Článek
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) má podle nového návrhu mířícího k projednání do vlády přijít o státní ochranku.
Tedy o stálou policejní službu, která mimo jiné střeží vstup do sídla kontrolorů v pražských Holešovicích, sleduje kamerový systém a prověřuje, zda návštěvníci úřadu nepronášejí do budovy zbraně.
Policejní ochranná služba hlídá i jiné státní instituce. Například Úřad vlády, ministerstva, Sněmovnu, Senát a některé klíčové úřady. Zrušit střežení NKÚ podle zjištění Seznam Zpráv navrhl ministr vnitra Lubomír Metnar (za ANO). Skončit by mohlo již od 1. ledna příštího roku.
Podle Miloslava Kaly, prezidenta NKÚ, o tomto plánu jeho úřad nikdo neinformoval. Kala říká, že se to dozvěděl náhodou z elektronického systému vládních dokumentů, kde se návrh objevil v minulých dnech.
„Já to považuju za útok na nezávislou instituci. A za další pokus o její vyhladovění, aby se méně věnovala kontrolám,“ reagoval ostře na novinku pro Seznam Zprávy.
NKÚ si tak nyní musí zajistit soukromou ochranku, která bude podle předběžných propočtů stát kolem 20 milionů ročně. Jenže s tím nepočítá čerstvě sestavený rozpočet úřadu. Navíc premiér Andrej Babiš má už roky s prezidentem Kalou napjaté vztahy, které přesahují běžnou nelibost ministrů, když jim kontroloři vytýkají neprůhledně utrácené veřejné peníze.
Činnost NKÚ není příjemná ani dalším politikům. Seznam Zprávy minulý týden napsaly, že NKÚ zatlačil otázkami třeba na ministra práce Aleše Juchelku (ANO): kontroloři chtěli v písemném podání vědět, jestli Juchelka podá trestní oznámení na svou bývalou poradkyni, protože kvůli jejímu dotačnímu střetu zájmů ministerstvo bude muset najít 64 milionů na projekty, jež měly být původně financovány z evropských fondů.
Důvod? „Aktuální potřeby“
Zdůvodnění, proč má NKÚ přijít o policejní ochranu, v Metnarově návrhu chybí. Jen stručně zmiňuje, že ochranu by nově měla dostat Česká národní banka. „Materiál je předkládán z důvodu aktuálních potřeb zajištění bezpečnosti určených objektů,“ stojí v dokumentu. Neupřesňuje, o jaké „aktuální potřeby“ se jedná.
Seznam Zprávy v úterý žádaly ministra Metnara o vyjádření, do vydání článku ale reakce nepřišla.
Ve středu pak ministerstvo uvedlo, že návrh vychází z aktuální bezpečnostní analýzy policie. A že cílem je přizpůsobit ochranu objektů reálným rizikům s ohledem na kapacity policie.
„Policie vyhodnotila, že sídlo NKÚ vykazuje dlouhodobě nejnižší riziko a zároveň disponuje vlastním moderním zabezpečením. Jde o efektivnější rozdělení policejních kapacit tak, aby mohly být využity tam, kde je potřeba nejvyšší,“ reagoval mluvčí ministerstva Adam Rőzler. Dodal, že ministerstvo do odborného vyhodnocení policie nijak nezasahovalo.
Podle elektronického systému vládních dokumentů dostal Metnarův návrh výjimku - nemusí se k němu vyjadřovat ostatní instituce. Jinak je obvyklé, že takový návrh oběhne kolečko všech důležitých úřadů, které k němu napíší stanovisko.
Dokument z vládního elektronického systému. Chybí zdůvodnění, proč je třeba NKÚ odebrat policejní ochranu. Na poslední jednání vlády se návrh nedostal.
NKÚ už v minulosti musel podle požadavků vlády podobně šetřit a snížit počet zaměstnanců. „Je to pořád stejný tlak na nesmyslné úspory. A na druhou stranu se po nás chce, abychom nově kontrolovali například Českou televizi nebo Český rozhlas,“ připomněl prezident Kala plán vlády, aby NKÚ mohl nově kontrolovat obě veřejnoprávní média.
Obvinění bez důkazů
Soužití NKÚ s vládou není poklidné dlouhodobě. První velký spor mezi Babišem a Kalou se odehrál v roce 2016.
Dnešní premiér byl tehdy v roli ministra financí ve vládě Bohuslava Sobotky. Kala měl připravenou stavbu nového sídla úřadu v pražských Holešovicích za 690 milionů, aby už úřad nemusel platit nájem v nedaleké budově na břehu Vltavy. Třetinu peněz si přitom našetřil ze svého.
Nová budova v pražských Holešovicích, do níž se Nejvyšší kontrolní úřad přestěhoval v roce 2023.
Babiš tenkrát bez konkrétních argumentů prohlásil, že se mu zdá cena příliš vysoká. A z pozice ministra financí brzdil uvolnění peněz. Také - opět bez důkazů - naznačoval, že Kala zakázku tlačí proto, aby z ní sám něco měl.
Ministr Babiš nakonec prohrál a NKÚ se do nové budovy přestěhoval v roce 2023. „Na začátku, myslím, hodně čerpal z našich kontrolních závěrů. A pak mu asi začalo vadit, že jsme stejně kritičtí i k jeho činnosti. Ale nijak jsem to nezkoumal, ani jsme si nikdy nenašli příležitost si o tom popovídat,“ řekl Kala v rozhovoru pro Seznam Zprávy v roce 2023.
Další větší spor se objevil, když před čtyřmi lety NKÚ přišel s velkou prověrkou nákupů za 7,5 miliardy ze začátku pandemie. Podle úřadu byly neefektivní a netransparentní – roušky a respirátory se kupovaly za extrémně vysoké ceny a bez soutěže. Na argument, že nikdo tehdy nebyl na covid připravený, NKÚ kontroval srovnáním s Velkou Británií: tam už po měsíci od vypuknutí covidu ceny klesly o třetinu.
NKÚ byl také ostrý ohledně zadlužování státu během první Babišovy vlády. Mimo jiné k tomu, že v roce 2020 prosadila novelu, podle níž není nutné strukturální deficit sledovat ani plánovat, jak bude snížen.
Podobně kritický byl však NKÚ i k předchozí vládě Petra Fialy (ODS). V červnu zveřejnil souhrnné hodnocení, v němž se pozastavil například nad tím, že Polsko dokáže stavět dálnice pětkrát rychleji než Česko.
Země také podle kontrolorů stagnuje v digitalizaci, ačkoli na ni v posledních letech šlo 50 miliard. Služby státu se prý často tváří jako moderní - ve skutečnosti člověk pouze vyplní elektronický formulář a pak už vše zpracovávají úředníci ručně.
Doplnili jsme do článku vyjádření Ministerstva vnitra, které přišlo po publikaci textu.
