vymezuje proti Trumpově administrativě i samotnému prezidentovi.
Jako fiktivní dětinská postavička
„Když zrovna (Trump) nic nepublikuje (na sociálních sítích), snaží se nás okrást. Viděli jste to?“ řekl nedávno a poukázal na Trumpovu žalobu proti daňovému úřadu, jeho nápad na fond, který by odškodnil i účastníky nepokojů ze 6. ledna 2021 před Kapitolem, či zahraniční obchodní dohody jeho synů.
Senátor rovněž kritizuje Trumpovy daňové škrty, které prý zvýhodňují bohaté, prezidentovu snahu „utajit“ spisy v případu sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina a nakonec odsuzuje válku s Íránem, pro niž „nikdo nehlasoval a kterou nikdo nedokáže vysvětlit“.
„A to vše se děje, zatímco vy platíte víc za benzin, potraviny, zdravotní péči,“ dodal senátor.
Prezidentova odpověď na sebe nenechala dlouho čekat. „Jon Ossoff a demokratičtí komunisté chtějí pustit k moci marxisty, přivést vaše rodiny k bankrotu a nechat vás zcela bez ochrany s dokořán otevřenými hranicemi,“ prohlásil Trump. „Ale nedopustíme, aby se to v naší zemi stalo.“
Donald Trump na mítínku v Georgii, kde se několikrát opřel do senátora Ossoffa.
Přímo v Georgii Trump na politickém mítinku nedávno Ossoffa přirovnal k fiktivní postavě jménem Pee-wee Herman. Vytvořil ji americký komik Paul Reubens a do jisté míry se stala umělcovým alter egem.
Postava v šedém saku s červeným motýlkem představuje infantilního, hyperaktivního muže plného ztřeštěných nápadů, jež doprovází vysokým nosovým hlasem a dětským smíchem.
Fakt, že Trump senátora začíná čím dál více zmiňovat a verbálně napadat, může být pro Ossoffa paradoxně dobrým signálem.
„Kdykoli se (konzervativní) Fox News nebo Trump zaměří na nějakou osobu, (…) znamená to, že daná osoba je vhodným kandidátem na prezidenta,“ míní Scott Galloway z podcastu Zuřící umírněnci.
