Nevíte, co se zhrouceným dítětem? Pomůže nová krizová sanitka i online terapie

Sebepoškozování, kyberšikana, experimentování s novými návykovými látkami, ale také úzkosti, deprese, poruchy příjmu potravy, závislost na sociálních sítích či hrách, potíže ve vrstevnických vztazích nebo pochyby o smyslu života. Děti a dospívající v oblasti duševního zdraví mohou zažívat nejrůznější problémy, se kterými si ony samy ani jejich rodiče prostě nevědí rady.

A protože odborníci dlouhodobě upozorňují na to, že systém pomoci je dlouhodobě přetížený a v některých regionech je péče o dětské duševní zdraví prakticky nedostupná, hledají se způsoby, jak dětem i jejich rodinám ulevit.

Jednou z možností je i psychoterapie poskytovaná na pojišťovnu, tedy bez nutnosti za ni platit z vlastní kapsy. Většina českých zdravotních pojišťoven už v posledních letech dětem v rámci svých preventivních programů (fondů prevence) na psychosociální podporu a psychoterapii přispívá, i když se výše příspěvků může lišit.

Hlavní podmínkou čerpání je to, aby terapeut či terapeutka byli pojišťovnou certifikovaní a schválení. K tomu musejí mít předepsané vzdělání, nejčastěji magisterský stupeň vysoké školy a výcvik v psychoterapii akreditovaný pro zdravotnictví. Navíc musejí být členy některé z profesních organizací, například České asociace pro psychoterapii.

Relativní novinkou je ale i proplácení psychoterapie, která probíhá online. K té zdravotní pojišťovny začaly přistupovat v období covidu a po něm v reakci na nárůst obtíží u nejmladší generace. Projekt odstartovala VZP a postupně se přidávaly i další instituce. Jedna z největších pojišťoven, konkrétně OZP, však dosud trvá pouze na úhradě péče poskytované prezenčně. Distanční/online formu hradí pouze dospělým nad 18 let.

Způsoby, jak o úhradu žádat, si každá pojišťovna stanovuje sama.

Ne všichni psychoterapeuti a psychoterapeutky online sezení dětem poskytovat chtějí a ne pro všechny je také nejvhodnější, jak vysvětluje terapeutka Petra Taye, která působí na online platformě Hedepy: „Online terapie vyžaduje trochu jiný způsob práce. Terapeut musí více pracovat s hlasem, tempem rozhovoru a aktivněji udržovat pozornost dítěte. Důležitá je také spolupráce rodičů – například je třeba zajistit dítěti klidné a bezpečné prostředí, kde může mluvit otevřeně. Výhodou je větší dostupnost péče, zvlášť pro rodiny z menších měst nebo pro děti, které mají problém docházet osobně. Zároveň ale online forma klade větší nároky na soustředění a technické podmínky.“

Podle Taye je terapie online nejvhodnější pro starší děti a dospívající zhruba od deseti let výše: „Teenageři jsou navíc často v online prostředí přirozenější a někdy se v něm otevřou snáz než při osobním setkání. U mladších dětí bývá důležitější práce skrze hru, kresbu nebo přímý kontakt. Proto má osobní terapie většinou větší možnosti.“ Online sezení ale může dobře fungovat třeba pro konzultace s rodiči dětí, které má terapeut v péči.

Pro některé typy potíží, jako je například sociální úzkost či fobie, je online forma péče velmi výhodná, protože dítě nemusí nikam chodit. Online se podle Petry Taye dají dobře řešit i úzkost, stres, nízké sebevědomí, vztahové problémy. U starších dětí a teenagerů se online dobře pracuje i s tématy identity, osamělosti, sebepoškozování. „Na druhou stranu u akutních krizí nebo například těžších forem poruch příjmu potravy je vhodnější buď hybridní formát, tedy osobní setkání prokládaná online sezeními, nebo formát čistě prezenční,“ dodává terapeutka.

Hodně pomoci dětem s úzkostmi mohou i sami rodiče. Jak k nim přistupovat popsala redaktorka Lucie Kocurová v článku nazvaném V deseti sám neusne, nechce na školu v přírodě. Odborníci radí, jak dětem pomoci, který vyšel ZDE.

Na akutní krize nebo náhlá zhoršení psychického stavu jsou nastavené různé telefonické krizové linky, jako je například Linka bezpečí nebo Rodičovská linka, které dokážou volající zorientovat v situaci a doporučit jim, kam se obrátit dál. Obě linky fungují zdarma a anonymně. Linka bezpečí je v provozu nonstop, Rodičovská linka ve všední dny - a mohou se na ni obracet nejen rodiče, ale také třeba vyučující, vedoucí oddílů nebo trenéři; zkrátka kdokoliv, kdo se pohybuje v blízkosti dětí.

V Praze na poliklinice Zelený pruh se 21. května otevřela nová akutní psychiatrická ambulance pro děti a mládež. Tuto ordinaci provozuje organizace Zahrada pro duši. Je určena pouze dětem, které mají doporučení od svého praktického lékaře, případně byly propuštěny z psychiatrické nemocnice a potřebují návaznou péči.

Na území hlavního města začala také v květnu působit speciální sanitka určená pouze lidem s naléhavými psychickými problémy, včetně dětí a dospívajících. I na té se podílí centrum Zahrada pro duši: „Lidé si sanitku nevolají přímo, ale vysílá ji operátor linky 112 nebo 155, pokud vyhodnotí, že se problém týká duševního zdraví. Pokud výjezd týmu, ve kterém je i psychiatrická sestra, nekončí hospitalizací, předáme pacientovi nebo jeho rodičům kontakt na další služby, které mohou využít - v případě dětí je to například Centrum duševního zdraví pro děti a adolescenty Praha,“ říká Markéta Nováková ze Zahrady pro duši.

Kompletní adresář neziskových organizací nebo zdravotnických zařízení, které nabízejí pomoc a podporu v oblasti duševního zdraví po celé Česku, najdete na https://nevypustdusi.cz/kde-hledat-pomoc/, kde si můžete služby filtrovat například podle cílové skupiny nebo regionu.