Článek
Vrchní ředitelkou nově vzniklé sekce pro závislosti a duševní zdraví ministerstva zdravotnictví (MZd) bude od 1. srpna psychiatrička Dita Protopopová. V tiskové zprávě to v úterý uvedlo ministerstvo zdravotnictví, na jmenování Protopopové upozornil server Zdravotnický deník.
Podle národního plánu, který vláda schválila v červnu, má stát vydat v příštích čtyřech letech na péči o duševní zdraví 10,3 miliardy korun, z nichž zhruba tři miliardy budou investice. Ročně plán počítá navíc také se zhruba šesti miliardami korun ze zdravotního pojištění. Na řešení problematiky závislostí ročně směřuje mimo samotnou léčbu za jednotky miliard korun více než 400 milionů.
Úkolem Protopopové bude podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) rozvoj systému péče, pokračování reformy psychiatrie a koordinace odborných agend ministerstva.
Agendu závislostí, včetně rozdělování dotací na služby 400 milionů korun ročně, do 1. července řídil Úřad vlády, jeho šéfka Tünde Bartha a premiér Andrej Babiš (ANO) navzdory kritice odborníků prosadili její přesun pod ministerstvo zdravotnictví. Stejně tak pod úřadem fungovala od roku 2019 i rada pro duševní zdraví, bývalý ministr Válek ji přesunul pod ministerstvo, letos v lednu se na Úřad vlády vrátila.
Obě oblasti bude mít na ministerstvu na starosti vrchní ředitelka nové sekce. „Dita Protopopová uspěla v otevřeném výběrovém řízení a jsem rád, že přijala odpovědnost za vedení nové sekce duševního zdraví a závislostí. Jde o oblast, která si zaslouží silné odborné vedení i úzkou spolupráci napříč zdravotním a sociálním systémem,“ uvedl v tiskové zprávě Vojtěch.
Protopopová působila v Národním ústavu duševního zdraví, kde se vedle klinické praxe věnovala výzkumu v oblasti psychiatrie. Do povědomí veřejnosti vstoupila jako ošetřující lékařka Babišova syna. „Potřebujeme budovat provázaný systém podpory, který bude reagovat na potřeby lidí v různých životních situacích a zajistí kontinuitu péče,“ uvedla. Chce opírat další rozvoj systému nejen o odborné poznatky, ale také o zkušenosti lidí, kterých se tato témata bezprostředně týkají. „Právě propojení odbornosti, mezioborové spolupráce a perspektivy uživatelů služeb považuji za klíčové pro dlouhodobý rozvoj této oblasti,“ dodala.
Sekci duševního zdraví a závislostí, která vznikla od začátku července, tvoří odbor duševního zdraví a odbor politiky závislostí a oddělení inspektorátu omamných a psychotropních látek. Podle schématu na webu MZd pod odbor závislostí spadá Národní monitorovací středisko pro závislosti, které vede Pavla Chomynová, dříve působící na Úřadu vlády, a oddělení koordinace a financování politiky závislostí. Odbor duševního zdraví má oddělení koordinace strategie duševního zdraví a oddělení programů duševního zdraví.
S nějakými duševními potížemi se podle odborníků potýká téměř každý třetí dospělý Čech. Jsou také jednou z nejčastějších příčin pro přiznání invalidního důchodu. S depresí či úzkostmi se potýká kolem 700 tisíc lidí, u žen je deprese dvakrát častější než u mužů. Mezi lety 2010 až 2021 vzrostl počet Čechů s psychiatrickou diagnózou o více než pětinu.
O přesunu protidrogové politiky a agendy duševního zdraví z gesce premiéra pod ministerstvo zdravotnictví rozhodla vláda bez předchozího projednání se zaměstnanci a svými vládními radami. Skončil také národní protidrogový koordinátor Pavel Bém a vznikl nový post národního koordinátora pro duševní zdraví, který zastává právě Protopopová.
Experti vládní záměry kritizovali, zaměstnanci Úřadu vlády věnující se této agendě vyhlásili jednodenní stávku. Poukazovali na to, že téma závislostí se netýká jen zdraví, ale také daní, cel, hazardu, justice, bezpečnosti, vzdělávání či sociálních služeb, proto je třeba nadresortní řízení a koordinace. Obávají se zhoršení situace, omezení pomoci, rozšíření černého trhu či infekcí.
Podle vlády bude nový model efektivnější, činnosti nebudou duplicitní a pod jednou střechou budou úředníci lépe spolupracovat. Podobné přesuny navrhovala vláda už za předchozího Babišova působení v pozici premiéra.
