Článek
Večeře, kino, drinky a taxi domů. Běžné rande může vyjít na pár stovek korun, ale někde i pár tisíc. Záleží, jestli se na schůzku chystáte například v Ženevě, Praze nebo Dillí.
Za posledních 10 let se náklady na randění zdražily ve městech na celém světě. Vyplývá to ze studie německé banky Deutche Bank, která připravila už 10. edici srovnání cen, jež mapují, jak se liší náklady na život v různých zemích světa. Porovnává ceny v roce 2026 oproti roku 2016 v celkem 69 městech světa.
Běžné „levné“ rande dle studie zahrnuje lahev vína, dvě kávy, jedno jídlo pro dvě osoby v restauraci střední cenové kategorie, dvě vstupenky do kina, dvě jednosměrné jízdenky hromadné dopravy a platbu za odvoz pět kilometrů taxíkem. Započítává však i náklady na oblečení včetně jednoho páru džínů a šatů.
Jednoznačně nejlevněji páry rande stojí v indických městech. V Dillí dosahují veškeré náklady 103 dolarů, v Bengalúru 106 dolarů a v Bombaji 115 dolarů. Levnější je tu vedle jiných položek například cena za oblečení. Pár džínů Levis 501 v Indii stojí okolo 30 dolarů, v Praze 88 dolarů, v Ženevě dokonce 141 dolarů.
Ceny v posledním desetiletí klesly jak v Indii, tak v dalších asijských státech. Výhodně vychází rande například v Tokiu, kde náklady dosahují zhruba 200 dolarů, což je o čtvrtinu méně než v roce 2016. Gastronomie tu navíc v porovnání s jinými městy ve světě patří mezi levnější varianty. Třeba tříchodová večeře pro dva lidi může v Tokiu stát zhruba 43 dolarů.
Naopak gastronomie v Curychu je spolu s tou v New Yorku nebo v Ženevě jedna z nejdražších na světě. Tříchodová večeře v restauraci střední cenové kategorie může v Curychu stát zhruba 150 dolarů pro dvě osoby. Ve švýcarských městech, v Tel Avivu, Skandinávii nebo třeba v Londýně či New Yorku se navíc částka za položky v rámci jednoho rande pohybuje v rozmezí zhruba od 350 do 500 dolarů.
V Tel Avivu zákazníci zaplatí více peněz než jinde i za fastfood. Například ceny ve fastfoodovém řetězci McDonald's v Tel Avivu s cenou 20,9 dolaru překonalo i Curych a stalo se nejdražším místem na světě, kde si lze koupit Big Mac menu.
Sejít se na skleničku vína je nejlevnější například v Římě, kde lahev vyjde na 4,6 dolaru nebo v Lisabonu, kde stojí 5,7 dolaru. Naopak třeba v Singapuru stojí lahev střední třídy 23,2 dolaru. Schůzka na kávu se vyplatí především v italských městech. V Miláně stojí cappuccino pouze 2,18 dolaru, což je méně než třetina ceny v Curychu.
Střední Evropa už není levnou jistotou
Praha je pro páry zlatá střední cesta, ačkoliv se za poslední dekádu ve střední Evropě ceny významně zvýšily. Rande včetně kina, večeře, nápojů, transportu a oděvů pro dvě osoby zde může stát okolo 250 dolarů. Oproti roku 2016 je to o více než 46 procent více.
Cesta na schůzku v Praze, pokud cestující využijí jednosměrnou jízdenku, stojí asi 1,85 dolaru. To je vzhledem k roku 2016 sice o 62 procent více, oproti jiným evropským metropolím však vychází o několik dolarů levněji. V Praze je také nižší cena měsíčního jízdného v hromadné dopravě, než ve většině evropských měst. Měsíční tarif jízdného v Praze stojí 26 dolarů, naproti tomu třeba v Londýně dosahuje 268 dolarů.
Studie ukazuje, že Praha, Varšava a Budapešť už dávno nejsou tak levnými destinacemi, jakými bývaly. „Silný růst mezd, investice spojené s členstvím v Evropské unii, napjatý trh práce, vyšší inflace po pandemii covidu a příliv kapitálu na trh nemovitostí přiblížily ceny v těchto městech úrovni západní Evropy. V některých oblastech, zejména u bydlení a volnočasových aktivit, je tato konvergence až překvapivě výrazná. To je dobrá zpráva v tom smyslu, že odráží skutečný ekonomický pokrok, ale méně potěší každého, kdo stále doufá v levný víkend v Praze,“ stojí ve studii analytiků Jima Reida a Galiny Pozdnyakové
Proměnou prošlo v posledním desetiletí i Japonsko. „Tokio, které bylo kdysi synonymem extrémně vysokých cen, se po přepočtu do amerických dolarů dnes nachází uprostřed nebo dokonce ve spodní polovině cenových žebříčků vyspělých ekonomik. Slabý jen, desetiletí nízké inflace a utlumeného růstu mezd proměnily Japonsko v jeden z nejvýraznějších příkladů v této zprávě toho, jak se relativní cenové hladiny mohou měnit během velmi dlouhých cyklů,“ uvádí studie.
