Článek
Babišova vláda má v programovém prohlášení větu „zavedeme politiku nulové tolerance vůči nelegální migraci“. Fráze o zavedení nulové tolerance zní, jako by se do loňska nad ilegální migrací mhouřily oči, což je nesmysl. Nic takového se nedělo. Nová vláda ale potřebovala obraz blížícího se nebezpečí zaostřit. Aby mohla zdůrazňovat, že její plot na hranicích je ten nejdůkladnější ze všech.
Migrací a migranty se strašilo dávno před ohavným plakátem, kvůli kterému je obžalován Tomio Okamura. Volební noviny ANO z roku 2018 měly na obálce Andreje Babiše, letadlo a titulek „Uprchlíci? Nechci ani jednoho“. Po osmi letech - shodou okolností také před komunálními a senátními volbami, které se migrační politiky státu týkají jen málo - je tu mobilizace proti migraci znova.
Minulý týden se Babiš a ministr spravedlnosti za ANO Jeroným Tejc vypravili do pankrácké věznice a ve videu veřejnost seznámili se zařízením, které skrytého člověka odhalí podle tlukotu srdce. „Nedovolíme, aby k nám přišli ilegální migranti. Tyto přístroje bude mít nejenom vězeňská služba, ale i policie,“ dodal při té příležitosti premiér.
Varoval také, že hranice Unie nelegálně překročí kolem 800 tisíc lidí ročně. Loňské statistiky agentury Frontex ale uvádějí víc než čtyřikrát nižší číslo, ilegálních migrantů bylo nejméně od roku 2021. Také v prvním pololetí 2026 počet klesl, oproti loňsku o 37 procent.
Sobotní teroristický atentát v Berlíně Andrej Babiš už v neděli odsoudil a také propojil s tématem ilegální migrace: „Všechny tyto útoky jsou bohužel důsledkem neřízené migrace a politiky Wir schaffen das, kterou Evropská unie dlouhé roky uplatňovala.“ To bylo ve chvíli, kdy policie po pravděpodobném pachateli Abdulovi B. ještě pátrala.
V pondělí Babiš na tiskové konferenci vlády zopakoval jinými slovy totéž. „… takže Angela Merkel, schaffen das, je obrovský problém, dneska se Němci stěhují, mají strach, to je informace z médií, a samozřejmě je to velký problém, který my tady nedovolíme. Nedovolíme. Proto děláme opatření proti ilegální migraci. Proto jsem se byl i podívat na ten přístroj, který zjišťuje pulz člověka, když k nám přijíždí nebo přilétá.“
To bylo řečeno den poté, co policie pachatele Abdula B. zastřelila a kdy se v Německu spustila intenzivní debata, jak je možné, že byl propuštěn na svobodu, ačkoli se vědělo, že jde o nebezpečného islamistu. Což je podstata problému. Tím spíš, že se v různých verzích u teroristických útoků neobjevil poprvé.
Abdul B. byl po rodičích libanonského původu. Ale narodil se v roce 2005 v Německu a šlo o občana spolkové republiky, právního státu. Ne o ilegálního migranta. V roce 2005 (do listopadu) vládl kancléř Gerhard Schröder a po nějakém „wir schaffen dass“ nebylo ani potuchy. Velká migrační vlna přišla o deset let později. Budoucí terorista tou dobou chodil do školy - pravděpodobně v Německu.
Ale Babiš po útoku stáčí téma: „My na ilegální migraci máme jasný názor už od roku 2016.“
V Německu se v minulých desetiletích usadily miliony přistěhovalců a žijí tu miliony jejich potomků se státním občanstvím. Někteří reprezentují svou zemi ve sportu, jiní jsou vidět v politice nebo v podnikání. A také někteří páchají zločiny. Ale to všechno přece není následek nějaké pomýlené vítačské kultury ilegálů, kterou u nás naštěstí zadupe do země nulová tolerance vládou Andreje Babiše.
