Musíme si zvykat, že počasí nebude „jako obvykle“. Bude to stát peníze, říká Žák

Česko čeká další vlna veder. Ode dneška meteorologové předpovídají tropické třicítky, ve čtvrtek se budou teploty blížit 40 stupňům Celsia. Podobná horka zemi zasáhla už na konci června. Jak se na extrémní teploty připravit?

Hostem Ptám se já byl meteorolog Michal Žák.

Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by lidé v Česku měli v nadcházejícím týdnu počítat s extrémní zátěží horkem. Kromě dopadů na zdraví meteorologové varují před zvýšeným rizikem vzniku a šíření požárů. Teplotně nadprůměrné by přitom mělo být celé období příštích čtyř týdnů.

Ničivé požáry v těchto dnech sužují Francii a Španělsko, kde už muselo být evakuováno více než 300 tisíc lidí. Místním hasičům a vojákům pomáhají i jejich kolegové z dalších evropských zemí. Ve Francii bojuje s ohněm také vrtulník s českými hasiči.

V Evropě se šíří požáry rovněž v Itálii nebo Řecku. V severní Africe pak v Tunisku, Maroku a Alžírsku.

Velká vlna veder zasáhla Evropu už na začátku prázdnin. Ve druhé polovině června byly překonány červnové nebo historické rekordy v denních maximálních teplotách v mnoha zemích střední a západní Evropy, včetně Česka. V neděli 28. června u nás padl dosavadní nejvyšší teplotní rekord, kdy v Doksanech na Litoměřicku naměřili 41,9 stupně Celsia.

Jak se mění klima v Česku a v Evropě? Na co je třeba se připravit? A jak složité je předpovědět extrémní jevy?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Jak jako klimatolog vnímáte extrémní počasí, které trápí Evropu? - Vnímám ho tak, jako že to je samozřejmě stále extrém. Jsou to výrazné extrémy, které zažíváme. Ale současně akumulace těch extrémů v posledních ne už ani letech, ale dekádách, protože je to něco, co už nastalo na konci minulého století, i mě trošku překvapuje. Je to ta míra překonávání dosavadních extrémů, dosavadních rekordů. Možná že aktuálně už nás to tolik nepřekvapuje, ale před několika lety, když se to začalo opravdu takto projevovat, to znamená, že absolutní rekordy, třeba pro daný stát, nebyly překročeny o desetiny stupně Celsia, jako bylo obvyklé v minulosti, ale o několik stupňů Celsia, což už je opravdu řádově někde jinde, tak to si myslím, že je věc, která je z klimatologického pohledu velmi mimořádná.

3:00 A jak dlouho bude postupovat změna počasí tou rychlostí, kterou sledujeme? - Obávám se, že to ještě nějakou dobu určitě bude pokračovat. Ale teď samozřejmě záleží na tom, jak se budeme chovat my jako lidé ve smyslu známého vypouštění skleníkových plynů a změny povrchu na naší planetě. To znamená především kácení pralesů a lesů. A tady je samozřejmě otázka, možná spíše na sociology, ekonomy, ne úplně tak na klimatology, protože my úplně předpovídat vývoj lidské společnosti nedokážeme. Ale souvislost s dalšími emisemi skleníkových plynů tam samozřejmě je. My můžeme říci, že zrychlování emisí nebo tempo nárůstu se nám snad podaří postupně zastavit, zpomalit a v dalších dekádách by vypouštěných emisí do atmosféry už mělo být méně. Ale samozřejmě druhá otázka je působení těch, které už jsme tam vypustili. To bohužel trvá dlouhou dobu, a než se to začne projevovat na nějakém, řekněme, výraznějším poklesu nárůstu teploty, tak to bude nějakou dobu trvat. Určitě to budou minimálně dekády.

4:30 20, 30 let? - 20, 30, 40 let, ale v tom spíše optimističtějším případě. Pokud emise jako lidstvo nezačneme výrazněji snižovat, tak oteplování bude pokračovat delší dobu a bude výraznější. Takže ve druhé polovině tohoto století se může nárůst globální teploty blížit až ke třem stupňům oproti druhé polovině 19. století.

