Článek
Strážnice na Hodonínsku letos zaznamenala do konce minulého týdne 29 dní s maximální teplotou nad 30 °C, tedy tropických dní. Jejich „řetěz“ během první vlny veder trval bez přerušení plných 14 dní. Data navíc ukazují, že vzrůstající počet tropických dní platí pro zcela průměrné strážnické léto posledních let.
Redakce Seznam Zpráv vybrala do Fóra čtenářů nejzajímavější příspěvky z diskuze pod článkem, jehož primárním cílem bylo ukázat, jak rychle k oteplování v Česku dochází. Zatímco část čtenářů souhlasí a poukazuje například na další doprovodné jevy, jako je prohlubující se sucho, jiní žádné nebezpečí nevidí. „Si pamatuju, jak za mého dětství bylo pořád teplo, teď je normální počasí, tak co řešíte,“ reagovala například Helena Šmídová.
Přečtěte si původní článek:
Tomáš Novotný: Problém není až tak s oteplováním, kdyby se skutečně oteplilo na úroveň Středomoří. Holt by se tu pěstovaly olivy a jiné teplo- a suchomilné rostliny. Prů*er je rozdíl teplot a délka slunečního svitu v zimě a létě. Málokterá rostlina totiž zároveň vydrží týden -15 v zimě, což na jihu Itálie opravdu není, a zároveň pak dlouhodobé sucho a vedro v létě. Meruňky hezký příklad, kvůli teplu dříve vykvetou a pak je zničí mráz. Už asi 8 let po sobě, a to si pamatuji zcela obsypané stromy skoro každý rok…
Roman Jurek: Dekarbonizační politiky selžou a klimatický systém kolabuje už nyní, natož ve 2. půlce století (známé body zvratu klimatu), takže nás čeká nárůst teplot nikoliv dvojnásobný, ale minimálně trojnásobný, čeká se nárůst tak kolem 7 °C. Ale to je roční průměr, takže když si srovnáte, co umí nárůst o 2 °C, je jasné, že v extrémech půjdete na čtvrt roku v tropech jako nic. Tohle nedá žádná vegetace, jasný scénář à la současné Španělsko, ehm, to má moře, takže ještě horší. (redakčně kráceno)
Roman Hudec: To mi připomíná, že asi 50 km SV od Brna existuje kopec s názvem Vinohrad. Dnes je porostlý lesem, ale stále jsou viditelné kamenné terasy a pozůstatky. Ještě před pár stovkami let se tam pěstovalo víno, protože tehdejší klima bylo mnohem teplejší. Chci říct, že na Vysočině byly ve středověku podmínky vhodné pro pěstování vína. A proč o tom mluvím? Ani nevím, snad jen, že klimatické cykly známe i z minulosti.
Václav Opatrný: Konečně tu začíná být snesitelnější klima. Oteplí se samozřejmě ještě mnohem víc, a to, co predikuje článek na konci století, tu bude už za 15 let. Množství vypouštěných emisí stále dokonce roste a celkový roční vypouštěný objem je mnohem větší, než byl do roku 2000. Takže nynější oteplení bude naopak mnohem rychlejší, než bylo do přelomu tisíciletí. Koneckonců to vidíme, podle webu ClimRisk má i dnes takové Podkrkonoší zaznamenat jednu tropickou noc za deset let. Přitom tohle léto už jich bude asi 7. Klimatické modely jsou velmi podceněné.
Zdeněk Novotný: Domnívám se, že pro vyslovování jakýchkoliv hodnocení je srovnávání průměrů teplot, tropických dnů a podobně v období od roku 1960 poměrně krátké. Klima na Zemi se vždy měnilo a činnost člověka na to neměla žádný vliv.
Petr Vlach: Strážnice nevím, ale podnebí v oblasti Pálavy začíná být až tragické. Pálava měla vždy vlastní klima, větší teplo než kdekoliv jinde, navíc vápencový masiv odklání bouřky (někdo říká, že na to mají vliv i Novomlýnské nádrže), déšť, takže když je černá obloha a hřmí a kousek od Pálavy prší, tak na Pálavě ne, jen velmi zřídka oproti okolí. Jestli se otepluje planeta vlivem jednání člověka? Když vidíme, co se děje, je to logické. Utěšujeme se, že jsou to jen přirozené cykly (i já), ale pravděpodobně to tak není. Může to být i souběh obou těchto věcí, což nám dobré vyhlídky také nedává.
Fórum čtenářů
Redakce Seznam Zpráv vybírá nejzajímavější příspěvky z diskuze čtenářů (některé mohou být redakčně kráceny). Zajímají nás vaše názory na aktuální témata a vážíme si diskutérů, kteří debatují slušně, k věci a dodržují kodex diskuzí SZ.
Své postřehy k tématu můžete redakci Seznam Zpráv také psát na e-mail forumctenaru@sz.cz.
Martin Růžička: Evropa není o nic jižnější než jižní Sibiř nebo střední Kanada. Teplo tu je jen díky Golfskému proudu. Takže teplotní nuance jsou bezvýznamné, dokud funguje Golfský proud, bude v Evropě dobře. A jestli někdy přestane, tak Evropa začne mrznout a vysychat bez ohledu na to, jak moc se Země oteplí.
Míra Hájek: Zajímavý článek a srovnání. Nenapadlo mě, že je ten rozdíl za těch pár desítek let v tomto ohledu až tak velký. Na druhou stranu to potvrzuje, co mi řeklo nezávisle na sobě několik vinařů z JM. Že máme na JM dnes už podobné podmínky pro pěstování modrých odrůd jako nejlepší francouzské oblasti před těmi pár desítkami let. Velký rozdíl oproti Středomoří je ale pořád v zimním období, kdy je u nás velmi výrazně chladněji.
Andrea Plotová: Jsem z jižní Moravy. Na zahradě máme místo travnaté plochy sennou plochu. Zjara nám už pátým rokem pomrzly všechny ovocné stromy, jediné, co nezmrzlo a čeho sklízíme dostatek, jsou fíky. Loni jsme sklidili 34 kg, letos to bude mnohem, mnohem více.
Miroslav Dobrovolný: Nebojte. Dříve či později se zase klima ochladí a je pravděpodobné, že na Moravě bude i ledovec. Dejte tomu pár set let. Nebo pár tisíc let. O klimatu Země máme stále jen velmi chabé informace. Klima není konstanta, jak by si představovali v Bruselu.
Ondřej Šrubař: Ono je blbé, že k tomu teplu je navíc sucho a mráz v zimě. Takže tradiční plodiny nemají vodu a středomořské vymrzají.
Libor Čižmář: Ano, ano, u nás je teplo, už několik let se díváme na fotky, jak vypadá sníh.
