Článek
Němečtí vinaři mají problém. Nedaří se jim na trhu udat miliony litrů červeného a růžového vína a pěstitelé z Württemberska i tradičního regionu Rheinhessen (Porýní Hesensko) proto požádali o povolení k jejich likvidaci. Evropská unie jejich plány posvětila a na takzvanou krizovou destilaci jim poskytne peníze.
Podobný postup je známý spíš z jihu Evropy, kde vinaře trápí přebytky zásob historicky. Pravidla EU jim sice brání v tom, aby z vína automaticky pálili líh, protože by tím mohli zaplavit například trh s dezinfekcemi a ohrožovat jejich výrobce.
Ve výjimečných případech ale vinaři mohou požádat o výjimku. Kvůli blížící se sklizni dalšího ročníku ostatně potřebují uvolnit místo ve sklepích.
„Cílem je zbavit se stávajícího přebytku červených a růžových vín, a ulevit tak trhu,“ podpořilo plány na likvidaci zásob ministerstvo zemědělství spolkové země Porýní-Falc. Úřad zdůraznil, že v palírnách z nich může vznikat jen technický líh.
Ve sklepích a skladech na jihu Německa jsou desítky milionů litrů vína, které se podle zástupců branže prostě nedají udat. Spotřeba nápoje totiž obecně klesá a podle mezinárodního sdružení OIV je na nejnižší úrovni od roku 1957.
Přispívají k tomu mimo jiné i stárnutí populace, měnící se životní styl, inflace a celní politika ve světě. Prodej vína teď klesá i v klíčových trzích ve Spojených státech, Číně a Francii.
Obzvlášť těžké je hledání zákazníků u červeného a růžového vína. Právě jeho zásoby teď chtějí na jihu Německa likvidovat. Pomocí destilace se z nápoje oddělí alkohol, který se využije k průmyslovým účelům. Vzniklý biolíh se může přilévat jako příměs do benzinu E10. Vedle toho by mohl posloužit k výrobě dezinfekcí a čisticích prostředků.
Evropská unie v podobných případech poskytuje i peníze, ze kterých se bude pálení alkoholu dotovat. I s veškerou logistikou zhruba 14 korun na litr. Unie pro jih Německa vyčlenila v přepočtu asi 340 milionů korun, což odpovídá nákladům na zpracování zhruba 24 milionů vína.
„Díky destilaci můžeme nakrátko pocítit úlevu uprostřed napjaté tržní situace,“ uvedla ministryně zemědělství Porýní-Falci Christine Schneiderová. První víno by mělo do palíren dorazit až na podzim. Jednotliví vinaři totiž musí nejdřív počkat na to, až od úřadů dostanou potřebné schválení.
Čeká se i na formální povolení od EU. Ta ho sice už udělila, podrobný dokument by ale měla zveřejnit až během srpna.
Likvidace přebytků byla terčem vtipů, ale někde je běžná
Takzvaná krizová destilace je v některých regionech běžná. Tato praxe bývala hojně zesměšňována například v britském seriálu „Jistě, pane ministře“, kde sloužila za terč kritiky některých mechanismů Evropské unie.
Historicky je spojená hlavně s Francií a Itálií. Naopak v Německu jde o poměrně mimořádnou událost a například v Česku se po tomto opatření nikdy nesáhlo.
Francouzské vinařské regiony ale dlouhodobě trápí nadprodukce, kterou vedle klesající spotřeby vína nově trápí i americká cla. Paříž tak o povolení k destilaci vína žádá v Bruselu pravidelně.
Podobně je to i v případě Itálie, která k opatření sahá při větších výkyvech na trhu, jako byla pandemie koronaviru či hospodářská krize v Číně. A nadbytečné víno se v průmyslový alkohol destiluje například i během některých sezón ve Španělsku.
Vinaři na jihu Německa věří, že likvidace stávajících zásob má být jen jednorázovou akcí. Veřejnoprávní stanice ARD ale upozorňuje i na nesouhlas některých odborníků, podle kterých jsou nynější vinařské regiony předimenzované a velikost osázené plochy by se měla preventivně zmenšovat.
Pokles spotřeby alkoholu je ostatně spojený i s demografií a mladší ročníky jsou zejména u pití vína zdrženlivější.
Evropané ale s rušením vinic váhají. Podle aktuální studie vinařské organizace OIV je na kontinentu i nadále značná část výsadby - na prvním místě je Španělsko, kde loni bylo zhruba 13 procent veškerých vinic na světě, na druhé příčce Francie s 10 procenty. O druhou příčku se s ní velmi těsně přetahuje Čína.
Snaha o omezování plochy je v EU patrná leda ve Francii a Maďarsku, zatímco například v Německu počet vinic stagnuje.
Těžiště branže se ale podle údajů OIV dál mění. Výrazně roste počet vinic v Brazílii a do pěstování se stále víc zapojuje také Indie. Naopak v Chile se s výsadbou hroznů v posledních letech začalo brzdit.