5:00 Chápu, že mluvíme velmi hypoteticky, ale v případě České republiky bychom se bavili o jakých teplotách? - Bavili bychom se o tom, že nárůst, tempo oteplování je tady ve srovnání se světem zhruba dvojnásobné. Takže pokud se svět oteplí o další jeden až 1,5 stupně Celsia, tak tady bychom v průměru mohli mít nárůst o tři stupně Celsia. Ale zdůrazňuji, to je průměr. Samozřejmě může to být trochu více, trochu méně. A známe to s průměry, že to je samozřejmě průměr za celý rok. - Ale teplotní rekordy už by se mohly pohybovat kolem 45 stupňů i výš. - Mohly by se možná dostat i k těm 45 stupňům Celsia.

6:00 Jak těžké je pro vás meteorology předpovídat takové extrémní jevy počasí? - Vždy záleží na tom, o jaký extrém jde. Pokud jde konkrétně o teploty vzduchu, tak tam je předpověď poměrně úspěšná. Teplota patří k těm, v uvozovkách, jednodušším parametrům, které předpovídáme. Tam se extrémní maxima daří předpovídat relativně dobře. Když si vzpomeneme na předpověď na nejteplejší červnový den a nejteplejší den v historii Česka, tak předpověď byla 35 až 40 stupňů Celsia. Pokud si dobře pamatuji, na jedné stanici to vystoupilo na 41,9. Ale to se samozřejmě stává, že máte nějaké rozpětí pro celou republiku a pár stanic trošku ujede na jednu nebo na druhou stranu. Pokud to není o více než třeba tři stupně Celsia, tak to není zase takový problém.

7:30 Pokud jde o další jevy, jako jsou třeba bouřky, přívalové srážky a nebezpečné jevy spojené s bouřkami, jako je třeba krupobití nebo dokonce tornádo, tak tam už je samozřejmě předpověď pro dané místo podstatně obtížnější. Tam už musíme předpověď brát ve smyslu pravděpodobnostní než deterministické. To znamená: ano, je tady situace, která by mohla vést k silné bouřce v této oblasti, ale nejsme úplně přesně schopni říci, že zítra ve 14 hodin na Praze 4 nebo v Brně - Králově Poli, přijde silná bouřka a supercela a přinese velké kroupy.

8:00 Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu to včera vypadalo, že celý týden budou teploty mezi 30 a 35 stupni Celsia. Předpověď tak byla až do příštího úterý. Nyní teploty poměrně významně snížila. Jak je to s přesností a pravděpodobností té předpovědi, pokud se bavíme o týdenní předpovědi? - Ale týden už z hlediska předpovědi počasí není zase tak málo. Musíme si opravdu uvědomit, že v podmínkách České republiky nebo střední Evropy má počasí větší proměnlivost než třeba v tropech nebo v některých jiných částech světa. A předpověď, na kterou se dá spolehnout ve smyslu, že pravděpodobně nedojde k velkým změnám, tady máme kolem pěti, šesti dnů. To znamená, když je to už na delší, vzdálenější období, tak tam už musíme počítat s tím, že se občas může stát, že se vývoj trochu změní. Počasí nebo vývoj atmosféry půjde trochu jiným směrem, než se očekávalo, a předpověď a realita potom bude trochu jiná. Když si vezmeme tuto předpověď, to byla předpověď z pondělí na nadcházející víkend, čili to už jsme právě za tím limitem.

9:30 A současně v té předpovědi bylo zmiňováno, nebo se občas dala i vyčíst informace, že o víkendu by se nad střední Evropou mělo takzvaně vlnit teplotní rozhraní, které bude oddělovat právě horký vzduch na jihovýchodě od chladnějšího na severozápadě. A že přesnou polohu není úplně jednoduché takhle dopředu určit. A to se pravděpodobně teď projevuje právě na úpravě těch očekávaných maxim. Takže pravděpodobně sobota nakonec nebude tak horká, jak to vypadalo. V pátek ale pravděpodobně teploty k 39 stupňům, zejména ve východní polovině, ale možná i v Čechách, vystoupí. Ale pak je zase otázka, jestli se nám třeba na začátku příštího týdne opět to rozhraní trošku takzvaně nenadzvedne směrem k severu. - Čili teď se ještě nemám radovat definitivně, ještě je možné, že se to opět změní a teplo přijde. - A třeba na začátku příštího týdne budou teploty zase vyšší, než to vypadalo včera nebo předevčírem. Čili opravdu je potřeba brát to jako jakýsi trend, nikoliv jako přesnou předpověď počasí ve smyslu, že by to takto opravdu stoprocentně mělo vyjít. Ona stoprocentní předpověď ostatně není možná.

