„Náš dům zmizel v plamenech.“ Evakuovaní popisují ničivé požáry na jihu Evropy

Šedá krajina posetá popelem. Kouř stoupající kolem měst jako utahující se smyčka. Hasiči uprostřed ohně, na který je těžké být připravený. Tak vypadají některé záběry ze Španělska a Francie, které sužují bezprecedentní lesní požáry.

„Náš dům včera zmizel v plamenech. Naše zvířata shořela, měli jsme kuřata a další drůbež,“ vylíčila pro stanici BBC žena ze španělského Villavicioso de Odón. „Nevím, kam mám jít, všechno hoří,“ dodala v slzách.

Kvůli lesním požárům ve Francii a Španělsku bylo evakuováno více než 300 tisíc lidí a nejméně jedna osoba zemřela. Hasiči s živlem bojují už několik dní v kuse.

Španělský premiér Pedro Sánchez varoval, že zemi čekají „obtížné a složité hodiny“, protože se v nadcházejících dnech očekává nárůst teplot. V jihoevropské zemi dosud shořelo přibližně 150 tisíc hektarů, což je šestkrát více než plocha zničená lesními požáry ve stejném období loni.

Také ve Francii se nedá očekávat, že by se situace jen tak zlepšila. Povětrnostní podmínky pravděpodobně budou komplikovat hašení lesních požárů, situaci mohou naopak ještě zhoršit. Podle předpovědi francouzské meteorologické kanceláře se teploty koncem tohoto týdne opět zvýší na přibližně 40 °C.

Celkem požáry ve Francii zničily přibližně 42 tisíc hektarů, což je plocha čtyřikrát větší než Paříž nebo sedmkrát větší než Manhattan, a zpustošily tak více půdy než kdykoli od roku 1949, kdy požáry zničily 50 tisíc hektarů, jak popsal deník The New York Times.

Snímky z francouzského Gironde:

Evakuovaní lidé se obávají, co je čeká, až se budou moci vrátit do oblastí zasažených požáry. „Vypadalo to jako apokalypsa. Nic nebylo vidět. Všechno bylo pokryté popelem,“ řekla Rocío Domínguezová, která se se svým psem evakuovala z Chapineríi západně od Madridu.

„Nevíme, až se dostaneme do města, jestli nám shořela polovina domu, jestli ho budeme mít celý, nebo jestli nebudeme mít žádný dům. Všechny šaty, všechny vzpomínky, prostě všechno,“ popsala pro agenturu AP. Ona sama utekla z místa jen s tím, co měla na sobě.

V letních měsících navíc do obou zemí míří tisíce turistů. Právě těm vysílají vlády upozornění, aby své plány změnili.

Jeden z nich, Spencer Randall, řekl BBC, že je rozsah požárů „prostě děsivý“. Přestože se i s rodinou evakuoval do oblasti vzdálené asi 160 kilometrů od postižených míst, popsal, že lesní požáry stále cítí. „Je tu docela silný vítr, který rozdmýchává plameny.“

Nejde ale jen o nebezpečí, které představuje oheň. Obyvatelé francouzského Bordeaux například začínají nosit roušky, protože se do města valí hustý kouřový opar.

Kouř může lidem způsobovat potíže s dýcháním, navíc jeho vdechování může být nebezpečné. Místní obyvatel Pierre Pourquery uvedl, že ve městě byl dlouho klid, ale lidé nyní pociťují „úzkost a strach“, protože se požár blíží k Bordeaux.

Proč jsou ale lesní požáry toto léto tak nekontrolovatelné?

Hasiči mluví o mimořádných meteorologických podmínkách. Plameny jsou udržovány suchým a teplým počasím. Pomáhá jim i silný vítr, kvůli kterému se oheň velmi rychle šíří.

Lesní požáry si však mohou také vytvářet vlastní větry a počasí, například tzv. ohnivý mrak, což je v podstatě bouřka vytvořená velmi intenzivním lesním požárem, jak je nyní možné vidět poblíž Bordeaux.

Když hoří velký požár, uvolňuje obrovské množství tepla. Toto teplo způsobuje, že vzduch nad ohněm rychle stoupá a unáší kouř, popel a vodní páru vysoko do atmosféry.

Jak vzduch stoupá, ochlazuje se a vodní pára kondenzuje do oblaku. Pokud je oheň dostatečně silný a atmosféra je nestabilní, může se tento oblak rozrůst do mohutného cumulonimbu, stejného typu oblaku, jaký se vyskytuje s bouřkami.

Pokud se tedy pyrocumulonimbové mraky dostatečně zvětší, dokážou i ony produkovat blesky, které mohou založit nové požáry. Větry v těchto oblacích, stejně jako při bouřkách, jsou méně předvídatelné a mohou se šířit všemi směry. Občas mohou také přinést kroupy a déšť.

Vědci někdy popisují tyto mraky jako bouřky generované ohněm, protože samotný oheň poskytuje energii potřebnou k vytvoření mraku.

Globální oteplování způsobilo, že vlny veder jsou častější a intenzivnější, přičemž Evropa se od 80. let 20. století otepluje dvojnásobnou rychlostí oproti celosvětovému průměru.

Extrémní horko zvyšuje odpařování a ztrátu vody rostlinami, zhoršuje sucho a vysušuje vegetaci, což vytváří ideální zázemí pro lesní požáry.

„Ještě jednou bych rád naléhavě vyzval lidi, aby byli co nejopatrnější a sledovali aktuální informace,“ řekl v neděli španělský premiér Pedro Sánchez. „Pyrenejský poloostrov trpí dopady klimatické krize.“