Článek
Když se člověk ocitne v Poleradech, které leží 15 kilometrů od Prahy, překvapí ho občanská vybavenost. Vedle krámku s potravinami tu mají vlastní řeznictví, pekárnu, školku, multifunkční hřiště nebo třeba obecní policii. Vedle městského úřadu zase vzniká nový Hostinec u Lípy, kousek dál se staví chodníky.
Důvod je zřejmý: ještě před deseti lety tu žilo 248 lidí, dnes je to skoro čtyřikrát více. „Oficiálně máme zhruba osm set padesát lidí. Díky čističce ale vím, že je nás asi o stovku víc. Ne všichni tu mají trvalé bydliště,“ přibližuje starosta Jiří Urban a ukazuje fotografie, na kterých je rozrůstání obce vidět na první pohled.
„Máme školku, dětskou skupinu, multifunkční hřiště,“ vyjmenovává Urban, co vše v obci přibylo pod jeho starostováním, se kterým začal před osmi lety. „Tím, že se nám sem stěhují mladí lidé, máme průměrný věk občana asi 32 let,“ dodává s tím, že se do Polerad stěhují nejen lidé z Prahy, kteří hledají levnější bydlení pro své rodiny, ale i lidé z Moravy, kteří se naopak odstěhovali za prací v hlavním městě.
Zájmu obyvatel se tak musela přizpůsobit i samotná obec, starosta proto vytahuje nákresy územního plánu. I do budoucna totiž Urban počítá s nárůstem lidí, na který obec připravuje. „Teď jsme po pěti letech odkoupili nádražní budovu, děláme k ní chodník – to jsem rovnou propojil i s optikou. Internet tu sice máme, ale teď to bude rychlejší. Tady nás pak čeká další výstavba,“ ukazuje poslední volné místo, na kterém mohou v obci vyrůst ještě další domy.
„Dětské skupiny byly plné, ještě než jsme je otevřeli“
S přílivem lidí pak starosta řeší i další aspekty života v obci: zeleň, chodníky nebo třeba dopravní dostupnost. „Všichni chtějí do Prahy, protože tam nebo v okolí pracují. Pak je zájem o spoje na Mladou Boleslav,“ přibližuje starosta. Vzápětí proto hlásí i dílčí dopravní úspěchy. „Dříve jsme tu měli autobus, co jezdil dvakrát ráno a dvakrát odpoledne. To bylo vážně skvělé,“ ironicky nadzvedává obočí. Teď je ale situace jiná.
„Máme nový spoj, posílili jsme také ten původní autobus, který jezdí na Prahu už i o víkendu,“ říká a ilustruje praktiky, které jako starosta někdy uplatňuje. „Kolega z vedlejší vesnice trochu zaváhal, takže jsem mu tu linku trochu přebral. Dodnes se mnou nemluví, ale moji lidé teď snadněji jezdí do Prahy a to je hlavní,“ směje se, zatímco dopíjí kávu.
„Místo pro expanzi už tolik nemáme,“ ilustruje starosta Jiří Urban na mapě obce. I tak ale do budoucna počítá ještě s další výstavbou domů.
S rostoucí populací se pak Urban musí popasovat i s větším počtem dětí v obci. Za posledních deset let se jejich počet zvedl sedmkrát. Do budoucna proto starosta řeší i otázku, kam s nimi, až ze školky či dětských skupin vyjdou. Okolní základní školy totiž zažívají silný nápor, obec ale nemá momentálně prostředky, aby si školu vystavěla sama.
Sám Urban k tomu dodává, že zatímco kolegové ze středních Čech mají obecně podobnou zkušenost, setkává se i se starosty, jejichž obce naopak populačně klesají a děti jsou spíše vzácností.
„Vůbec jim tu situaci nezávidím. Oni se mě třeba ptají, jestli a kolik tu máme dětí a já odpovídám, že mám školku a dětské skupiny, které byly plné ještě před tím, než jsme je otevřeli,“ říká starosta. A protože má v obci necelou stovku dětí předškolního věku, do budoucna řeší i otázku základní školy.
Obce ale v tomto ohledu často narážejí na finance. „My tu máme obec s rozšířenou působností Brandýs nad Labem, která čítá asi dvacet obcí, které plánují svazkovou školu. Já jsem z toho ale vycouval, protože peníze na to nemám,“ dodává Urban s tím, že jeho rozpočet je dlouhodobě napjatý a rozvoj obce se tak často odvíjí od evropských dotací.
„Svazek je hezká věc, ale například u školy dostane dotaci pouze ten, na koho místě ta škola je,“ dodává Urban.
Jedno ze dvou poleradských hřišť. Hned za ním se nachází objekt určený pro dvě dětské skupiny o dvanácti dětech, vedle pak stojí mateřská školka, která má pojmout 70 dětí.
Polerady obecně odrážejí realitu celého okresu Praha-východ, který patří mezi ty nejrychleji rostoucí. Za poslední čtyři roky se jeho populace zvýšila o necelých pět procent. Z analýzy PAQ Research pro Seznam Zprávy pak obecně vyplývá, že největší růst je vidět okolo metropole.
