Architekt, který Turkovi „obílil moštárnu“, má problém

Dvě černé stavby v pražské Dubči, za které dostal poslanec a čestný předseda Motoristů Filip Turek od stavebního úřadu pokuty v souhrnné výši 200 tisíc korun, nemají dohru jen pro něho, ale i pro autora projektové dokumentace.

Jak zjistily Seznam Zprávy, autorizovanému architektovi Igoru Dřevíkovskému za Turkův případ udělila nedávno výtku dozorčí rada České komory architektů.

Konkrétně za to, že architekt v rozhovoru pro Seznam Zprávy barvitě vylíčil způsob, jak dvě Turkovy černé stavby pomohl dodatečně „obílit“, neboli obhájit před stavebním úřadem.

V projektu navrhl využití obou objektů, z nichž jeden vypadá jako chata a druhý dvougaráž, pro moštování ovoce a pro provoz přilehlého sadu. To následně umožnilo jejich dodatečné povolení.

Sám Igor Dřevíkovský přitom v interview zapochyboval, že Turek bude někdy skutečně moštovat. „Fór by byl, kdyby se to skutečně kontrolovalo,“ uvedl mimo jiné.

Dozorčí rada komory takové vyjadřování označila za nepřípustné. „Tento způsob veřejné prezentace považuje dozorčí rada za profesně nevhodný,“ stojí v odůvodnění, pod kterým je podepsán předseda rady Miroslav Holubec.

Redakce má kopii šestistránkového dokumentu k dispozici.

„Architekt jako autorizovaná osoba vystupující v odborné otázce měl dbát na to, aby jeho vyjádření nemohla vyvolávat dojem, že rolí architekta je dodatečně hledat účelové formulace umožňující obejít smysl územně plánovací regulace,“ píše se dále.

Igor Dřevíkovský v inkriminovaném rozhovoru popsal, jak postupně k legendě o moštování a zavařování ovoce dospěli. On sám prý celý případ neřešil přímo s Filipem Turkem, legalizační zakázku mu podle něho dohodil už zesnulý pražský podnikatel František Bušek, rozený Chobot, který se s politikem od Motoristů znal.

„Tam už dříve byla nějaká chatka a oni řekli, tady se nesmí bydlet, tak co se tam smí? Smí se tam dělat ovoce. Sad tam mají - tedy mizerný -, takže se udělá ten sad nově, vysází se a bude tam ovoce… Tak jsme tam dali, co v tom mít chtěli,“ uvedl v lednu architekt Dřevíkovský.

Také prozradil, že Turkovy černé stavby prvně viděl, až když už vše bylo v pokročilé fázi rozestavěnosti.

Oba objekty prý musel dodatečně zaměřit a pak právě vymyslet účel využití, který by byl v souladu s územním plánem hlavního města, který dotčené území označoval jako nezastavitelné s výjimkou staveb sloužících pro provoz sadů, zahrad a vinic.

Podle Igora Dřevíkovského měl Turek původně ambici vybudovat vedle dvou černých staveb ještě terasu. To už ale i architekt viděl jako dost velkou provokaci vůči úřadům.

„Řekl jsem, ať s tím za mnou nelezou, že nechci dráždit hada bosou nohou,“ zabránil prý další stavební činnosti na „nezastavitelném“ pozemku. Popsal také, že to není zdaleka jediný případ, kdy po něm klienti dodatečné „obílení“ černé stavby chtějí.

Dozorčí rada České komory architektů s Igorem Dřevíkovským vůbec neřešila, zda byl celý povolovací proces v souladu se zákonem. Na základě dvou podnětů od občanů, které dle zápisu ve věci obdržela, se zabývala výhradně tím, zda architekt svým veřejným vystupováním neporušil profesní etický kodex.

Fotogalerie z průběhu výstavby:

„Autorizovaný architekt nemůže při své odborné činnosti vycházet pouze z formálního označení stavby nebo jejích místností, pokud by věděl nebo musel vědět, že takové označení neodpovídá skutečnému zamýšlenému účelu stavby,“ stojí také v odůvodnění výtky, kterou Igor Dřevíkovský dostal.

Komora Dřevíkovskému vytkla, jak celý rozhovor vedl. „Měl rovněž zdůraznit, že dokumentace pro dodatečné povolení stavby musí pravdivě odpovídat skutečnému účelu a zamýšlenému způsobu užívání stavby a že architekt nesmí napomáhat obcházení územně plánovací regulace ani vyvolávat dojem, že takový postup je běžnou a profesně přijatelnou praxí,“ stojí v dokumentu.

To, že architekt nakonec vyvázl jen s výtkou a další disciplinární zjišťování s ním bylo zastaveno, komora vysvětlila: sice prý shledala důvodné podezření, že se vytýkané jednání skutečně odehrálo, ale nebylo prý natolik závažné a opakované, aby to odůvodňovalo zahájení disciplinárního řízení.

Igor Dřevíkovský podle citovaného dokumentu před dozorčí radou odmítl, že by postupoval v rozporu s předpisy nebo že by jednal neeticky. Současně uvedl, že za případné budoucí užívání stavby v rozporu s povoleným účelem nemůže nést odpovědnost on, nýbrž stavebník. Tedy Filip Turek.

To samé ostatně konstatovala i sama dozorčí rada České komory architektů, když naznačila, že Turek i přes dodatečné povolení stále vyhráno nemá.

„V dodatečném povolení v tomto případě stavebník nezískává rekreační chatu s garáží, kterou možná původně chtěl, ale objekt, jehož účel užití je skladování a zpracování ovoce. Takový objekt tedy nemůže jeho vlastník legálně využívat k účelu, který si možná dříve představoval, a pokud by to tak dělal, bude se dopouštět dalšího jednání v rozporu se zákonem,“ podotkla dozorčí rada k Turkově „moštárně“.

I přes udělenou výtku může ale mít celá záležitost pro Igora Dřevíkovského nakonec pozitivní ekonomickou dohru. Sám se totiž během šetření pochlubil, jak se hned po medializované kauze zvýšil zájem o jeho legalizační služby.

„Článek (Seznam Zpráv - pozn. red) jej podle jeho vyjádření netěší, byť uvedl, že mu zároveň přinesl zvýšený zájem ze strany stavebníků, kteří se snaží uvést problematické stavby do pořádku,“ zapsala dozorčí rada z vyjádření architekta Turkovy „moštárny“.