10:30 Teď otázka, kterou prosím berte lehce s nadsázkou, ale když nejste zrovna v televizi a nepředpovídáte si počasí sám, tak kde se díváte na předpověď počasí? Jaká je z vaší zkušenosti nejspolehlivější? - Mám to tak, že se samozřejmě snažím vstřebat trošku více zdrojů. Samozřejmě máte k dispozici celou řadu předpovědních modelů, které vývoj atmosféry nějakým způsobem počítají do budoucna. A já se snažím, pokud je to možné, čerpat právě z těchto několika modelů, které jsou pro oblast třeba střední Evropy obecně dobré nebo vycházejí lépe, a na základě toho si udělat nějakou předpověď.

11:00 Samozřejmě záleží, jestli mi jde o předpověď na nejbližší dva dny. Pak se třeba dívám i na regionální modely, jako je třeba český model Aladin nebo německý model ICON. Nebo jestli jde o vzdálenější období, pět, sedm, osm dní, kdy třeba velmi dobře vychází evropský model pro střednědobou předpověď, což je globálně vůbec nejúspěšnější model dlouhodobě. A samozřejmě potom se to nějakým způsobem snažím sladit. Čili obecně mám raději právě mapy než nějakou bodovou předpověď ve formě aplikací, protože jsem si vědom toho, že aplikace mi neposkytnou ucelený obrázek o vývoji v dané oblasti.

13:00 Roste na vás jako na meteorology tlak právě s těmi extrémními výkyvy počasí, pokud jde o jejich předpověď? Protože na tom závisí obrovské množství věcí. V řadě případů chod infrastruktury, energetická soustava a tak dále. - Určitě ano. Myslím, že to je jeden z hlavních úkolů a poslání meteorologie, pokud jde o záležitost předpovídání počasí, aby předpovědi byly co nejpřesnější, nejlepší, aby přínos pro ty sektory národního hospodářství, a můžeme si pod tím představit cokoliv od turismu po energetickou přenosovou soustavu a podobně, byl co nejužitečnější a dal se využít. Samozřejmě na druhou stranu s tím omezením, že atmosféra se chová nějakým způsobem chaoticky ve smyslu takzvaného deterministického chaosu, fyzikálního, nikoliv náhodného, a že tedy občas předpověď nemusí vyjít stoprocentně.

15:00 My jsme to viděli s nedávnými povodněmi, které zasáhly severní Moravu, kdy meteorologové dokázali velmi přesně předpovědět vývoj počasí, a asi to dost pomohlo i v rámci připravenosti. - Ale to byly povodně v září 2024, kde příčina těch povodní byla trošku jiná. Bylo to snazší na předpověď, šlo o plošně rozsáhlejší srážky spojené s tlakovou níží, kdy prší na velké části střední Evropy. A je samozřejmě důležité, kolik kde vody spadne. Ale tohle se předpovídá obecně snadněji než v případě bouřek, které jsou často hodně lokální, ale v daném místě mohou být často velmi ničivé. Ale kde přesně se vyskytnou, to je trošku problematické.

