Po rekordním roce přišlo na pražské burze vystřízlivění

Zatímco ještě loni patřila pražská burza mezi nejvýkonnější akciové trhy v Evropě, letos jí zatím ujíždí vlak. Ve srovnání se střední a východní Evropou zaostává.

Aby bylo srovnání jednotlivých burz férové, je potřeba počítat nejen se změnou cen akcií, ale také s vyplacenými dividendami. Ty tvoří podstatnou část celkového výnosu investora, zejména v Praze, kde řada firem pravidelně rozděluje akcionářům velkou část zisku. Jenže ani po započtení dividend se tuzemské akciové burze nedaří držet krok s okolními zeměmi.

Aktuálně si česká burza od začátku roku připisuje, včetně dividend, zhruba tři procenta. Rakouský a polský trh přitom rostou zhruba o pětinu, maďarský přidal bezmála 30 procent a rumunský rostl dokonce o více než polovinu. Praha tak za svými regionálními konkurenty zaostává o desítky procentních bodů.

Samotný výsledek českého trhu ale podle analytiků není vyloženě špatný. „Český trh dodal investorům měřeno indexem PX-TR včetně dividend letos zatím asi tři procenta, což není propadák. Ukazuje to ale například na výraznou koncentraci trhu na několik titulů,“ říká pro Seznam Zprávy Byznys hlavní akciový analytik České spořitelny Petr Bártek.

Pražskému parketu podle něj ve srovnání se světovými burzami zároveň chybějí technologické společnosti, které v posledních letech táhnou značnou část globálního akciového růstu.

Český trh navíc vstupoval do letošního roku z mimořádně vysoké základny. V roce 2025 zažil jednu z nejúspěšnějších sezon ve své novodobé historii. Cenový index PX vzrostl o více než polovinu a index zahrnující také dividendy přidal více než 61 procent. Řada akcií tak již prošla výrazným přeceněním a letošní vývoj lze částečně chápat jako vystřízlivění po silném růstu.

„Po rekordním roce 2025 letos přišla přirozená korekce. Zatímco okolní trhy pokračovaly v růstu, index PX naopak oslabuje,“ shrnuje pro Seznam Zprávy Byznys akciový analytik Fio banky Karel Nedvěd s tím, že pražský trh sráží zejména finanční sektor, jehož zástupci měli velmi silný předchozí rok.

Praha se tak podle Nedvěda mohla stát „s trochou nadsázky obětí vlastního úspěchu“. Část investorů mohla po loňském růstu považovat další potenciál českých akcií za omezený a přesunout peníze do okolních zemí.

Důležitou roli hraje samotná struktura pražské burzy. Český trh je velmi koncentrovaný a výkon několika málo firem rozhoduje o výsledku celého indexu. Více než polovinu jeho váhy tvoří finanční tituly a dalších přibližně dvacet procent připadá na energetickou společnost ČEZ.

„Alfou a omegou výkonnosti pražské burzy jsou tradičně bankovní tituly,“ upozorňuje makléř společnosti Wood & Company Vladimír Vávra. Ty letos podle něj zaostávají za konkurenty v regionu, ať už kvůli méně dynamickému růstu zisků, jako v případě Komerční banky, nebo kvůli vyššímu ocenění po předchozím růstu, což se týká Monety Money Bank.

Mezi hlavní brzdy indexu patří právě Komerční banka. Její letošní zhruba desetiprocentní pokles je ovšem nutné posuzovat opatrně, protože jeho významnou část představuje snížení ceny po výplatě vysoké dividendy. Investor o tuto hodnotu nepřichází, pouze se část jeho výnosu přesune z ceny akcie na účet.

Slabší výkon banky však nesouvisel pouze s dividendou. „Titul v prvním čtvrtletí nedokázal doručit očekávané zrychlení růstu výnosů, což se ale může s růstem sazeb ČNB zlepšit,“ říká Bártek z České spořitelny. Ve druhé polovině roku by tak Komerční banka mohla část ztráty vůči ostatním středoevropským bankám umazat.

Výrazně se letos propadají také akcie zbrojařské skupiny CSG, které od svého zařazení do indexu PX ztratily asi třetinu hodnoty. Přestože v něm mají relativně nízkou váhu, jejich pokles měl podle Vávry na celkový výsledek citelný dopad.

Na akcie dolehla slabší nálada vůči obrannému sektoru i otázky kolem korporátní struktury skupiny. Bártek však připomíná, že CSG zatím plní zveřejněné hospodářské cíle a v posledních měsících výrazně zlepšila komunikaci s investory.

