Češi naspořili rekordní biliony. Stále více peněz posílají do fondů

České domácnosti měly na konci roku 2025 ve finančních úsporách 7,6 bilionu korun. Během jediného roku jejich objem vzrostl o téměř 637 miliard, tedy o přibližně devět procent. Vyplývá to ze Zprávy o vývoji finančního trhu, kterou zveřejnilo ministerstvo financí. Největší část peněz zůstává na běžných a spořicích účtech, jejich převaha však postupně slábne ve prospěch investičních fondů.

„Objem úspor tak pokračoval v dlouhodobém růstu, přičemž ve sledovaném období od roku 2020 se jednalo o nejvyšší přírůstek a zhruba průměrné tempo růstu úspor,“ uvádí ministerstvo. Na konci roku 2020 měly domácnosti v těchto finančních aktivech necelých pět bilionů korun. Za pět let se tak jejich hodnota zvýšila o více než polovinu.

Pod pojmem úspory se v této statistice nemyslí byty, domy ani jiný hmotný majetek. Ministerstvo do ní zahrnuje korunové i cizoměnové vklady u bank, peníze v penzijních a investičních fondech, životní pojištění se spořicí nebo investiční složkou a také dluhopisy či akcie, které domácnosti vlastní přímo.

Nejvíce peněz mají Češi stále na běžných a spořicích účtech. Na těchto takzvaných netermínovaných vkladech, ze kterých lze peníze zpravidla kdykoliv vybrat, leželo 3,43 bilionu korun. Jejich objem se meziročně zvýšil téměř o 224 miliard, přesto jejich význam ve skladbě úspor dál klesal. Zatímco v roce 2020 na ně připadalo 53,8 procenta finančních úspor domácností, na konci loňského roku už to bylo 45 procent.

Dalších 940 miliard korun držely domácnosti na termínovaných vkladech, u nichž se peníze ukládají na předem stanovenou dobu. Jejich objem se druhý rok po sobě snížil, tentokrát o 22 miliard. Za většinou poklesu stálo stavební spoření, v němž naspořená částka klesla už počtvrté v řadě. Na konci roku dosahovala 278,5 miliardy korun, meziročně o 17,6 miliardy méně.

Bankovní vklady přesto zůstávají zdaleka nejvýznamnějším místem, kde domácnosti své peníze drží. Po sečtení běžných, spořicích a termínovaných vkladů včetně stavebního spoření na ně připadalo 57,3 procenta všech finančních úspor domácností. Jejich objem sice meziročně vzrostl, ve srovnání s ostatními formami ukládání peněz ale ztrácely na významu.

„Ačkoli souhrnná kategorie vkladových produktů meziročně navýšila svůj objem, podíl netermínovaných a termínovaných vkladů včetně stavebního spoření na celkových úsporách domácností klesl na nejnižší hodnotu ve sledovaném období od roku 2020,“ stojí ve zprávě. Před pěti lety činil tento podíl přibližně 64,5 procenta.

Uvolněný prostor postupně zabírají investiční fondy. Domácnosti v nich měly téměř 1,7 bilionu korun, meziročně o 278,2 miliardy více. Žádná jiná sledovaná kategorie úspor nezaznamenala vyšší přírůstek. Růst způsobily zejména nové investice do fondů, přispělo k němu ale také zhodnocení již spravovaného majetku.

Podíl investičních fondů na úsporách domácností se během jediného roku zvýšil o dva procentní body na 22,2 procenta. Ještě v roce 2020 činil pouze 11,7 procenta, během pěti let se tedy téměř zdvojnásobil. Domácnosti bankovní účty neopouštějí, stále větší část peněz jsou však ochotné investovat.

Nejrychleji ze všech sledovaných kategorií rostla hodnota akcií, které domácnosti držely přímo. Jejich objem se zvýšil o 29,4 procenta na 339,8 miliardy korun. Neznamená to však, že by lidé během roku vložili odpovídající částku do nových nákupů.

„Jejich nárůst byl v rozhodující míře dán kladným přeceněním, k němuž došlo převážně v průběhu prvního čtvrtletí 2025,“ vysvětluje ministerstvo. Velkou část růstu tedy způsobilo zvýšení tržní ceny akcií, které už domácnosti vlastnily. Na konci roku představovaly přímo držené akcie 4,5 procenta jejich finančních úspor.

Téměř stejnou hodnotu, 339,6 miliardy korun, měly dluhopisy držené přímo domácnostmi. Jejich objem meziročně vzrostl o 9,4 procenta. V tomto případě byl růst výsledkem především nových investic. Změna tržních cen dluhopisů naopak působila záporně a celkový přírůstek částečně brzdila.

V penzijních fondech měly domácnosti 630,7 miliardy korun, meziročně o více než 44 miliard více. „Úspory v penzijních fondech zaznamenaly v roce 2025 svůj nejvyšší meziroční přírůstek a druhé nejvyšší tempo růstu ve sledovaném období, a to především v důsledku zhodnocení prostředků ve fondech,“ uvádí ministerstvo.

Jejich podíl na celkových úsporách přesto nepatrně klesl na 8,3 procenta, protože jiné způsoby ukládání peněz, především investiční fondy, rostly ještě rychleji. V roce 2020 připadalo na penzijní fondy 10,5 procenta finančních úspor domácností.

Podobný vývoj zaznamenalo životní pojištění se spořicí nebo investiční složkou. Objem peněz v těchto produktech vzrostl na 248,7 miliardy korun, jejich podíl na celkových úsporách se však snížil na 3,3 procenta. Loňský přírůstek byl podle ministerstva výsledkem nově vložených peněz, nikoli zhodnocení dosavadních prostředků.

České domácnosti tak pořád nechávají většinu úspor v bankách. Peníze tam mají po ruce a jejich zůstatek nekolísá jako hodnota investic. Ani účet je ale před znehodnocením nemusí ochránit – pokud úrok nestačí držet krok s inflací, za stejnou částku si lidé časem koupí méně.

Skladba finančních úspor se postupně mění. Podíl vkladových produktů a stavebního spoření klesá, zatímco podíl investičních fondů se během pěti let téměř zdvojnásobil. Češi se tedy bankovních účtů nevzdávají, stále větší část peněz ale posílají do investic.