16:00 V řadě dalších evropských zemí je horko spojeno s požáry, které naštěstí letos v České republice tolik nesledujeme. Ale titulní strany evropských deníků jsou plné katastrofických snímků z velmi těžce postižených oblastí. Evropa se obecně otepluje rychleji než celá řada míst na planetě. To bude pokračovat? - Myslím si, že to v zásadě bude pokračovat. To tempo bude v rámci Evropy stále větší ve srovnání třeba s globálním průměrem nebo s ostatními kontinenty. Je to samozřejmě dáno tím, že na jedné straně jsme poměrně blízko Arktidy, vlastně severní oblast Evropy už spadá do Arktidy. Arktida sice není kontinent, ale je to oblast, která se z celosvětového pohledu otepluje nejrychleji. Takže tato rychle se oteplující část planety dopadá na podmínky v Evropě a současně to nějakým způsobem ovlivňuje i proudění, které máme nad východním Atlantikem a Evropou. A to proudění má právě tendenci k častějším výskytům horkých vln, těch epizod slunečného a teplého počasí, samozřejmě i suchého počasí bez srážek. A ještě bychom mohli říci, že v rámci Evropy je tímto více postižena především západní polovina kontinentu než východ Evropy.

17:00 Světová zdravotnická organizace už několikrát varovala, že Evropa není dostatečně připravená na změnu klimatu. Když doma přemýšlím o tom, jestli si instalovat v bytě klimatizaci, nebo ne, tak z dlouhodobého hlediska, pokud teď váhám, bude to v budoucnu jistota? - Záleží, kde přesně máte umístěn ten dům. - Tomu rozumím, ale myslela jsem tu otázku obecněji. - Obecně ano, pokud ta možnost je a pokud tam nejsou nějaké jiné možnosti chlazení bytu nebo domu, jako jsou třeba nějaké zelené stěny, zelené střechy a podobně, které také pomohou snížit teplotu. Samozřejmě zeleň obecně pomáhá, ale to v řadě případů není možné. A samozřejmě klimatizace je v tomto případě záležitostí, která pomáhá. Na druhou stranu si musíme uvědomit, jaká elektrická energie se používá při klimatizaci ve smyslu dopadu té uhlíkové stopy, tedy kde se bere elektřina, jestli je to ze solárních panelů nebo z obnovitelných zdrojů energie obecně, anebo je to energie spojená třeba se spalováním fosilních paliv. - Takže nejste proti klimatizaci, ale nikoli za každou cenu. - Nikoli za každou cenu, ale určitě by to bylo vhodné, pokud se to dá propojit třeba se solárními panely ještě přes nějakou baterii.

19:00 A jak se na to, co nás čeká, pokud jde o změnu počasí, tedy připravit v rámci Evropy? - Možnosti adaptace jsou samozřejmě v různých oblastech různé. Záleží to hodně na tom, jak moc je potřeba se adaptovat, na co konkrétně. Třeba v případě škol je samozřejmě otázka, jestli třeba neupravit i nějakým způsobem režim vyučování v těch horkých obdobích, epizodách, jestli nezkrátit vyučovací dobu. Extrémní počasí si žádá prostě trošku jiný přístup, ne takové to as usual, jak jsme byli zvyklí po několik desetiletí nebo staletí. Prostě klima je teď výrazně odlišné a bude dál výrazně odlišné. Samozřejmě u adaptačních mechanismů je problém, že jsou poměrně nákladné, co si budeme říkat. Technologicky je to víceméně proveditelné ve všech oblastech, ale často to naráží na velkou finanční nákladnost, ať už se jedná třeba o úpravu budov, třeba nějaké možnosti pasivního chlazení nebo i případně klimatizace, dimenze přenosových soustav, aby byly schopny zvládnout výkyvy zvýšené poptávky elektřiny při horkých vlnách, nebo naopak třeba zvýšené extrémy počasí, kdy při bouřích může docházet k lokálním výpadkům způsobeným silným větrem a podobně. My naštěstí máme poměrně dobrou soustavu přehrad a zásob vody, ale třeba ve Francii mají problém z hlediska chlazení jaderných elektráren, protože často čerpají vodu z řek, kde je, když je sucho, vody méně a navíc v těch vedrech je teplá, takže efektivita je menší. Čili je to opravdu docela komplexní, složité a dlouhodobé. Také se to nedá udělat za rok.