Samotná velikost propadu akcie přitom ještě nemusí vypovídat o tom, nakolik ovlivnila celý index. „Největší procentní pokles zaznamenaly akcie Photon Energy a Primoco, jejich váha v indexu je však velmi nízká, takže jejich vliv na jeho vývoj je omezený,“ upozorňuje Nedvěd z Fio banky. Výrazně větší dopad podle něj měly pohyby zmíněných akcií Komerční banky, Monety a Vienna Insurance Group.

Na opačné straně stojí Colt CZ a Doosan Škoda Power. „Od začátku roku shodně posílily přibližně o 18 procent,“ říká Nedvěd. Coltu pomohla dokončená akvizice společnosti Synthesia Nitrocellulose i oznámený objem objednávek z obranného sektoru. Růst indexu podporuje také ČEZ, který těží z vyšších cen elektřiny, vývoje na energetických trzích a z očekávání spojených s plánovaným vytěsněním minoritních akcionářů.

Pozitivní příspěvek přináší i Erste Group. Přesto ani ona nedrží krok s nejvýkonnějšími bankami v regionu. Zatímco její akcie letos rostou zhruba o 13 procent, polská PKO Bank přidává kolem 26 procent a maďarská OTP přibližně 38 procent.

Velkou výhodou okolních burz je letos zastoupení ropných a rafinérských společností. Polský Orlen od začátku roku posílil téměř o 50 procent, maďarský MOL přibližně o 62 a rakouská OMV o přibližně 30 procent.

„Okolní trhy mají výhodu v místních ropných a rafinérských firmách, které výrazně těží ze situace na Středním východě a z cen ropy,“ říká Bártek. Praha srovnatelný titul nemá. Někdejší českou rafinerii Unipetrol převzal polský Orlen a následně ji z burzy stáhl. Českému indexu tak chybí sektor, který letos v regionu patří mezi hlavní zdroje růstu.

Jednotlivé země navíc lákají investory vlastními příběhy. Rakouskou burzu výrazně podpořil výrobce elektronických součástek AT&S, jehož akcie vystřelily zhruba na trojnásobek díky poptávce spojené s umělou inteligencí. Polsku pomáhají banky, evropské investice a těžařská společnost KGHM, která profituje z růstu cen průmyslových kovů.

Maďarským akciím pomohla také změna politické situace. Investoři od nové vlády očekávají vstřícnější přístup k podnikání, odpovědnější rozpočtovou politiku a lepší vztahy s Evropskou unií. Rostoucí důvěra se projevila také poklesem výnosů státních dluhopisů, což naznačuje, že investoři vnímají Maďarsko jako méně rizikové než dříve.

Zaostávání Prahy přesto nemusí znamenat rozsáhlý útěk zahraničního kapitálu. „Spíše jde o selektivní přesun prostředků do trhů, které letos nabízejí silnější růstový příběh,“ míní Vávra z Wood & Company. Česká burza podle něj nadále působí především jako konzervativní hodnotová a dividendová investice s úzkým zaměřením na banky a energetiku.

Ve druhé polovině roku by se pozornost mohla opět obrátit k obrannému sektoru. Vávra i Bártek vidí potenciál u Colt CZ a CSG, kterým může pomoci získávání nových zakázek a dlouhodobý růst evropských výdajů na obranu. „Po projídání mírové dividendy v předchozích dekádách jsou vyšší výdaje na obranu pro Evropu životní nutností,“ říká Bártek.

Impulzem pro celý český trh by mohlo být také plánované spuštění burzovně obchodovaného fondu sledujícího index PX. „To by mohlo zvýšit atraktivitu českého akciového trhu pro zahraniční institucionální investory,“ říká Nedvěd z Fio banky. Z pohledu jednotlivých titulů vidí zajímavý potenciál především u společností Colt CZ a CSG, mezi menšími firmami pak zmiňuje Karo Leather.

Z dlouhodobého hlediska však oslovení analytici považují za zásadní hlavně příchod nových velkých firem. Bártek zmiňuje například možné uvedení části společnosti ČEZ Energy nebo Letiště Praha na burzu. Nejde přitom pouze o teoretické úvahy. ČEZ už novou dceřinou společnost založil a prodej jejího menšinového podílu, případně jeho uvedení na burzu, je jednou ze zvažovaných možností.

Premiér Andrej Babiš (ANO) zároveň nedávno uvedl, že by stát mohl v roce 2028 nabídnout na burze až 40 procent akcií pražského letiště, definitivní rozhodnutí však zatím nepadlo. Nové velké emise by zvýšily objemy obchodování, přilákaly další kapitál a mohly postupně usnadnit vstup na burzu také menším společnostem.