Rostoucích obcí je pak v rámci celé republiky zhruba 3,5 tisíce, klesajících asi o tisíc méně. Poměr je tak mnohem vyrovnanější než v předchozích letech. Malé obce přitom kolísají divoce. Hodonín na Blanensku „vyrostl“ o 70 procent, naopak jihočeská Pístina přišla podle dat zhruba o 40 procent obyvatel.
„Já bych to shrnul tak, že jsme úplně běžná obec. Akorát jsme u nás měli zařízení Jihočeského kraje, kde byli dočasně umístěni lidé z Ukrajiny, kteří nám do statistik promluví a pak z nich po nějakém čase zase zmizí,“ vysvětluje starosta Antonín Fišer pokles Pístiny s tím, že v průměru je jeho obec „na svém“.
„Není to tak, že by nám tu nějak dramaticky vymírala obec, počet stálých občanů je vlastně stabilní,“ dodává.
Co se samotných krajů týče, nejvíc roste Praha a Středočeský kraj. V závěsu se pak drží Jihomoravský a Plzeňský kraj, nárůst zaznamenávají i Jižní Čechy. Naopak v Ústeckém nebo Karlovarském kraji se ale potýkají spíše se stagnací nebo přímo s populačním poklesem.
Podobně je na tom i Moravskoslezský kraj, příkladem může být třeba obec Malá Štáhle. Vesnička mezi Bruntálem a Rýmařovem měla před šesti lety 139 obyvatel, nyní má už jen 111. Pokles je o dvacet procent.
Ačkoliv se může zdát, že pokles o 28 lidí není příliš dramatický, obce kvůli podobné ztrátě obyvatel přicházejí o peníze v řádech statisíců korun.
„Snažíme se to řešit. Přišli sem noví lidé, ale zatím tu nemají trvalé bydliště. Také na sobě máme riziko, že pokud nebudou splácet, bude problém je z domu případně dostat, protože jde o obecní byty,“ přibližuje starosta Petr Kročil.
Dodává také, že pokles obyvatel je v jeho obci zapříčiněný úmrtností. „Na druhou stranu se nám sem teď nastěhovalo pár lidí, tak uvidíme do budoucna. Fluktuuje to, ale demografie je v našem regionu problém,“ říká.
Projekt Seznam Zpráv Tady žijeme mapuje, jak města a obce skutečně fungují – od Prahy, Brna či Ostravy až po malé vesnice. Před komunálními volbami 2026 přináší reportáže, analýzy i konfrontace s politiky a ukazuje rozdíl mezi předvolebními sliby a realitou každodenního života.
Podobný problém ostatně zažívají i další obce v okrese Bruntál, který klesá nejvíc z celého Moravskoslezského kraje. Pod české obce ale spadá řada úkonů, které musí vykonat. A protože se například obce na Bruntálsku zmenšují, plnit některé agendy – jako třeba vzdělávání či sociální služby – je náročnější.
Realita: Česko roste, ale jen díky migraci
I z toho důvodu se v některých regionech starostové uchylují k založení takzvaného společenství obcí, což je původně francouzský model. „V něm obce zůstávají samostatné, ale sdílejí agendy, na které jedna obec nestačí. Dnes ho již využívá osmnáct procent obcí, i když zatím jeho potenciál zůstává z velké části nevyužit,“ zmiňují analytici PAQ Research Matyáš Levínský a Jakub Stuchlík.
Konkrétně v Moravskoslezském kraji jsou podobným příkladem Krnovsko nebo zmíněné Bruntálsko. „Umožňuje to užší meziobecní spolupráci, například formou takzvaného ‚létajícího úředníka‘ který může vykonávat činnosti svěřené zákonem přímo obci pro všechny členy společenství bez nutnosti mít smlouvu s každou jednotlivou obcí,“ přibližuje Levínský.
Problém malých obcí nicméně není pouze záležitostí Moravskoslezského kraje. Z dat PAQ totiž vychází, že většina obcí v České republice má méně než 500 obyvatel. Samotný populační pokles se má ale podle demografických predikcí v budoucnu dotýkat čím dál tím více obcí.
Už teď totiž v Česku za poslední čtyři roky zemřelo o 85 tisíc více lidí, než kolik se jich narodilo. I tak ale populace v rámci našeho území roste. Mezi lety 2022 a 2026 totiž v českých obcích přibylo 88 tisíc obyvatel.
Tento skromný růst je zapříčiněn migrací. Za poslední tři roky totiž do Česka přišlo o 173 tisíc lidí více, než kolik se z ní odstěhovalo. Mezi imigranty převažují, vzhledem k stále probíhající ruské invazi, nepřekvapivě Ukrajinci. Ti jsou navíc v průměru mladší než běžná česká populace a rychle se stěhují za prací, hledají bydlení a zakládají rodiny. I v jejich případě platí, že se nemusejí nutně stahovat pouze do velkých měst, ale spíše okolních obcí.