20:00 Z hlediska klimatologie tady už v 90. letech minulého století vznikl národní klimatický program a vznikla první doporučení, jak tady s adaptací naložit, zacházet, co by se mělo udělat, ať už se jedná třeba o oblast energetiky, urbanismu, lesního hospodářství a podobně. Ale přiznejme si na druhou stranu, že řada z těch doporučení se připravila, ale realizace se buď opozdila, pokulhává, nebo se v některých oblastech vůbec nezahájila.

22:00 Vy často upozorňujete na zdravotní rizika, která jsou spojena s vedry. Jak se vám potom v takové souvislosti poslouchá, když třeba před extrémní vlnou veder, která byla na přelomu června a července, řada politiků na západě vydávala různá varování pro obyvatelstvo, jak se chovat, omezení, kdy vycházet ven a tak dále. A čeští politici jako Petr Macinka to glosoval slovy, že v létě je občas teplo, v zimě občas zima a ať je každý rozumný, tečka? - Samozřejmě, ať je každý rozumný, to by bylo ideální. Protože pokud je člověk rozumný, tak když je vedro, nepůjde sportovat, i když je mu třeba 25 nebo 30 let. Protože by si měl uvědomit, že jeho organismus může dojít ke kolapsu a k vyčerpání a člověk může ohrozit své zdraví, možná i život. Na druhou stranu přiznejme si, že lidé jsou různí, někteří ty informace vnímají více, někteří méně a některým je dobré to více zdůrazňovat. A hlavně, my jsme tady opravdu dlouhodobě nebyli zvyklí na vedra, takže ty návyky, co dělat v tom horkém počasí, v těch horkých epizodách, nemáme třeba tak zažité jako obyvatelé jižní Evropy, kde jsou na to samozřejmě adaptovaní, ale mají k tomu přizpůsobený i denní rytmus a podobně. Takže si myslím, že i osvěta ze strany veřejné správy, ať už to dělá někdo na úrovni krajské, obecní, celostátní, to už je jedno, je důležitá a měla by být. A na druhou stranu to, že v zimě je zima, upřímně řečeno už to tak často neplatí. V zimě často bývá také poměrně teplo, i když samozřejmě není to 20 nebo 30 stupňů, ale ve srovnání s tím, jaké byly zimy v minulém století, už zimy tak studené nejsou.

33:00 Jak vnímáte to, jak se Česko obecně systematicky na změnu klimatu připravuje, jak se adaptuje? Motoristé přebírali ministerstvo životního prostředí s heslem, že „klimatická krize skončila“, nevím, nakolik je to pro vás z odborného hlediska úsměvné, nebo neúsměvné, ale jde mi o to, jestli tomu klademe dostatečný důraz, jestli se chystáme dostatečně? - Myslím si, že realizace těch adaptačních opatření není taková, jaká by asi měla být. Měla by být rychlejší, měla by být intenzivnější v plošném rozsahu. S adaptačními strategiemi, které jsou sepsány, jsme na tom poměrně dobře, ale praktická realizace a naplňování je v řadě oblastí poněkud pomalejší, než by měla být. Ale nemusí to být jenom z hlediska celostátního pohledu, ale i třeba i na úrovních lokálních samospráv.

34:00 Samozřejmě uvidíme, třeba ten současný rok, tyto extrémy trošku nakopnou tu rychlost realizace adaptačních opatření. Doufám, že většina lidí žije ráda v prostředí, které je nějakým způsobem příjemné. Všichni máme nějakým způsobem rádi přírodu, fungující kvalitní lesy, zeleň, chodíme rádi do parku, zvlášť když je takové horko. Vyhledáváme stín a odpočinek v tomto příjemném prostředí. Ale tohle je součástí těch adaptačních opatření, takže je zbytečné se proti tomu nějakým způsobem vymezovat. A trošku mě udivuje, že někteří politici se vůči tomu vymezují, dřív by to naopak mohli využít pozitivně a ukázat: hele, podívejte se, lidi, tady jsme pro vás udělali tohle, tady se vám bude žít lépe, protože jsme realizovali toto opatření. A nemusíme říkat, že to je vyvolané klimatickou krizí nebo něčím takovým, ale je to adaptační opatření, které ve skutečnosti zpříjemní život lidem a udělá město, krajinu odolnější vůči budoucnosti.